Jak by vypadala Země bez lidí za 1 rok, 10, 100 a 1000 let?

Jak dlouho by naší planetě trvalo, než by na lidstvo zcela zapomněla? Vrátila by se příroda zpět ke svým počátkům?Jak dlouho by naší planetě trvalo, než by na lidstvo zcela zapomněla? Vrátila by se příroda zpět ke svým počátkům?

Lidé jsou bez jakýchkoli diskusí nejdominantnějším druhem, jaký se kdy na Zemi objevil. Během pouhých několik staletí jsme více než třetinu veškeré souše na planetě přeměnili k obrazu svému. Kde dříve rostly husté lesy, se dnes vznášejí oblaka dýmu nad přelidněnými městy, v místech kdysi neprostupných bažin se prohánějí traktory připravující životní prostředí pro hospodářské plodiny.

Podle některých odhadů má člověk ve svých rukou kolem 40 % celkové produktivity Země. A na naší planetě je to znát. Všude, kam vstoupíme, zanecháváme nesmazatelné, mnohdy velmi „špinavé“, stopy. Rozorané prérie, vykácené lesy, vysušené bažiny, nukleární pouště, chemické znečištění, invazivní druhy, masové vymírání i poslední módní hit, klimatické změny. To všechno je naším hrdým dílem.

Kdybychom odešli…

Co by se ale stalo, kdyby zítra všech 6,5 miliardy lidí opustilo Zemi a našlo si jinou panenskou planetu? O nějakém dramatickém konci, jako například smrtící pandemii, raději nebudeme uvažovat, jen by nám to zkomplikovalo situaci. 
Příroda by si pomalu začala brát zpět to, co jsme ji za posledních pár století vzali, prostředí by se začalo zbavovat znečištění a četnost populací většiny organismů by se dramaticky změnila. Některé druhy by se do jisté míry vrátily do stavu podobnému tomu, v jakém existovaly před naší invazí, pro jiné by naše náhlé zmizení paradoxně znamenalo konec.

Pochopitelně by se tu objevily i druhy, které by konec lidské nadvlády natolik nadchl, že by u nich nastala prudká populační exploze a dosáhli by rozvoje, o jakém se jim v předlidské éře ani nesnilo.

Co po nás zůstane?

Přestože by pro náhlý konec našeho pořádku znamenal pro mnohé druhy i značné nepříjemnosti, smutnou skutečností je, že globální ekosystém by bez lidí prosperoval mnohem lépe než s nimi. A ještě smutnější možná je, že v měřítku věku planety by na nás velice rychle zapomněl. Kromě několika fosilních zbytků a geologických vrstev se složením odlišným od běžné situace by po lidstvu za pár desítek tisíciletí nezbyla ani stopa.
Návštěvníky naší planety by za 100 000 let po našem odchodu upozornilo na dávnou rozvinutou civilizaci i několik dalších znaků. Fosilní nálezy by například ukázaly masivní vymírání zejména velkých druhů savců v Severní Americe, časované do velmi krátkého období současnosti. Pochopitelně by na lidskou přítomnost upozornilo i značné množství koster dvounohých primátů, které někdo pečlivě pohřbil a ještě předtím vybavil zlatými zuby či několika šperky.

Za určitých okolností se mohou dochovat i věci, které považujeme za velmi krátkověké. Například některé plasty, sklo či dokonce papír z dobře zavezených skládek by se mohl dočkat i potenciálních archeologů, kteří by tu za 100 000 let kopali.

Využití půdy

Před příchodem člověka:
lesy mírného pásma: 15 %

stepi 15 %
pouště 15 %

severské lesy 12 %
tropické deštné lesy 18 %

savany 10 %
tundra a ledovce 9 %

buš (porost suchomilných keřů a nízkých stromů) 6 %

V současnosti:

zemědělská půda a zástavba 35 %
lesy mírného pásma: 10 %

stepi 6 %
pouště 11 %

severské lesy 12 %
tropické deštné lesy 10 %

savany 5 %
tundra a ledovce 8 %

buš 2 %

Neblahý vliv člověka v číslech

15 589 druhů ohrožených vyhubením
789 druhů, které byly vyhubeny od roku 1500 našeho letopočtu

388 druhů zařazených do databáze invazivních organismů
18,7 % zemského povrchu postihuje světelné znečištění

Planeta Země bez lidí

Do jednoho roku

Prostředí
V teplejších a vlhkých oblastech začínají pomalu zarůstat venkovská stavení a komunikace, naopak dříve osídlené oblasti v dosahu pouští mohou být pohlcena pískem a prachem. Vinou absence údržby zavlažovacích či naopak vysoušecích zařízení mizí rýžoviště a poldery (vysušené půdy). Přesto do jednoho roku není vliv navracení k přírodě, zejména u větších měst, příliš patrný.

Ovzduší

Prakticky okamžitě po odchodu lidí by mizí světelné znečištění. V současnosti je 85 % noční oblohy nad Evropskou unií postiženo světelným znečištěním, Spojené státy mají v noci světlo nad 62 % svého území a třeba takové Japonsko si svítí na 98,5 %. Celosvětově světelné znečištění činí 18 %.
Vzhledem k nedostatku energie (i někoho, kdo by otočil vypínačem), tento problém mizel do 48 hodin. Malá část osvětlení, která energii čerpá z obnovitelných zdrojů (větrných či slunečních elektráren) může sice svítit delší dobu, nicméně, vzhledem k absenci jakékoli údržby, nevydrží ve funkčním stavu déle než měsíc. Snížení znečištění se odvíjí od povahy plynů – oxidy dusíku a síry spolu s přízemním ozonem mizí z ovzduší do několika týdnů.

Voda

Během prvního roku se začíná snižovat znečištění vodních toků, ale v porovnání s ovzduším o poznání pomalejším tempem. Na druhou stranu, na některých místech začínají do spodních vod i řek unikat nebezpečné látky z nezabezpečených průmyslových provozů. Ty mohou, podle svého charakteru, ovlivnit ekosystém nádrží nebo řek i na desítky let.

Suchozemské živočišné druhy

Ve velmi krátkém čase se náš odchod nejvíce projevuje na populacích organismů s krátkým generačním intervalem. Na některých porostech se mohou lokálně přemnožit škůdci, kteří však ze své výhody čerpají pouze do konce vegetačního období. Příroda se musí vypořádat se statisíci až miliony uprchlíků z řad hospodářských zvířat a domácích mazlíčků. Jen kopytníků je dnes po celém světě chováno kolem 3,5 miliardy kusů. Přestože většina z nich nedokázala ze svého zajetí uniknout, nebo krátce po ochutnání svobody nepřežila tvrdé přírodního podmínky. Část domácích zvířat, hlavně potravní konkurencí, v několika týdnech do značné míry ovlivňuje fungování místních ekosystémů. 

Vodní organismy

Více než obsah chemických látek zasahuje během prvního roku po našem odchodu do ekosystémů oceánů ukončení zvukového znečištění, které přestálo ztěžovat život zejména velkým kytovcům. Ponorkové sonary dnes někteří oceánologové dokonce viní z podivného dezorientace velryb, jež na některých místech pravidelně v celých hejnech končí uvízlé na mělčině (např. u jihozápadního pobřeží Austrálie).

Do deseti let

Prostředí
V teplejších oblastech menší osady zcela zarůstají vegetací a neudržované budovy se začínají pomalu rozpadat. Jelikož zubu času podléhají i průmyslové objekty, ropné plošiny či opuštěná vozidla, do prostředí se uvolňují nebezpečné látky, které lokálně mohou způsobit značné poškození ekosystémů. Geneticky modifikované rostliny zcela vyklidily pole, protože jsou ve valné většině upraveny tak, aby dávaly větší výnos, což je energeticky náročnější než běžný „provoz“ zaměřený na přežití.

Ovzduší

Absence provozů způsobujících znečištěních se projevuje i u stabilnějších plynů, jako jsou chlorofluorokarbony (freony), dioxiny nebo pesticid DDT. Odstranění jejich větší části z atmosféry netrvalo déle než 10 let. Přesto zde jejich stopová množství zůstanou ještě několik dalších desítek tisíc let, na chod pozemského ekosystému však nebudou mít prakticky žádný vliv.

Voda

Vodní toky se do deseti let zbavují většiny současného chemického znečištění, lokálně mohou přetrvávat problémy s toxickými látkami unikajícími z opuštěných průmyslových provozů či zemědělských skladů pesticidů. Ve spodních vodách však památky na naši civilizaci i nadále přetrvávají.

Suchozemské živočišné druhy

V místech bývalého osídlení se krátkodobě přemnožují drobní hlodavci, hmyzožravci a vačnatci, které přestalo omezovat lidské snažení udržet si tyto hladové strávníky co nejdále od zásob potravin. Díky nárůstu jejich populací se zvyšuje i počet zástupců z vyšších stupňů potravního řetězce, tedy větších všežravců a šelem. Naopak ubylo typicky městských druhů, které profitovaly se soužití s člověkem.
Dobrým modelem situace v opuštěném městě je dnes ukrajinský Černobyl, který byl evakuován po havárii jaderné elektrárny před 20 lety. V současnosti je tu 10-15krát více divokých prasat a několikanásobně více vlků než je běžné v okolních oblastech.

Vodní organismy

V pobřežních vodách se diky absenci jakéhokoli lovu zvýšil obsah živin a díky tomu se začíná dařit řasám i všem přisedlým organismům, jak jsou například korály. Ty navíc těží z toho, že přestalo narušování mořského dna rybářskými sítěmi a v průběhu několika let se rychlost jejich růstu vrací do hodnot před intenzivním lovem. Ve sladkých vodách pravděpodobně nastane problém s přebytkem fosfátů a nitrátů, které způsobují populační explozi řas a zamezují zvyšování počtu vyšších živočichů.

Do 100 let

Prostředí
V oblastech s přirozeným lesním porostem, kde zástavbu představovaly zejména cesty a menší sídla, se les původní vegetace (podle výsledků ekologických modelů) vrací na 85 % plochy – po 200 letech zůstanou v těchto oblastech stopy po lidské činnosti jen na 5 %. Naopak tam, kde lidé vytvářeli trvalé umělé porosty (průmyslové lesní monokultury, chmelnice, vinice…) je obnova mnohem delší a bude trvat několik generací (stovky let), než lidmi pěstované rostliny zcela vymizí.

Ovzduší

Několik desetiletí pravděpodobně bude stačit k tomu, aby z ovzduší země zmizela naprostá většina plynů, která se do něj dostala vlivem činnosti člověka. Přesto se atmosféra nemusí z našeho pobytu zcela vzpamatovat ještě delší dobu. Za 100 let je pravděpodobně absorbována i většina oxidu uhličitého, který se v průběhu několika let po našem odchodu uvolnil vlivem požárů a havárií objektů, jež tu lidé zanechali bez dozoru a jakékoli údržby. Jeho obsah je po 100 letech na 300 ppm (300 částí CO2 v milionu částí vzduchu), přičemž jeho obsah v předprůmyslové době činil 280 ppm.

Voda

Z povrchových vod se nitráty a fosfáty, které dokáží jezero přeměnit v hustou řasovou polévku, vytratily do několika desetiletí. Zároveň s návratem obsahu organických látek se do vodních nádrží navracejí ostatní formy života. Pomalu se voda zbavuje znečištění, způsobeného haváriemi po našem odchodu z planety.

Suchozemské živočišné druhy

Do 100 let už se začíná na dříve ohrožených druzích projevovat vliv náhlé změny podmínek po našem odchodu. Zvířata, která na pokraj vyhynutí dohnal ubývající životní prostor (85 % všech ohrožených druhů) a intenzivní lov, ve většině lépe prosperují, neplatí to však pro všechny druhy. Zejména ty, které patřily v době lidí mezi nejohroženější, pravděpodobně již překročily hranici, kdy jejich genetický fond nestačí na další rozmnožení populace (například gepardi nebo kalifornští kondoři). Jiné druhy vymírají vlivem invaze jejich predátorů nebo potravních konkurentů. V některých takových případech v současnosti přežívají jen díky činnosti člověka, který se snaží invazní druhy alespoň trochu držet na uzdě (např. lesňáček Kirtlandův s pomocí člověka čelí invazi parazitických špačků).

Vodní organismy

Populace mořských ryb v důsledku ukončení veškerého rybolovu budou narůstat rychlým tempem. Když naposledy poklesl rybolov na minimum, v průběhu druhé světové války, kdy většina lodí nemohla vyjet na moře, zvýšil se počet ryb během několika let téměř neuvěřitelně. Hejna tresek čítala desetinásobně více kusů než před válkou. V současnosti je jejich populace bohužel ještě nižší než ve 30. letech minulého století. Oceánologové odhadují, že návrat do početnosti populace do stavů před příchodem člověka potrvá mnohem déle než tomu bylo za druhé světové války, může to trvat i několik desetiletí. Problém je v přemnožení drobných druhů, které vinou lovu větších dravých ryb nemají žádné přirozené nepřátele. Drobné druhy pak páchají obrovské škody na jikrách a mladých jedincích větších dravých druhů, a proto bude trvat delší dobu, než se jejich populace dokáže ze současné situace vzpamatovat.

Do 1000 let

Prostředí
Původní vegetace převládá již na většině planety, 1000 let znamenalo dostatek času pro likvidaci rozsáhlých osevů obilninami i kulturních lesních porostů. Některé kultury ovšem ze svých stanovišť již nevymizí nikdy. Vzhledem ke svým vlastnostem totiž zamezují návratu původní vegetace.

Například dovezené traviny na Havaji jsou natolik invazivní, že zcela potlačují původní druhy. I bez přispění člověka tedy dokáží zdatně konkurovat okolní vegetaci a naše zmizení ze scény tedy nebude mít v těchto případech žádný vliv.
Většina moderních staveb je v současnosti projektována tak, aby vydržela 50-250 let. Do 1000 let tady po nás zůstanou jen hromady trosek zarostlé vegetací nebo pohlcené pouštním pískem.

Ovzduší

Některé náznaky v současnosti klimatology vedou k úvahám, že jsme produkcí skleníkových plynů odstartovali uvolňování dalších látek, kterou již nelze zastavit ani tím, že ze dne na den přestaneme jakýmkoli způsobem ovlivňovat složení vzduchu. Vlivem oteplení rozmrzne věčný led na Sibiři a z rašelinišť se začne uvolňovat metan, který bude dál zvyšovat skleníkový efekt. Země se tedy i bez naší činnosti bude nadále oteplovat, čímž se urychlí další uvolňování skleníkových plynů. Vyčerpání zásob metanu z věčně zmrzlé půdy (permafrostů) může trvat i několik staletí.

Voda

V podzemních vodách zůstanou chemické památky na lidské osídlení v podobě nitrátů a fosfátů několik staletí. Důvodem je skutečnost, že hluboko pod zemí nejsou ve vodě obsaženy bakterie, který by dokázaly tyto látky rozkládat a uvolňovat do ovzduší. Podzemní voda tak funguje jako dlouhodobá paměť celého ekosystému.

Suchozemská zvířata

Jak ukázalo osidlování Ameriky a Austrálie, některá domácí zvířata se dokáží dobře adaptovat i v divočině. Příkladem mohou být stáda divokých koní, přemnožení králíci nebo psi dingo. Na druhou stranu je téměř jisté, že stáda čivav, anglických plnokrevníků či belgického modrého skotu se po planetě 1000 let po zmizení člověka opravdu prohánět nebudou. Ti, kteří přežijí, se svými vlastnostmi do značné míry přiblíží formě divokých předků, ze kterých jsme je kdysi vyšlechtili.

Vodní organismy

Do 1000 let se na normální stav mohou vrátit i populace velkých kytovců, které vlivem intenzivního lovu člověk přivedl na pokraj vyhubení. Jejich dlouhý generační interval může být i stonásobně delší než u drobnějších dravých ryb, proto si ustálení jejich populace vyžádá mnohem delší dobu. Některé druhy jsou však již natolik málo početné, že jim jejich genofond nedovolí přežít déle než několik desetiletí (např. sviňucha kalifornská nebo delfínovec čínský).

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Šest desítek let kontejnerové přepravy

Šest desítek let kontejnerové...

Svět křižují miliony a miliony přepravních kontejnerů. Brázdí moře a oceány,...
Život v jurtě aneb Souznění s přírodou

Život v jurtě aneb Souznění s...

Vzhled jurt se region od region liší, co však mají všechny společné je...
Podpora bikesharingu v Česku

Podpora bikesharingu v Česku

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR...
V Šanghaji přesunuli buddhistický chrám

V Šanghaji přesunuli buddhistický...

V nejlidnatějším městě Číny bylo v neděli dokončeno 15 dní trvající...
Čeští vědci zkoumají mimořádně důležitého mořského prvoka

Čeští vědci zkoumají mimořádně...

Českobudějovičtí parazitologové získali další americký grant na výzkum mořského...
Jak se těží český granát?

Jak se těží český granát?

České granáty jsou díky své krvavě červené barvě nezaměnitelné a po špercích z nich...
Smajlík slaví 35. narozeniny

Smajlík slaví 35. narozeniny

Vývoj v oblasti počítačových technologií nabírá tempo dosahující takříkajíc...
Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Tajuplný Teotihuacán – mezi...

Teotihuacán byl ve své době nejvýznamnějším náboženským centrem Střední...
Navštívili jsme výstavu Fenomén Masaryk

Navštívili jsme výstavu Fenomén...

Včera tomu bylo přesně 80 let, co zemřel první československý prezident Tomáš...
České středohoří nabízí díky vulkanické činnosti ojedinělý ráz krajiny

České středohoří nabízí díky...

Můžeme být v klidu, všechny sopky na našem území jsou naštěstí již neaktivní....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Želví krunýř: Tank stvořený přírodou!

Želví krunýř: Tank stvořený...

Pomalost, dlouhověkost, ale hlavně krunýř. To jsou typické znaky želv. Proč je...
Proč Isaac Newton přišel při bankovním krachu o všechno?

Proč Isaac Newton přišel při...

Angličané po skončení španělské války jsou lační zisků. Bezmyšlenkovitě vkládají...
Kdy začal člověk nadávat?

Kdy začal člověk nadávat?

Pořádné peprné zaklení zřejmě znali už dávní předci člověka. Je dokonce...
Ztracená stavba: Existoval labyrint velkolepější než gízské pyramidy?

Ztracená stavba: Existoval labyrint...

Stavitelskému umění starověkých Egypťanů se obdivovali již dávní Řekové a...
Zpívající herec: Basák Billy Bob Thornton

Zpívající herec: Basák Billy Bob...

Herec Billy Bob Thornton (*1955) má na kontě nejen...
Tajemství parního stroje: Krok k průmyslové revoluci!

Tajemství parního stroje: Krok k...

James Watt (1736–1819) nebyl prvním mechanikem, který chtěl přimět páru k...
Šílenství ve Rwandě: 800 000 mrtvých za 100 dní!

Šílenství ve Rwandě: 800 000...

Městečko Kibeho najdete na jihu africké Rwandy. 22. dubna 1995 se tahle malá...
Leží ve štolách nedaleko Prahy stovky beden nacistického zlata? Možná ano!

Leží ve štolách nedaleko Prahy...

V českých zemích bylo od 18. století dodnes objeveno více než 4500...
Pozor! Na těchto místech prý lze vkročit do jiné dimenze

Pozor! Na těchto místech prý lze...

Mladí lidé se utáboří mezi kameny. V noci zuří strašlivá bouře. Chvíli se ozývá...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.