Domů     Technika
Materiály pro zázračné lyže pocházejí z Formule 1!
21.stoleti 16.11.2007

Jakmile ručička teploměru klesne na horách k nule, řada vášnivých lyžařů pečlivě zkoumá oblohu, kdy se konečně roztrhne a zasype krajinu bílým popraškem. Pojďme se podívat, jaké jsou současné trendy v bezpečnosti jednoho z nejpopulárnějších sportů – lyžování.Jakmile ručička teploměru klesne na horách k nule, řada vášnivých lyžařů pečlivě zkoumá oblohu, kdy se konečně roztrhne a zasype krajinu bílým popraškem. Pojďme se podívat, jaké jsou současné trendy v bezpečnosti jednoho z nejpopulárnějších sportů – lyžování.

Co mají společného lyže a letecký průmysl? Možná víc než se na první pohled zdá. Například karbonová vlákna, která se běžně využívají při výrobě letadel, ale i závodních automobilů typu Formule 1, se běžně využívají i při vývoji nejmodernějších lyží. Lyže, které mají jádro z těchto vláken, dokáží redukovat váhu, lyžař při sjezdu cítí menší únavu a lépe lyže ovládá. Karbonová vlákna jsou totiž velmi lehká, zároveň však mimořádně pevná. Závodní lyže pak často kombinují karbonové vlákno s titanem, což zaručuje snadné ovládání a co možná nejlepší vlastnosti lyží.

Dřevu ještě neodzvonilo….
Doby, kdy se prostě jen ohoblovalo dřevěné prkno a lyže byla na světě, jsou již dávno pryč. Dnes technologie pro výrobu lyží vznikají ve špičkově vybavených laboratořích. Nezúčastněný pozorovatel by možná v první chvíli při návštěvě takové laboratoře nepoznal, zda v ní probíhá kosmický výzkum, zda v ní bádají lékaři či zde vzniká jen obyčejná lyže.
Výrobci lyží však ještě na dřevo, zejména na to z listnatých stromů, úplně nezanevřeli. Jen ho kombinují z mnoha jinými materiály, které zlepšují vlastnosti lyží i jejich bezpečnost. Velmi často jsou při výrobním procesu používány i plasty, vlákna skleněná i zmíněná karbonová, kevlar nebo titan.

….ale lehké kovy bodují
A jakou mají jednotlivé materiály funkci? Jádro ze skelných vláken umožňuje vyšší pevnost v oblouku a zlepšuje pružnost lyže. Titan je pro změnu lehký a zároveň mimořádně odolný lehký kov, takže lyže odlehčuje a zároveň je činí odolnými. Občas se místo titanu používá magnesium. To má nižší specifickou hmotnost než titan a lépe rozprostře tlak na lyži.
V současnosti jsou lyže nejrozšířenější krátké a široké s výrazným vykrojením. Moderní lyže by měly být vyztužené kvůli roznášení zátěže na kratší plochu a odolné proti vibracím, které způsobuje jejich extrémní šířka.

Namazané mazané lyže
K výrobě lyží se nyní běžně používají i kompozitní materiály. Pod tímto tajemným názvem se skrývají látky, které jsou složeny ze dvou nebo více složek, které se výrazně liší fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Spojením těchto složek vznikne zcela nový materiál s unikátními vlastnostmi, které obě samostatné složky jinak postrádají. Klasickým příkladem kompozitu je železobeton. Bylo by asi zajímavé vidět, jak by takové železobetonové lyže vypadaly a jaké by měly vlastnosti, nicméně jiné kompozity své místo při výrobě lyží nacházejí, například skelné lamináty.
Sebelepší materiál však z každého světovou lyžařskou špičku, typu Pirmina Zurbriggena neudělá. Pokud už člověk základy lyžování zvládl, rozhodně ale pozná, zda se vozí na dřevěných lyžích nebo na lyžích z několika vrstev kombinovaných a odlehčených  materiálů.
A propos vosky. Každý, kdo někdy běžel na lyžích ví, že základem všeho je mít dobře namazáno. A dobře namazat, to je opravdová alchymie, zejména u špičkových závodníků. Když se to nepovede, ze snadného závodu může být doslova horor.
Klasickým voskům ale bude možná brzy odzvoněno. Vědci z univerzity v americkém Dartmouthu vyvinuli před nedávnem zařízení, které by podkluzování lyží mělo zabránit. Do lyže je vložen senzor, který má za úkol rozpoznávat kvalitu sněhu. Lyže získané informace vyhodnotí a na základě nich pak změní povrch své skluznice. V praxi celý systém funguje tak, že impuls, který senzor vyšle na skluznici, rozpustí tenoučkou vrstvu sněhu. Ta však záhy znovu zamrzne a ulpí na skluznici, na které převezme funkci vosku. Je jen otázkou času, kdy technologové vyvinou podobně chytré lyže, které podobně budou schopny reagovat na směr jízdy, na její techniku, ale i na proměny okolních podmínek.

Ani v lavině se neztratíte
Statistiky uvádějí, že jen v Alpách zemře pod lavinami každoročně přibližně sto lyžařů a snowboardistů, z nichž naprostá většina jezdí v terénu mimo vyznačené a upravené sjezdovky. V případě, že jsou zasypáni lavinou se jejich šance na přežití s narůstajícím časem snižuje. Patnáct minut po zasypání ještě 92 procent obětí žije. Po 45 minutách je to však již jen necelá čtvrtina a po hodině a půl přežívá už pouhých dvacet procent. Hledání obětí může urychlit i záchranný lavinový systém označovaný jako Recco. Ten je založen na radarové technologii a skládá se ze dvou částí – detektoru a reflektoru. Týmy záchranářů vysílají  detektorem radarové vlny, které díky zpětnému zdvojenému odrazu od reflektoru pomohou určit přesnou pozici hledaného. Detektor, který slouží zároveň jako vysílač i přijímač váží přibližně 1,6 kg a jsou jím vybaveny záchranné týmy v téměř všech významných alpských střediscích. V některých z nich mají záchranáři k dispozici také helikoptéry se speciálními detektory s enormně velkým dosahem signálu. Reflektor vypadá jen jako tenká destička pokrytá plastem, vážící jen několik gramů, která – pokud není nadměrně mechanicky poškozena – má prakticky neomezenou životnost. Navíc, reflektor nepotřebuje žádnou baterii, pracuje na principu pasivního vysílače a je tedy energeticky absolutně nezávislý. Přední výrobci sportovního oblečení, tyto reflektory všívají do rukávů a nohavic zimních bund a kalhot.

Typy lyží
Není to tak dávno, co se jeden typ lyží dal použít téměř pro všechny účely. V současnosti se však lyže výrazně specializují a odlišnosti mezi nimi se prohlubují. Každý druh lyžařského sportu totiž vyžaduje jinou techniku a jinou zátěž. Koneckonců, jak s oblibou říkávají výrobci lyží, hole také nejsou stejné, s tou golfovou si hokej příliš dobře nezahrajete.
Lyže sjezdové
Jsou ve svém tvaru určovány především požadavkem rychlosti, přičemž musí být vodivé i točivé. Důležitá je pevnost a útlum při jejich rozkmitání vlivem nerovnosti trati. Délka lyží je v rozmezí 208-215 cm a jsou širší než lyže slalomové.
Dnes se používají lyže výrazněji vykrojené (tzv. carvingové lyže). Špička a patka jsou oproti střední části mnohem širší, čímž se zvětšuje kontaktní plocha se sněhem. Lyže tak může být kratší a je lépe ovládatelná, aniž dojde ke ztrátě stability.
Lyže slalomové
Liší se od sjezdových především menším požadavkem na rychlost. Důraz je kladen na točivost, vodivost především v obloucích. Slalomové lyže jsou kratší asi o 5% než lyže sjezdové, jsou užší a lehčí.
Lyže trikové
Jsou určeny pro lyžařskou akrobacii a podobají se lyžím slalomovým jsou však kratší a patky stejně jako špičky jsou mírně zvednuté a zaoblené.
Lyže pro skoky a jízdu v boulích
Minimální délka je 190 cm pro muže a 180 cm pro ženy. Špičky jsou pružné a patky vytočené vzhůru. Skluznice nemá drážky, lyže jsou vykrojené, aby bylo snažší zahájit oblouk.
Lyže skokanské
Funkční vlastnosti se shoduji s lyžemi pro sjezd, musí být rychlé, pevné, dokonale vodivé v rovné jízdě a správně vyvážené. Mohou být dlouhé až 235 cm avšak nesmí přesáhnout výšku skokana o více jak 80 cm, šířka je 88 mm, skluznice má několik vodících žlábků, maximální povolená hmotnost je 7,27 kg. Lyže nemají hrany.
Lyže běžecké
Jsou lehké (1-1,2 kg) a pevné, často vyrobené z kevlarových vláken s komůrkovou strukturou. Lyže jsou velmi úzké (44-46 mm).

Související články
Věda se spojuje, aby byla silnější. Němci to pochopili už před první světovou válkou, když vznikla Společnost Maxe Plancka. V Česku vědecké klastry a interdisciplinární instituce začaly vznikat teprve nedávno, ale výsledky se už dostavují. Svoje interdisciplinární instituce má už každé významnější město, například Praha, Brno, Ostrava. Před devíti lety myšlenka spojit tři vědecká centra […]
Informační a komunikační technologie se staly základním stavebním kamenem, který formuje naše každodenní životy i způsob, jakým pracujeme a podnikáme. Od prvních počítačů až po současné cloudové služby a umělou inteligenci prošla oblast ICT zásadní proměnou. Pojďme si posvítit na to, kde všude se ICT technologie využívají.  Co je ICT?  ICT je zkratka pro informační […]
První ložiska, tedy součásti, které snižují tření, lidstvo využívalo už v antice. A vývoj stále pokračuje. Na moderních hydrostatických ložiscích pracují odborníci na tribologii z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Přišli na to, jak udělat ložiska energeticky až o pětinu úspornější.   Využití by vylepšená technologie mohla najít ve velkých obráběcích strojích, divadelních točnách […]
Celoevropský společný podnik EuroHPC (EuroHPC JU) vyhlásil výběrové řízení na dodavatele nového kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice a propojen se superpočítačem KAROLINA. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava, se tak stane domovem prvního českého kvantového počítače. Kvantový počítač konsorcia LUMI-Q bude založený na supravodivých […]
Společnost OpenAI na sklonku ledna značně pozměnila „pravidla hry“. Ze svých zásad totiž odstranila zákaz týkající se poskytování umělé inteligence armádám. Proč? Kvůli prevenci! Spolupráci s Pentagonem navázalo „dítko“ Elona Muska a Sama Altmana v polovině ledna, a to konkrétně v oblasti kybernetické bezpečnosti. Projekt, do kterého společnost prozatím zapojila je však ryze preventivní – […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz