Je alergie epidemií 21. století?

Státní zdravotní ústav nyní zjistil alergická onemocnění u 23,2 % dospívajících obyvatel ČR – tedy téměř každého čtvrtého! Za posledních 30 let se počet našich alergiků zdvojnásobil – na 2,5 milionu osob. Jak řekl 21. STOLETÍ exkluzivně velitel posádky americké kosmické lodi Apollo 17 C. E. Cernan, neznámá forma zákeřné alergie na něj zaútočila i na Měsíci!Státní zdravotní ústav nyní zjistil alergická onemocnění u 23,2 % dospívajících obyvatel ČR – tedy téměř každého čtvrtého! Za posledních 30 let se počet našich alergiků  zdvojnásobil – na 2,5 milionu osob. Jak řekl 21. STOLETÍ exkluzivně velitel posádky americké kosmické lodi Apollo 17 C. E. Cernan, neznámá forma zákeřné alergie na něj zaútočila i na Měsíci!

Lapidárně se alergie označuje za úchylku naší imunity. Podstatou je porucha řízení imunitního systému, která vede k nadměrným reakcím na různé vnější podněty, se kterými se jiní lidé setkávají běžně bez následků. Přitom se často vyplavují určité látky (například histamin), které poškozují organismus jako celek, v lepším případě zasáhnou jen některé orgány. V důsledku toho dochází k poruchám činnosti cév, ničení buněk, zúžení průdušek, zvýšené tvorbě hlenu, otoku, různým zánětům apod.

Imunita se rodí v kostní dřeni

Imunita je schopnost organismu bránit se proti zevním či vnitřním látkám a podnětům, které označujeme jako imunogeny nebo antigeny.

Imunitní systém tvoří buňky, které působí samostatně anebo se sdružují v orgány. Symbolickou porodnicí a základní školou imunitních buněk je kostní dřeň, kde se rodí z „neutrálních“ buněk kmenových. Zde dorůstají, dozrávají a rozčleňují se tvarově a funkčně. Teprve poté se vydávají do různých míst těla, aby tam plnily specifické obranné úkoly.

V kostní dřeni přicházejí na svět i velmi specializované buňky – lymfocyty T (imunocyty), které mají důležité slovo při rozhodování, jakým způsobem bude imunitní (obranná) reakce probíhat. Imunocytům však už nestačí jen „základní“ vzdělání jako imunitním buňkám, ale musejí – coby budoucí dispečeři, manažeři imunitních reakcí – vystudovat „vysokou školu..“ k čemuž dochází v brzlíku (thymus). Ten spolu s kostní dření představuje centrální (primární) lymfatické orgány. Kostní dřeň rodí imunitní buňky po celý náš život, i když jejich počet se snižuje s věkem.

Bitva, která nekončí

Systém má za úkol odlišit to, co je tělu vlastní od cizího vetřelce, kterého zlikviduje a vylučuje z organismu. Tuto schopnost umožňuje jednak přímý kontakt buněk imunitního systému s cizími či vlastními strukturami (reakce buněk s antigeny, interakce buněk mezi sebou) nebo prostřednictvím látek, které imunitní buňky vytvářejí a uvolňují do okolí.
Imunitní systém tvoří pevný celek, kde se jednotlivé funkce mohou zdvojovat, vzájemně se prolínat, do jisté míry zastupovat. Vše směřuje k tomu, aby výpadek jedné činnosti se ihned neprojevil jako onemocnění.

Základ imunitního systému máme již v genech, od narození. Umožňuje nám bránit se všemožným škodlivým vlivům vnějšího prostředí. Součástí systému je tzv. přirozená či vrozená imunita, která se u různých lidí liší jako uherský a česnekový salám.
Časem získáváme tzv. adaptivní (specifickou) imunitu – na základě interakce našeho organismu se složkami zevního a vnitřního života.

Právě tak jako se nám občas porouchají hodinky, ani imunitní systém u některých lidí celoživotně netiká jak by si přáli. Stává se to zejména po útoku již uvedených antigenů. Pokud některý z nich vyvolává alergickou reakci, jmenuje se alergen.

Alergeny stále více hrají na jevišti života

Pamětníci mohou říci, že ještě před několika desítkami let byl náš svět mnohem menším dějištěm životních dramat, ve kterých by tak významné role hrály alergické choroby – záněty spojivek, rýmy, astma, ekzémy a jiné trable.
Alergie se symbolicky označuje za „dítě 20. století“. Na jeho počátku tento termín poprvé použil vídeňský lékař von Pirquet pro označení jedince, jehož imunita „reaguje jinak a přecitlivěle.“ (Řecké slovo allos znamená jiný, alergia = činnost.)

Nárůst alergického postižení se datuje po roce 1960. Od té doby v průmyslově vyspělých zemích počet dětí a mladistvých s astmatem vzrostl až čtyřnásobně!
Dnes se ukazuje, že s pravdou se míjeli ti badatelé, kteří tvrdili, že vše souvisí jen s genetickými změnami. Za explozí stojí především stále výraznější změny způsobu života a také životního prostředí.

Vždyť už v roce 1873 anglický průkopník alergologie Charles Backley studoval výskyt pylové alergie, která zastřešuje pylovou rýmu a pylové astma. Vypozoroval, že tyto choroby mnohem častěji pronásledují vzdělané občany než prosté zemědělce, kteří žili v relativně čistém prostředí. Před více jak 130 lety jasnozřivě předpověděl:„S civilizací a zlepšením vzdělání budou alergie čím dál častější.“
Přibývající čas většinou jeho slova potvrzoval. Ze života lidí postupně,mizely různé ochranné faktory, někdy až zdánlivě kuriózní. Např. francouzský expert Étienne Bidat připomíná: „Život na farmě, v blízkosti stájí umožňoval dítěti být v kontaktu s částicemi v ovzduší – endotoxiny, které jsou součástí stěny mikrobů. Tyto endotoxiny pravděpodobně mohou omezovat rozvoj alergií.“

Děti za to nemohou!

Negativně se na přírodním prostředí podepsaly i další faktory – především průmyslové znečištění. Také stále větší množství výfukových plynů (zejména z dieselových motorů) nepotěší. Kladem není ani kouření- zejména u žen, které po ulici chodí s cigaretou častěji než muži. Ještě horší je, když ze spárů démonu nikotinu neuniknou ženy těhotné a matky po narození potomka. Tomu dává vskutku neradostný vklad do života. Většinou se projeví hned v jeslích. Tam jsou pozitivní testy na alergeny třikrát častější u dětí, které jdou do předškolního zařízení od dvou let než u děcek, které jesličky znají už před prvním rokem života. V jeslích mohou některé virové infekce vznik alergií usnadňovat, jiné jim naopak zabraňují.
Běžné virové a respirační infekce(záněty hrtanu, rýmy), pokud se opakují v počátečních rocích života, snižují hrozbu astmatu ve věku, kdy jde dítě do školy.

Bohužel, negativní vliv má i to, že do stravy kojenců se už brzy přidávají různé příkrmy. Nejen dětem neprospívá kyselina linolová (v různých olejích) používaná do mnohých poživatin.
Vědci pátrající po důvodech prudkého nárůstu počtu alergií se s nadějí vydávají i po stopách dalších možných pachatelů: Mezi nimi nechybějí některé druhy očkování a také léky – zejména opakovaná léčba antibiotiky (nejhorší bývá u dětí do dvou let věku). Hrozbu rovněž znamenají toxické látky v prostředí. Naopak kladný význam mají dlouhodobé kojení a úměrná hygiena. Třeba u novorozence je důležité mikrobiální osídlení střeva, což jako začátek dne s východem slunce, souvisí s hygienickými podmínkami, ve kterých batole žije. Příliš úzkostlivá čistota paradoxně vede k tomu, že mikroby střevní flóry vznik alergií usnadňují. Všichni se shodují, že „velkým spojencem alergie je stres, který často souvisí s uspěchaným způsobem života, jeho rytmem a náročností“, Tak můžeme jen nostalgicky vzpomínat na bodrého sedláka, který si v čisté přírodě vždy našel čas, aby si v pohodě poseděl se sousedy – a nemuselo to být ani u stáje, kde se tak líbilo zmíněným kladným endotoxinům.

Alergen nebývá jen jeden

Alergen je jakýsi spouštěč, který lze připodobnit ke startování automobilu, kdy otočením klíčku uvedeme vozidlo do pohybu. Bohužel, často na jediného člověka působí více alergenů.
Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc. velice výstižně charakterizuje situaci alergika, jenž se u lékaře zoufale svěřuje: „Vždyť jsem alergický na břízu, na kočku, na vajíčko nebo dokonce na roztoče, tak která látka mi vlastně škodí?“

Prof. Špičák odpovídá: „Podstatné je, že alergeny jsou většinou látky bílkovinné povahy, které buď vdechujeme nebo se dostanou do zažívacího traktu tím, že je sníme, působí na nás přímým kontaktem přes kůži. vstřebají se do tkání přes nosní nebo spojivkovou sliznici, proniknou do organismu, do krevního systému bodnutím hmyzem nebo injekcí.“

Onemocnění není stereotypní

Způsob, jakým alergen do organismu proniká, rozhoduje o typu alergického onemocnění. Alergenům se nejvíce líbí dýchací cesty – nos a průdušky. Nejrozšířenější chorobou je alergická rýma, která trápí 14 % obyvatel. (S ní jsou často spojeny i alergické záněty očních spojivek.) Kožní alergie postihují 10 – 12 % lidí. O polovinu méně si do bilance připisuje průduškové astma (dýchavičnost). Ovšem alergie bývají nerady samotné, většinou se spojují se svými blízkými.
Zajímavou skupinou s pestrou škálou jsou např. alergeny konstantní. Sem patří všechny spouštěče obsažené v chemických čistících prostředcích, nátěrových hmotách, v průmyslových látkách, ale také v běžných hygienických potřebách jako je zubní pasta či mýdlo. (Mj. u kojence do jednoho roku by maminky neměly používat parfémované mýdlo). Alergeny tvoří vskutku dost pestrou společnost – od cigaretového dýmu přes deodorant a kovové ozdoby  až po zubní protézu či výplň.

Alergeny se dělí na dvě základní skupiny – živé a neživé. Živé reprezentují všechny mikroorganismy – viry, bakterie, kvasinky, plísně, prvoci , ale jsou i parazité trošku větší – červi, hmyz. tasemnice, škrkavky. Alergolog prof. MUDr. Vladimír Zavázal upřesňuje: „Na svém povrchu nesou antigeny, které ovšem mohou být současně i alergeny. Všechny tyto žijící organismy produkují své enzymy, jedy a vypouštějí je i do okolí. Dovedou tedy perfektně působit na člověka tím, že jej nejen napadají, poškozují, ale také alergizují pro příští setkání. Některé se přímo podílejí na vzniku alergie – například zlaté stafylokoky, které se rády množí v mokvavých projevech ekzému a zhoršují je. Jiné nutí tělo do alergické reakce na jiné alergeny..“

Pokoj nedají ani po smrti

Mikroorganismy se jako upíři nesmíří se svou úlohou, ani když zahynou. Jejich mrtvolky zůstávají v prachu, na předmětech, v potravinách a svými (již mrtvými) chemickými složkami nás alergizují i nadále. Nejlepší obranou proti nim je dodržování vhodné hygieny, vysavač, voda s čistícím prostředkem, zvlhčovače vzduchu. Totéž platí i pro boj se záludnými plísněmi.
Prof. Zavázal na ně prozrazuje: „Rostou všude tam, kde je vlhko, teplo, někdy tma, na stěnách, zdech, na potravinách. i tam, kde je nevidíte, tedy za obložením, pod podlahou, za nábytkem. Alergik je však cítí dobře a už za několik minut na ně může reagovat rýmou, astmatem i jinak. Je tedy vynikajícím indikátorem plísní i tam, kde se nečekají. Nejen alergizují, ale působí i svými aflatoxiny, které vyvolávají i nádorová bujení.“

Alergie překvapuje už před porodem

Alergie se ovšem neobjeví zčistajasna jako blesk z čistého nebe. Základní podmínkou jejího zrodu je atopie – vrozená dispozice, se kterou se člověk narodí. Prof. Špičák zdůrazňuje: „Ale to nestačí. Člověk se musí opakovaně setkávat s látkami ze zevního prostředí, na které jeho obranný systém, jeho imunita zareaguje vytvořením protilátek, které jsou proti těmto látkám specificky zaměřené.“ Druhou podmínkou je opakovaný kontakt s alergeny, což vede k přecitlivělosti. Vznik alergie je tedy jako časovaná bomba, kdy se jen čeká na impuls k explozi. Tento děj odborníci označují jako senzibilaci (proces navození stavu přecitlivělosti).
Nyní se už ví, že první alergické protilátky se v plodu mohou vytvářet již od 22. týdne těhotenství. Zprostředkovatelem je nastávající maminka, pokud je nějak vystavena vlivu alergenů v prostředí.

Právě prostředí je třetím– a velmi důležitým – spouštěčem. Má mnoho podob – od životního prostředí velkoměsta (s velkou koncentrací zplodin), městečka či vesničky uprostřed lesů s čerstvým vzduchem až po náš dům či byt, ve kterém bychom chtěli žít co nejpohodlněji, nejzdravěji. Další faktory se pojí s různým cestováním, materiály použitými na stavbu – a v neposlední řadě s výživou.

Nejhorší vždycky byly pyly

Mnoho lidí bez rozdílu věku, i když stále stoupá podíl mladých, je alergických na pyly. Hlavním projevem se stala nepříjemná sezónní rýma, které se říkává „senná“.
To plně nevystihuje podstatu, neboť ji neprobouzí jen seno, ale spíše pyly travin, keřů, stromů a plevelů. Spojenci jsou tedy trávy (pýr, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka), dřeviny (bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa) i byliny. Najdou se však různé záludnosti, např. i med může ukrývat pylový alergen. Alergeny však nejsou jen pyly, ale i listy, kůra, míza.

Často nezůstane u svědění očí a zarudlého tekoucího nosu (někdy i záchvatů kýchání či kašle), ale nadšeně se přidružují i další alergeny a orgány. Tak se náhle objevuje i závažné astma či alergický ekzém.
Na běžný pohled neviditelná pylová zrnka (velikost 0,05 mm) se v ovzduší vznášejí od časného jara do podzimu. Vlastním alergenem jsou jejich bílkoviny.Na zasažení postačí 10 – 20 pylových zrn v 1 m3. Pylový „vrchol” trav je přibližně v období mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100-500 pylových zrn/m3). Od srpna do září pak kralují pyly bylin: pelyňku, jitrocele, ambrózie, řepky, nebo jetele… Pozor: Toto maximum uvolňování pylů do ovzduší se může v horských oblastech posunout až o měsíc později .

Záleží i na počasí. Pro větrné rejdy si pylové alergie vybírají teplé sucho a větrno, nejraději rozfukují části plevelů a špíny. Alergikům se tedy lépe daří v dešti, který sráží poletující pyly na zem. Proto odborníci doporučují alergikům, aby při plánování dovolené využívali i tzv. pylový kalendář
Vedle „sezónní“ otravuje i celoroční alergická rýma. Mohou ji vyprovokovat roztoči v domácím prachu, jindy pracovní prostředí či některé činnosti (pekaři, zemědělci, ošetřovatelé

zvířat, chemici, lakýrníci, malíři apod.). Předvádí se otokem nosní sliznice, který vede k ucpání průduchů, kýchání (salvy kýchání 10-30x v jednom sledu), čirému vodnatému výtoku.

Víte, jaké podnájemníky hostíte?
Když uléháte ke spánku, máte miliony spolunocležníků. Pouhý jeden gram prachu z matrace a lůžka obsahuje 2000 – 15 000 roztočů.

Jsou to drobní členovci dlouzí asi třetinu milimetru, podobní klíšťatům. S chutí se živí lidskými lupy a kožním odpadem. Proto si libují v lůžku (matracích, polštářích, prošívaných dekách), kde mají vhodnou teplotu, vlhkost a dostatek obživy – z nás. Pro zpestření jídelníčku jim slouží mikroskopické plísně, které se v tomto prostředí také vyskytují. Alergenem roztočů jsou jejich výměšky, kterých bývá nejvíce v dubnu a následně pak od poloviny srpna do

konce září, kdy se roztoči množí. Výměšky jsou znečištěny nejjemnější částečky prachu, které pak vdechujeme (třeba i z koberců) a touto cestou se alergizujeme.
Všelijaké plísně zas uvolňují do ovzduší své alergie vyvolávající spóry. Nejdráždivěji se projevují tzv. vláknité plísně, kterým se daří v uzavřeném, vlhkém, teplém a temném prostředí. (Venku jsou pak nejnebezpečnější v lese či v půdě trávníků, převážně ve vlhkém a teplém počasí pozdního léta.)

Alfou a omegou v boji s těmito nezvanými početnými hosty je dodržování čistoty. Na lůžku (ale i na záclonách apod.) dáváme přednost syntetickým materiálům. Rozloučíme se s tlustými huňatými plédy a kožešinami, ba i jemným flanelem. Místo plyšových koberců a dek se vyplatí parkety či dlažba.

Miláčci nejsou jen na hraní

Kdo by neměl rád „domácí mazlíčky“, zejména pejsky a kočičky? Spolu s nimi si však často chováme i velmi agresivní alergeny.

Většinou se domníváme, že se schovávají přímo v srsti zvířat. Hebký kožíšek je však jen optimálním přenašečem alergenů. Jsou ve slinách (pes, kočka, kůň, morče, křeček), v moči (kočka, pes, malá laboratorní zvířata), v krevním séru, v lupech, kožních šupinách, v epitelu (kůže), ve výměšcích (holubi) atd.

Zvířecí alergeny – obdobně jako u roztočů – znečistí malé částečky jemného prašného aerosolu, který pak vdechujeme. Nejvíce agresivní se ukazují alergeny vegetující na kočkách, které je roznášejí po bytě či domě. Alergeny vyvolávající hlavně rýmu a astma si můžete přinést na oblečení i z návštěvy lidí chovajících kočky. Alergeny přetrvávají v prostředí bytu či domu ještě několik měsíců poté, kdy jejich kočičí hostitelka místo činu opustila.
Lidé zasažení alergií na psy mají alergii na všechny psí druhy – s dlouhou i krátkou srstí. Prudké reakce vyvolávají i alergeny koně a malých hlodavců. To ptáci nabízejí tzv. alergii nepřímou: Ve skutečnosti nejde o alergii na ptačí peří, ale na roztoče, kteří žijí v peří ptáků či v jejich hnízdech.

Základem léčby je důkladný úklid a zamezení kontaktu se zvířetem, které alergii působí. Pro zvířátko musí být zakázaným prostorem ložnice. Nezapomeňte ho koupat (1x týdně).
To se ovšem v mnoha směrech netýká jiných živočichů – vos a sršňů. Jsou velmi agresivní, zejména na podzim, kdy sami lidi napadají. Znesnadníme jim to i tím, že se nebudeme slunit mokří či natření olejem na opalování. který přitahuje hmyz jako mucholapka. Nenosme příliš barevné oblečení, nedrážděme vosy prudkými pohyby, vyhýbejme se jejich hnízdům (často v pařezech). Před vstupem do vyhřátého auta se přesvědčíme, zda tam už nesedí bzučící černožlutý spolujezdec se žihadlem.

Jak se léčí?

Optimálním léčebným i preventivním opatřením je odstranit alergen z pacientova okolí a tak zamezit, aby alergen na příliš vnímavý organismus dál působil. Ovšem to je spíš teorie !

Vždyť třeba u vdechovaných (inhalačních) alergenů, které jsou v prostředí stále, to postižený nemůže výrazně ovlivnit – třeba na ulici nebo v pylové sezóně.Cílem hyposenzibilizace

je snížit přecitlivělost pacienta na příčinný alergen. Injekčně nebo v kapkové podobě dostává v pravidelných intervalech a určených dávkách roztok alergenu, který mu vyvolává příznaky. Je to vlastně určitá forma „protialergenového očkování”. Léčbu řídí alergolog.
Fyzioterapie je důležitou součástí léčebného režimu zejména u astmatu a rýmy. Je založena na cvičení správného dýchání, na nácviku uvolňovacích poloh, podporuje vykašlávání, cvičí dýchání nosem a je důležitou pomocí ke zvyšování tělesné kondice. Vhodným způsobem také využívá sportovní činnosti.

Naštěstí se projevy obecné alergie dají většinou dost úspěšně tlumit vhodně volenými léky – antihistaminiky, omezujícími alergickou reakci. Využívá se i kalcium, kortikoidy. Velkou šanci nyní přinášejí alergenové vakcíny..

Alternativní medicína hledá jiná řešení

Zkušený léčitel vychází ze síly přírody – především spoléhá na osvědčené léčivé byliny. Ostatně i četné účinné léky, které ordinuje klasická medicína, mají svůj původ v chemickém rozboru účinných látek z rostlin. Např. v alergologii se používá efedrin, kromoglykát sodný či teofylin k uvolnění průdušek při astmatu, výtažky z heřmánku, šalvěje, podbělu ke zmírnění zánětu v dýchacích cestách a ke zlepšení odkašlávání apod.
V poslední době se stává hitem následující metoda: Alergik si na podzim v lékárně obstará pyly, na které je na jaře či v létě alergický. Potom si pyly po malých částech (počínaje špetkou na špičku nože) přidává do pokrmů či čaje, přičemž  dávky pomaličku zvyšuje. Často dosáhne toho, že organismus si přes zimu na tyto alergeny přivykne, takže s příchodem jara nepřijdou tak silné alergické útoky.

Ještě více příznivců má homeopatická terapie. Podle nich, imunitní systém reagující alergicky, nepotřebuje silné chemické léky, ale k zahájení obrany vůči alergenům mu postačí pouze „vědění“, informace, trénink. To mohou zprostředkovat různé bílkoviny, hormony a enzymy. Německý expert na imunologii MUDr. Hermann Geesing vysvětluje: „Homeopati tvrdí, že je-li tinktura smíchána s vodou nebo alkoholem, je informace, kterou léčivá bylina obsahuje, osvobozena od svého ‚těla‘, matérie, a může se po zředění dostat do těla.“ Poněkud skepticky dodává: „Informaci však nelze zprostředkovat analýzami substancí jejího nositele. K tomu by byly potřebné vedení důkazů ve zcela jiné rovině.“ Využívá se i akupunktura či jóga.
Nejnovější novinkou se zejména v USA stal MSM, což je zkratka pro metylsulfonylmetan, přírodní látku, kterou nacházíme v potravě a v lidském těle. V podobě potravinového doplňku má působit proti zánětům a mnoha druhům bolesti, takže lékaři snižují dávky chemických léků či dokonce jejich používání zastavují.

Každopádně odborníci všem doporučují cvičení správného dýchání a dostatek fyzického pohybu. Což ovšem – díky zdravému životnímu stylu – vůbec neplatí jen pro alergiky!

Více se dozvíte:

É..Bidat, Chr. Loigerot, Alergie u dětí, Portál, 2005
V. Špičák, P. Panzner, Alergologie, Galén a nakladatelství Karolinum, 2004

V. Špičák, Bydlení pro alergiky, ERA Group Brno, 2003
M. Lawrence, Zázračný MSM, Pragma, 2002

V. Zavázal,Abeceda pro alergiky, nakladatelství Karolinum, 2000
H. Geesing, Stop alergiím, Mustang, 1995

M. Hájek, Alergie a výživa, KPK Praha, 1994
http: //www.stripky.cz/nemoci/alergie.html

www.pylovasluzba.cz

TOP TEN alergenů

1.rozmanité pyly
2. běžný domácí prach (v něm hlavně roztoči)

3. zvířecí alergeny
4.domácí plísně

5. venkovní plísně
6. potravinové alergeny

7. léky (mj. antibiotika- hlavně penicilin)
8. sluneční záření

9. kovy (např. nevhodné šperky)
10. bodavý hmyz (hl. vosy a včely)

Slavný král Richard III. nemiloval jahody

Historie alergie sahá až do šerověku dějin. Pokud vycházíme jen ze zachovaných písemných či grafických záznamů, první ověřené zprávy o alergickém onemocnění pocházejí ze starého Egypta: Praví, že proslulý sjednotitel Horního a Dolního Egypta Meni (též Menes či Narmer) zemřel roku 3100 př. n.l. – po bodnutí vosou. Neradostné alergické dědictví zanechal i svým potomkům.
Otec medicíny Hippokrates (460 – 370 př.n.l.) užíval mj. termín Asthma, což vcelku charakterizuje dnešní astma. (Pojem pochází z řečtiny, kde astma znamená obtížné dýchání, tedy dušnost.) Anglický král Richard III. (1452 – 1485) byl přecitlivělý na jahody. Výčet slavných alergiků až do dnešních dnů by vyplnil mnoho místa..

Začíná to v ústech

Žaludkem prochází nejen láska, ale někdy i zárodky alergie. Potraviny jsou totiž složeny z bílkovin, cukrů a tuků. Spektrum poživatin, které škodí různým skupinám alergiků, je vskutku pestré.
Čeho se vyvarovat? Méně častá je alergie na některé potraviny, např. vaječný bílek, ryby (alergeny jsou zejména v rybích svalech), kravské (nově i sojové) mléko. (Zejména, když se jím začne přikrmovat kojenec; vhodnější je mléko kozí.). Někomu působí potíže luštěniny, jinému obiloviny, dalšímu korýši a měkkýši. Odhaduje se, že 10 % alergií vyvolává  ovoce – roznětkou bývají zejména jablka a hrušky, třešně, meruňky či broskve. V zelenině dominují špenát, rajčata, celer, petržel. Naštěstí se „zeleninové“ alergeny zničí vařením, takže se jejich hrozby tolik bát nemusíme. Zvlášť nebezpečné pro některé alergiky jsou různé druhy ořechů. Kdo je alergický na břízu, neměl by v kritické době jíst jablka. Na závěr čerstvé zjištění: Lidem alergickým na vajíčka prý vůbec není špatně, pokud si ho uvaří natvrdo!

Exkluzivně pro 21. STOLETÍ:

Alergie číhá i na Měsíci!
U některých lidí se objevuje náhlá prudká alergie spojená s poštovní známkou. Nikoli kvůli zvyšující se ceně, ale lepidlu, které na rubu musejí olíznout.

Vrchol asi znamená zjištění, že alergie už není jen útrapou pozemskou. V prosinci 1972 se uskutečnil zatím poslední let člověka na Měsíc – díky americké kosmické lodi Apollo 17. Velitelem tříčlenné posádky byl Eugene A. Cernan. Jak nám při svém pražském pobytu v exkluzivním rozhovoru pro 21. STOLETÍ prozradil, jeho kolega-astronaut Harisson Schmitt (pilot lunárního modulu Challenger) tehdy na sobě pozoroval příznaky alergických reakcí i u měsíčního prachu. Při návratu do Challengeru měli oba astronauti nevysvětlitelné nepříjemné pocity. Teprve po delším čase vědci zjistili, že vše zavinily jemné křemičité částečky, které obsahoval měsíční prach. Z toho však většina pozemských alergiků, ani dosud zdravých lidí, strach mít nemusí!

Pseudoalergie dokáže vystrašit

Většina lidí jistě rozezná kvalitní lahvové víno od jeho chudého příbuzného z krabice. To však už nelze jednoznačně říci o alergii opravdové a pseudoalergii. Jejich příznaky totiž bývají k nerozeznání jako jednovaječná dvojčata.
Vinu na tom mají některé potraviny, pokud mají větší obsah histaminu (silná alergická zásada) nebo histamin uvolňují v průběhu chemických reakcí v zažívacím traktu nebo působením bakterií. Nadměrný obsah histaminu v rybách a výrobcích z nich může způsobit onemocnění, provázené zejména svěděním kůže, bolestí hlavy, poklesem krevního tlaku a kožní vyrážkou. Nejčastěji se histamin tvoří ihned po vylovení ryb, když nejsou brzy zchlazeny na teplotu kolem +1 °C. Další rizikovou operací je tepelné opracování, především uzení ryb, hlavně makrel. Konzerva tuňáka nebo makrely obsahuje velké množství histaminu a může vyvolat příznaky, které jsou podobné alergickým projevům.To však naštěstí neznamená, že jste trvale alergičtí na tuňáka nebo makrelu.

Reakci na potraviny mohou vyvolat také přídatné látky, které se používají jako barviva nebo konzervační přísady. Dodejme, že pro využití při výrobě potravin je registrováno přes 3000 přísad. Nejčastěji i zdravé lidi (často kvůli některým lákavým pochoutkám z prodejních automatů) můžou potrápit následující přísady:
Konzervační látky:

sulfity a jejich deriváty: E 220-227
nitrity: E 249-252

kyselina benzoová a deriváty: E 210-219
kyselina sorbová

Barviva

amaranth: E 123 
azorubin: E 122 

briliantová čerň: E 151  
erytrosin: E 127 

košelinová červeň A: 124
tartrazin: E 102

žlutá oranž S: E 110 

Antioxidační látky:

butyl-hydroxyanisol: E 320
butyl-hydroxytoluen- E 321

(má zabránit žluknutí tuků)

Příchutě

glutamát: B 550-553
(často si libuje v sáčkových polévkách)

Znalci vědí, že alergie se dědí!

„Jo, to má dítě po dědovi, ten byl silný alergik!,“ mohli bychom zaslechnout v některých rodinách. Je to pravda?
Odborníci nám mohli říci, že alergická reakce je odpovědí přecitlivělého organismu na styk s alergenem. Hlavní roli v alergickém dramatu hraje atopie – dědičně založený sklon k alergii. Každý třetí člověk má geny pro alergii, je atopik. (řecky atopos = zvláštní). Přitom u dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku takového onemocnění až 40 %. (Riziko je vyšší, pokud alergie sužuje matku.) Tato hrozba se však zvyšuje hned na 60 %, pokud alergie sužuje oba rodiče. A co víc- pokud manželská dvojice trpí stejným alergickým onemocněním, riziko pro dítě stoupá na 50 – 70 %!

Zajímavá je skutečnost, že dost často se ani v takovém případě u potomka podobné trápení neobjevuje. Naopak často se stává, že dědičný základ ukrytý v genech „přeskočí“ jednu generaci. Co to znamená? Pokud byl alergikem dědeček či babička, může jím být jejich vnuk. Podle nejnovějších zjištění však není geneticky přenosný ani věk, kdy onemocnění dá o sobě vědět poprvé. Někdy se tak může premiérová senná rýma (jen v mírné podobě) ohlásit jako podivný dárek třeba až k padesátce.
Není – li nikdo z rodičů alergický, riziko vzniku alergie u prvorozeného potomka se rovná cca pouhým 10 %. Ovšem, pokud je sourozenec nealergických rodičů alergik, zvyšuje se riziko pro další dítě už na 30 %.

Jde o dětské zdraví

Stále více dětí postihuje alergie. Prevence by měla začínat ještě před narozením. Platí to zejména o rodinách, kde toto postižení již hostovalo.
1.Těhotná žena nemá být v kontaktu s domácím zvířetem,.

2. Má se vyhýbat cigaretovému kouři.
3. Po narození kojit co nejdéle.

4. Až do dosažení prvního roku vyloučit z kojenecké stravy  kravské mléko a vejce.
5. Při krmení novou potravinou zpočátku podávat dítěti jen malé množství.

6.V dětském pokoji vytvořit pokud možno bezprašné prostředí .
7. Denně větrat postýlku.

8. V kontaktu s dítětem nemáme vlněné věci.
9. Hračky mají být pouze z umělých hmot.

10. V kojeneckém věku se dítě nemá častěji dostávat do kontaktu s pyly a zvířaty.

Jak se hlásí?

Zatímco jaro ohlašuje příchod voňavými sněženkami a petrklíči, alergie totéž činí poněkud nepříjemnějšími doprovodnými jevy jako jsou:
Opakované rýmy

Opakované záněty hrtanu, hltanu a středního ucha
Opakované záněty spojivek

Dlouhodobě ucpaný nos
Dlouhodobý zánět dutin

Kašel, opakující se zahlenění průdušek
Astma, záněty průdušek a tzv. pískoty

Kopřivky
Atopická dermatitida (obecný název pro zánětlivé onemocnění kůže)

Opakující se trávicí potíže
Anafylaktický šok, který výjimečně končí až k úmrtí

Z alergikova slovníčku

Alergen (antigen): Látka (většinou bílkovinné povahy), která vyvolává alergickou reakci.
Anafylaxe: Celková systémová reakce přecitlivělosti, označuje se též jako anafylaktický šok.

Astma:Chronický zánět dýchacích cest projevující se dušností, často v záchvatech.
Atopie: Vrozená dispozice ke vzniku alergického onemocnění.

Edém (otok): Proniknutí tekutiny do tkání.
Histamin: Látka, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci, zvyšuje prostupnost cév, vyvolává stahy hladkého svalstva.

IgE: Imunoglobulin třídy E – patří do skupiny protilátek odpovědných za alergické reakce.
Protilátky: Na látky, které vnímá organismus jako cizorodé, reaguje imunitní systém tvorbou specifických bílkovin (imunoglobulinů), které jsou přítomny v krevním séru nebo ve tkáních.

Vazokonstrikční léky: Způsobují zúžení cév a tím zamezí otoku sliznice.

Pylové desatero přímo ze života

Zkušený specialista prof. MUDr. Vladimír Zavázal ze svých dlouholetých zkušeností nabízí několik osvědčených rad na ochranu proti pylové alergii:
1. Nekuřte a nenavštěvujte zakouřené prostory.

2. V kritické době plné pylu nevyhledávejte procházky rozkvetlými loukami. (Vynahraďte si to v překrásném podzimu.)
3. V pylové sezóně omezte jízdy na kole, motocyklu či v autě se zapnutým větráním.

4. Omezte večerní sedánky u ohně; popř. si najděte místo, kam nejde kouř a vítr.
5. V případě alergie na pyl břízy nejezte v kritické době jablka ani podobné ovoce.

6. V pylové sezóně se nedoporučuje dráždivá strava.
7. Místo mléka si dopřejte jogurty, kefír, tvaroh apod.

8. Pijte hodně minerálky, zato se vyvarujte tvrdého alkoholu.
9. Nepřehánějte to s fyzickou námahou.

10. Vystříhejte se stresu. To se kladně projeví i v případě, že máte vysoký krevní tlak a žaludeční vředy.

Budou nás léčit paraziti?

Lékaři se letos v červnu velmi divili, když malému indickému děvčátku z břicha operativně odstranili najednou 105 škrkavek!
Tento oblý červ (dlouhý 15 – 40 cm) slastně vegetuje v tenkém střevě, kde tělu odebírá živiny. Jeho vajíčka do organismu proniknou především s fekálně znečištěnou stravou a vodou, nemytýma rukama, stykem s předměty znečištěnými půdou či po požití nedbale umytého ovoce. Nejvíce obětí si postižení vybírá mezi dětmi ve věku od dvou do sedmi let, které si často hrají v trávě či písku, kde se mohou snadno infikovat. Škrkavky totiž v sobě mají i psi a kočky a s trusem z nich vajíčka vycházejí ven. Onemocnění se ohlašuje zvracením, průjmem či kožní vyrážkou. Jen výjimečně přivodí až oslepnutí.

Velice ráda v lidských útrobách hoduje i tasemnice dlouhočlenná (dlouhá až několik metrů!). Do těla se dostane především konzumací nedovařeného nebo špatně prouzeného masa. Společnost jí často dělával měchovec lidský (Ancylostoma duodenale)z řádu hlístic. Obydlel lidské střevo, z jehož stěn sál jako upír krev. Stal se původcem ankylostomózy  – parazitárního onemocnění, které postihuje přes 800 milionů lidí – ve vlhkých tropech a subtropech Asie, Afriky, Ameriky a Austrálie. Kdysi tato trojice parazitů byla hojná i v útrobách Evropanů, kde proti nim úspěšně bojovali B lymfocyty. S přísnou hygienou však vetřelci rychle mizeli. Bohužel pak došlo k paradoxní situaci: B lymfocyty jsou bez svého přirozeného nepřítele. A tak začínají napadat jinak neškodné pyly, prach apod., čímž vzniká alergie. Proto odborníci chtějí bojovně naladěným B lymfocytům nabídnout určité množství výše zmíněných parazitů – jejich přirozeného nepřítele. Tak by nechali na pokoji uvedené látky neškodné pro lidský organismus a alergie by mohla být vyléčena.

Kromě zimy nikdy nespí

Pylová sezónu má v našich podmínkách tři základní časová období:
Jarní

V ovzduší se vyskytuje hlavně pyl dřevin.
Letní

Tady zas přichází čas hojnosti především pro pyly trav. Je aktuální zejména mezi květnem až 15. červencem (koncentrace 100-500 pylových zrn/m3).
Podzimní

V době, kdy za teplem odlétají stěhovaví ptáci, se k alergikům zas vrací tradiční alergeny v podobě pylů vysoko bylinných plevelů.

Anafylaktický šok občas přivolá smrt

Extrémním projevem alergie je anafylaktický šok. Do něj mohou vyústit všechny alergické projevy – astmatický záchvat, generalizovaná kopřivka, rýma, zánět spojivek,zvracení, Často se ráda přidává srdeční slabost, kdy se zrychluje puls a klesá krevní tlak U dětí šok vyvolává zejména potravinová alergie, zvláště pokud si budoucí oběť pochutnává na nepřiměřeném množství arašídů a suchých plodů (zejména ořechů). Neradostný stav může vyvolat i bodnutí naštvanou vosou, ba i krevní transfúze či injekce některých léčiv. Bez léčby se může radovat i nenasytná smrt.
Prevence je jednoduchá: Vyhýbat se možným alergenům, zachovat klid a rozpoznávat možné varovné příznaky. Anafylaktický šok je naštěstí jen výjimkou – snad ještě větší než výhra prvního pořadí ve sportce.

Správná adresa: www.pylovasluzba.cz

Alergikům velmi účinně pomáhá i Pylová informační služba (PIS), která sleduje obsah pylu, případně i jiných biologických objektů v ovzduší.. Již v roce 1936 byla zřízena první stanice v USA. Evropa si na rozvoj PIS počkala do 60. let 20. století, kdy se na starém kontinentě alergie začala šířit jako hejna nenasytných sarančat. Při znalosti kvantitativních a kvalitativních údajů o výskytu pylů v ovzduší celé Evropy lze následně vypracovat předpovědi pro další období. Zpracované údaje slouží lékařům i pacientům ke zkvalitnění léčby. V současné době už funguje 400 evropských stanic propojených pomocí internetu. Ani naše země nesedí od roku 1992 skromně někde v koutě; v současné době sleduje situaci 12 monitorovacích stanic. (Mnohem víc se dozvíte na www.pylovasluzba.cz.)

Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Kterak lékaři sledují zdravotní stav přistěhovalců

Kterak lékaři sledují zdravotní...

V polovině září uběhne rok od chvíle, kdy se členské státy EU, včetně...
U cukrovkářů je riziko infarktu třikrát vyšší

U cukrovkářů je riziko infarktu...

I když se diabetici v důsledku svého onemocnění nejvíce obávají pozdních...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...
Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě očního lékaře

Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě...

Optimální frekvence návštěv očního lékaře je jednou za dva roky. Preventivní...
Úspěch amerických nebo českých vědců? Aneb komu patří patent na léčbu rakoviny…

Úspěch amerických nebo českých...

Američtí lékaři před několika týdny představili objev, který pravděpodobně...
Železná rybka pro pevné zdraví!

Železná rybka pro pevné zdraví!

Nedostatek železa je jednou z nejčastějších příčin chudokrevnosti. Na světě jí trpí asi 3,5...
Strašák jménem lepek

Strašák jménem lepek

V posledních několika letech je bezlepková dieta módním hitem. Obiloviny...
Za bolesti zad může sedavé zaměstnání

Za bolesti zad může sedavé...

Bolesti zad patří mezi jednu z nejčastějších příčin omezení pracovní schopnosti a...
Polovinu cestovatelů trápí zažívání. Jak se na dovolené vyhnout problémům s trávicím traktem?

Polovinu cestovatelů trápí zažívání....

Počet lidí, kteří vyrážejí na mezistátní cesty, podle OSN každým rokem...
Až 12 000 lidí ročně v Česku zemře kvůli prachu v ovzduší

Až 12 000 lidí ročně v Česku zemře...

Americká společnost Environmental Health Analytics (EHA) zhodnotila...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Banská Štiavnica: Jedno z nejkouzelnějších měst v Evropě!

Banská Štiavnica: Jedno z...

V údolí mezi Štiavnickými vrchy leží jedno z nejkouzelnějších měst nejen na...
Černý pátek na vídeňské burze: Co přivedlo slavného generála na mizinu?

Černý pátek na vídeňské burze: Co...

Když v roce 1871 Francie prohraje prusko-rakouskou válku, musí právě...
Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo ve skutečnosti?

Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo...

Rok 1917 je pro Rusko kritický. Již třetí rok bojuje po boku Velké...
Piercing: Nejkontroverznější šperk na světě!

Piercing: Nejkontroverznější šperk...

Píše se 17. listopadu 1978. V západním Hollywoodu se právě otevírá salon,...
Zpívající herec: Russell Crowe a boží hněv

Zpívající herec: Russell Crowe a...

Russell Crowe (*1964) založil první kapelu Roman Antix už...
3 x slavné útěky: Z nacistického tábora, španělské pevnosti i cely smrti

3 x slavné útěky: Z nacistického...

V srpnu 1941 provede holandský kapitán Machiel van den Heuvel...
Geniální gólman, nebo šílenec? Podívejte se na jeho neuvěřitelné kousky!

Geniální gólman, nebo šílenec?...

Ve fotbalové historii nalezneme stovky talentovaných hráčů, kteří uchvátí fanoušky....
Skuteční vlkodlaci: Šlo o šílence, nebo vyznavače tajného kultu?

Skuteční vlkodlaci: Šlo o šílence,...

Francouzský venkov pročesávají vojáci. Všude nacházejí mrtvá těla, některá jsou...
Želví krunýř: Tank stvořený přírodou!

Želví krunýř: Tank stvořený...

Pomalost, dlouhověkost, ale hlavně krunýř. To jsou typické znaky želv. Proč je...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.