Podaří se nám uniknout hvězdným válkám?

Lidé zatím dokáží dlouhodobě přežívat jen na své rodné planetě. Jednou však nastane chvíle, kdy ji budou muset opustit a porozhlédnout se kolem. Vždyť pozemské přírodní zdroje se pomalu vyčerpávají, čím dál víc lidí trpí žízní, klima je stále víc splašené, planeta je přelidněná a jednou, i když to bude trvat ještě pěknou řádku let, Slunce Zemi totálně sežehne.Lidé zatím dokáží dlouhodobě přežívat jen na své rodné planetě. Jednou však nastane chvíle, kdy ji budou muset opustit a porozhlédnout se kolem. Vždyť pozemské přírodní zdroje se pomalu vyčerpávají, čím dál víc lidí trpí žízní, klima je stále víc splašené, planeta je přelidněná a jednou, i když to bude trvat ještě pěknou řádku let, Slunce Zemi totálně sežehne.

Pokud bude chtít lidstvo přežít, bude muset kolonizovat okolní vesmír. Pojďme nyní s 21.století na výpravu do blízké i vzdálené budoucnosti. Zkusíme odhadnout, co lidstvo čeká, pokud se do té doby nevyvraždí ve vzájemných válkách.

Najdeme nový domov?

Pokud ovšem lidstvo bude chtít letět ke hvězdám, bude muset pořádně zapracovat na nových technologiích. Vzdálenosti ve vesmíru jsou obrovské. Světlo z našeho nejbližšího hvězdného souseda s názvem Alfa Centauri (ve skutečnosti je to trojhvězda), letí k naší sluneční soustavě čtyři roky. Z centra Mléčné dráhy mu to už trvá 28 000 let. Ke světelné rychlosti se ovšem současné technologie ani náznakem nepřibližují. Sonda Voyager, která prozkoumává vnější oblasti sluneční soustavy, k Alfa Centauri doletí až za 73 000 let. A na to, aby si prohlédla vnitřek galaxie, si počká celé dvě miliardy let.

Léta 2030 až 2050 – Lov na asteroidy

Naše planeta stojí před mnoha problémy a jedním z nejzávažnějších je ten, zda dokáže uživit všechny její obyvatele. A i když je Země neskutečně bohatá na přírodní zdroje, ani ty nejsou nevyčerpatelné. Zde by mohly lidem pomoci třeba asteroidy. Nikoliv tím, že by srážkou se Zemí značnou část populace vyhladily, ale tím, kolik bohatství v sobě ukrývají. Některé asteroidy jsou vlastně letícími horami železa nebo drahých kovů, jakými jsou zlato nebo platina. Jiné asteroidy v sobě obsahují vodu. Ostatně, voda je skutečně základ, nejedná se jen o její pití, ale může se z ní vyrábět kyslík nebo může sloužit jako ochranný štít proti smrtonosnému vesmírnému záření.
První projekty tohoto druhu se budou nejspíše zaměřovat na využití solární energie pomocí asteroidů. Potřebné technologie vzniknou sice ještě na Zemi, ale nosníky, pohonné hmoty nebo solární panely budou vyrobeny na orbitě z materiálů, které asteroidy obsahují. Tímto způsobem se časem snad začnou využívat i další vesmírná tělesa a naše planeta si na chvíli oddychne, protože její plundrování se alespoň částečně omezí.

To ovšem neznamená, že by se lidstvo nadále nevyhýbalo své „oblíbené“ kratochvíli: válce a bojům. Konflikty však už nebudou vypadat tak, že se proti sobě utkají dvě armády. Budou se spíš odehrávat ve virtuálním prostoru. Už dnes je západní kultura de facto na počítačích a internetu závislá. V případě jejich vyřazení z provozu by se zastavila ekonomika, vyřazeny by mohly být i obranné systémy. Co to znamená virtuální útok, poznali letos zjara třeba Estonci, na které zaútočili ruští počítačoví piráti. Terčem útoků se staly vládní, obchodní a bankovní servery.

Léta 2050 až 2300 – United states of Planets?

S velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že lidstvo začne postupně osídlovat další planety a jiná tělesa (zejména některé měsíce Jupiteru a Saturnu) sluneční soustavy. Budou zde vznikat kolonie, které se však postupem času budou vydávat vlastní cestou. Dějiny se častokrát opakují a stačí se podívat třeba na historii vzniku Spojených států, které se odmítly nadále podřizovat Británii, jakožto mateřské zemi a vyhlásily samostatnost. Vzhledem k podstatně delším vzdálenostem ve sluneční soustavě, tento proces zřejmě nastartuje docela rychle. Vzniknou nové kultury, které se od té původní, ze které vyšly, mohou odlišovat. Ovšem, dějiny nás učí, že podobné procesy se častokrát neobejdou bez prolití krve….
Velká Británie byla v době svého největšího imperiálního rozkvětu skutečnou supervelmocí. Kde že ty loňské sněhy jsou. Stejně tak planeta Země postupem času ztratí svou výjimečnost.

Zpočátku zřejmě planeta Země přenechá svým dceřiným koloniím především ekonomickou autonomii. Kolonisté budou za technologie vyvinuté v pozemských laboratořích platit materiálem, který získají ve své nové domovině. Ovšem, vzhledem k obrovským vzdálenostem bude tato obchodní politika poněkud uvolněnější, než byznys, který známe ze současnosti.
Kromě technologií, budou novodobí kolonizátoři potřebovat hlavně vodu. Ta se dá najít na mnoha místech sluneční soustavy a někteří astronomové odhadují, že řada asteroidů v sobě obsahuje padesátinásobek veškeré vody, která šplouchá ve světových oceánech. Jde jen o to, jak onu vodu z asteroidů „vysát“. Ostatně, vodu lze získat i z komet nebo z ledových měsíců kolem plynných obrů.

Léta 2300 až 2500 – Vzhůru ke hvězdám

Lidstvo už ovládlo sluneční soustavu a stále více pokukuje po ostatních hvězdách. V současnosti jsme zvyklí spíše na to, že většina projektů se plánuje nanejvýš na dekády. I tak náročný program, jakým bylo vyslání člověka k Měsíci nebyl delší: v květnu roku 1961 vyhlásil tehdejší americký prezident John Kennedy americký úmysl vyslat člověka na měsíc a v červenci roku 1969 se už Neil Armstrong a Edwin Aldrin procházeli mezi měsíčními krátery. Samozřejmě, ta rychlost byla daná i soupeřením mezi USA a SSSR. Ale existují i jiné příklady, politické projekty jsou častokrát omezeny na jediný volební cyklus, ekonomické zas na rychlou návratnost vložených prostředků.
Podobné plánování v éře meziplanetárních, natožpak mezihvězdných letů nebude možné. Cesty ke hvězdám budou trvat snad i déle, než trvá lidský život. Posádka, která se vydá například směrem k trojhvězdí Alfa Centauri, bude smířená s tím, že se nedožije samotného přistání na svém cíli. Až jejich potomci se stanou prvními osadníky jiného hvězdného systému než je ten, ze kterého lidstvo vzešlo.

Léta 2500 až 3000 – Star Wars už nejsou jen fikcí

Ve chvíli, kdy lidé zkolonizují našeho nejbližšího hvězdného souseda – Alfa Centauri – bude jasné, že tuto novou říši nebude možné ovládat z naší sluneční soustavy. Vzdálenost mezi oběma systémy je na to příliš velká. Otázkou je, zda obě říše dokážou vedle sebe žít v míru. Zkušenosti a lidská povaha nám napovídají, že spíše ne. Opět lze použít historickou paralelu a vzpomenout si na vztahy mezi USA a Británií v 18. století. Pozemšťané budou pohlížet na novou říši jako na mladšího bratra, Kentauřané na pozemšťany jako na příliš konzervativní kulturu.
Tak jako dynamický islám prováděl a provádí výboje do Evropy, i mladá kentaurská civilizace, plná energie, se může vydat tímto směrem. Ovšem ohromné vzdálenosti ji mohou limitovat. K dokreslení nám může opět posloužit případ z historie, vojska Alexandra Velikého táhla světem řadu let, vojáci se poté unavili a docházelo ke vzpourám. Vojska budoucnosti budou snad ochotná podstoupit hibernaci (zmrazení), ale jen pod podmínkou, že se budou moci vrátit do svých domovů. Častěji se zřejmě budou využívat kyberválky v podobě útoků na řídící centra. Pokud některá civilizace bude skutečně využívat cosi jako „Centrální mozek lidstva“, jak jej známe z populárního seriálu Návštěvníci, útok by byl směřován zcela jistě na něj.

A jak bude vypadat společenské klima ve sluneční soustavě? K jejímu sjednocení pomůže starý dobrý osvědčený nástroj: nové náboženství. Pravděpodobně už nebude bigotně patriarchální, jako křesťanství nebo islám, ale spíše komplexnější. Představme si, že jeho vyznavači budou uctívat galaktické či kosmické dítě a vůdce nového náboženství, jehož funkce bude srovnatelná s dnešním papežem, ponese titul „První dítě.“

Léta 3000 až 6000 – Vydrží lidské instituce?

Nastává éra kolonizace dalších hvězd, například hvězdy Gliese 581, která je od Země vzdálená dvacet světelných let (jeden světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za jeden kalendářní rok. V praxi je to 1012 km). I hvězdné říše budou muset řešit konflikty mezi sebou, ale obvykle jen v příhraničních oblastech. Důvody konfliktů se asi nikdy měnit nebudou, buď se bude jednat o kulturní střety nebo boje o zdroje.
Dejme tomu, že okolo roku 3500 bude lidstvo ovládat část vesmíru o průměru jednoho sta světelných let. Je možné při takových vzdálenostech vytvořit mezihvězdné společenství? I když možná budou k dispozici technologie, které světelné roky zmenší, nějakých hvězdných federací se asi lidstvo jen tak nedočká.

Některé instituce vytvořené lidmi dokáží přežít i tisíciletí. Například římská říše a její byzantská nástupkyně vydržela 2000 let. Samozřejmě, že se římská civilizace dramaticky měnila, ale stále se jednalo o tutéž kulturu se svými tradicemi, obyčeji a mravy. Jiné instituce mívají jepičí životy. Podobně na tom budou i hvězdné říše, jejich životnost bude záviset na síle vlastní kultury a na vnitřním uspořádání.
Dřív nebo později zasáhne virtuální prostor vir, který zničí většinu počítačových systémů, a který některé civilizace uvrhne o několik tisíciletí zpět. Taková civilizace pak nemůže vzdorovat technologicky vyspělejším kulturám. Věk nových kolonizací může nastat a s tím se objeví i další důkaz o tom, že dějiny se opakují.

Za 500 000 let – Má lidstvo šanci tak dlouho existovat?

Budou vůbec ještě nějací lidé existovat za půl milionu let? Z dnešního hlediska se to nezdá příliš pravděpodobné, ale zkusme si tuto možnost připustit. Evoluce se na lidském rodu jistě podepíše a změní se jeho tělesná konstituce. Mozkovna bude podstatně větší, zato konstrukce jeho těla bude křehčí. Dá se rovněž předpokládat, že se zvýší i tělesný vzrůst. Ovšem, předpovídat všechna kouzla a triky evoluce je krajně obtížné. Možná vše bude úplně jinak, vždyť půl milionu let je dvojnásobek doby, po kterou člověk chodí po světě. A možná se už bude jednat úplně o jiný živočišný druh, který na dnešního člověka bude koukat se stejným despektem, s jakým my dnes hledíme třeba na příslušníky rodu homo erectus, žijící před 1,8 až 0,4 miliony let.
Co do té doby lidstvo prožije? Švýcarský politik Jean Jacques Babel před několika lety odhadl, že za posledních 5500 let uplynulo pouze 292 roků, ve kterých se nikde neválčilo. To je dost smutný údaj. Kromě toho, že v člověku dřímá válečník, je v něm i kus objevitele a zvědavce. Přes všechny války bude pokračovat v dobývání vesmíru. Zprvu dolétne ke všem hvězdám, které jsou viditelné ze Země, časem doputuje i k okraji galaxie a poté do jejího centra. A dál? Tam už se možná vypraví úplně jiný druh než Homo sapiens.

Cíl: Alfa Centauri aneb, jaké technologie nás vynesou ke hvězdám?

Hibernace
Při cestě, která trvá desetiletí by se posádka zřejmě ukousala nudou. Bude proto lepší, když její členové cestu prospí.

Umělý ekosystém
Ještě delší cesty jsou příliš dlouhé na hibernaci. „Kosmické“ generace nepoznají nic jiného než život na kosmické lodi. I proto zde musí bezvadně fungovat umělý ekosystém.

Pohon pro mezihvězdný let
Zde se v teoretické rovině nabízí několik možností. Dají se využít mezihvězdné plyny, solární energie nebo jaderná fúze. Některé nabízejí dolet k nejbližší hvězdě v řádu desetiletí, jiné v řádu tisíciletí.

Jízdní řád pro osidlování planet

2030 – Na různých místech planety propukají boje o základní suroviny: o ropu, ale především o vodu. Politické špičky v OSN poprvé uvažují o tom, že pozemský život by mohly zachránit zdroje z vesmíru.

2050 – První průzkum potenciálních zdrojů na asteroidech, které prolétnou v blízkosti Země.

2150 – Pozemská ekonomika je již zcela závislá na surovinách, které se těží mimo naši planetu.

2190 – V Kuiperově pásmu vznikají první kolonie pozemšťanů. Lidstvo tak ovládne celou sluneční soustavu.

2200 – Na Marsu startuje velkolepý projekt. Jeho cílem je přeměnit podmínky na rudé planetě tak, aby tam bez problémů mohl fungovat pozemský život.

2300 – Lidstvo se odhodlává vypustit první mezihvězdnou kosmickou loď.

2400 – Kosmická flotila plavidel řízená lidmi dosahuje souhvězdí Proxima Centauri, nám nejbližší hvězdy, vzdálené 4,24 světelných let a lidstvo tak startuje kolonizaci dalších hvězdných systémů.

2600 – Lidé zažívají první mezihvězdný konflikt. Sluneční soustava a Proxima Centaura vedou válku o ovládnutí toho druhého.

2650 – Vůdce nové náboženské sekty, který sám sebe nazývá „Prvním dítětem“ získává ve Sluneční soustavě obrovský vliv a stává se jedinou oficiální církví.

2700 – Kosmická loď obřích rozměrů, která nese název „New Earth“ (Nová Země) dosahuje orbity hvězdy Gliese 581, která je od Země vzdálená 20 světelných let.

2800 – Náboženský rozkol. Na titul „Prvního dítěte“ aspiruje několik osobností. Rozpory vedou k dalším mezihvězdným válkám.

3000 – Člověk má konečně jasno: v celé galaxii je pouze on inteligentním tvorem. Pátrání po dalších civilizacích nepřineslo žádné výsledky.

3100 – Projekt formování Marsu na pozemské podmínky končí krachem. Důvodem je jeho ekonomická náročnost a zcela jistá nevratnost vložených prostředků.

4000 – Boje jsou prozatím konečně u konce. Vzniknuvší nové říše se dohodnou na svých hranicích napříč galaxií.

5000 – Poslední pokus o sjednocení veškerého lidstva končí neúspěchem. Většina říší poté praktikuje politiku izolacionismu.

6000 – Počítačové systémy se hroutí, protože byly napadeny virem, jehož síla nemá v dějinách obdoby. Řada světů je nucena se technologicky vrátit téměř až do věku páry.

6200 – Některé říše, jejichž technologická úroveň klesla, jsou kolonizovány těmi, kterým se zhoubný virus vyhnul. Začíná další etapa mezihvězdných válek.

10 000 – Klimatické změny na Zemi vedou ke kolapsu místní civilizace. Jediná supervelmoc se tak rodí v trojhvězdí Alfa Centauri, vzdáleném 4,35 světelných let od Země.

30 000 – Klima na Zemi se po odchodu lidí konečně uklidňuje. Zatím se z ní stává především zemědělská planeta.

50 000 – Výbuch supernovy v oblasti vesmíru, která je již obývaná lidmi, vede k dalším krachům civilizacím a opět k dalším válkám.

52 000 – V existenci původní Země věří minimum lidí. Většina je přesvědčena o tom, že hvězdné civilizace vznikaly nezávisle na sobě.

100 000 – Lidé pronikají na 15 000 světelných let daleko do vesmíru, až k souhvězdí Střelce .

200 000 – První lidé kolonizují i okraj galaxie.

500 000 – Naši potomci dosahují i centra galaxie. Ta je tak kompletně obývaná druhem Homo sapiens. A nebo je to už jiný druh?

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Pohyb více než 300 tisíc hvězd pozorovaný observatoří ESA Gaia ukázal,...
8 největších výzev kosmického věku

8 největších výzev kosmického věku

Je to již více než 60 let, co lidstvo vstoupilo do kosmické éry. Z...
Teleskop CHIME byl dokončen

Teleskop CHIME byl dokončen

Hlavním cílem teleskopu Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment...
Sbohem Cassini!

Sbohem Cassini!

Existuje-li nějaký vesmírný aparát, která by si zasloužil nést...
Vojenský raketoplán X-37B zamířil do vesmíru

Vojenský raketoplán X-37B zamířil...

Ve středu začala již pátá mise OTV-5 (Orbital Test Vehicle 5) amerického...
Skryté, leč mohutné zásoby plynu ve vzdálené galaxii

Skryté, leč mohutné zásoby plynu...

Astronomové využili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter...
Příběh tří hvězdných měst

Příběh tří hvězdných měst

Díky novým pozorováním, která pořídil dalekohled VST, se astronomům podařilo...
3D tiskárna pro extrémní podmínky

3D tiskárna pro extrémní podmínky

Společnost Made in Space představila speciální 3D tiskárnu, která funguje i ve...
Když černá díra dostane chuť na galaxii…

Když černá díra dostane chuť na...

Pozorování takzvaných ‘medúzovitých galaxií’ pomocí dalekohledu...
Evropané vypustili další družice

Evropané vypustili další družice

Ve středu 2. srpna ráno vypustila společnost Arianespace raketu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: Ruský lidový Rammstein!

VIDEO: Ruský lidový Rammstein!

Jak to dopadne, když se ruský folklór srazí s hudbou drsné...
Smutný žebříček: Celebrity, které zemřely příliš mladé!

Smutný žebříček: Celebrity, které...

Některé odešly na onen svět kvůli závislosti na návykových...
Kruté i spravedlivé zákony Vikingů: Jak řešili svoje spory?

Kruté i spravedlivé zákony...

Krvežízniví válečníci, zdatní mořeplavci a drsní dobyvatelé. I tak se dají...
Brány do pekla: Kudy se dá vstoupit do podsvětí?

Brány do pekla: Kudy se dá...

Odpradávna si také lidé ukazují tajuplná místa, o nichž se dohadují, že...
Tohle video obletělo svět! Jaké to je zaplavat si s mývaly?

Tohle video obletělo svět! Jaké...

Přijde vám plavání s delfíny už moc ohrané?...
Nový průzkum: Integrovali se muslimové do našich společností?

Nový průzkum: Integrovali se...

Podle rozsáhlého průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA)...
Dětští vojáci: Bez váhání vám prostřelí hlavu!

Dětští vojáci: Bez váhání vám...

Nad poničenými domy iráckého Kirkúku se vznáší dým. Za převrácenou dodávkou se...
Jindřich VIII.: Král, který kvůli ženám změnil dějiny církve!

Jindřich VIII.: Král, který kvůli...

Stal se králem, i když neměl. Založil svou církev kvůli ženě....
Slavné kauzy dočasně zmizelých dětí: Doma je nic neudrží!

Slavné kauzy dočasně zmizelých...

Devítiletému Semajovi Bookerovi (*1998) ze státu Washington se stýská po...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.