6 nejzajímavějších objevů v medicíně

Medicína je neobyčejně živý obor, kde se snad každý den děje něco nového a mnohdy převratného. Které objevy posledních let však obohacují medicínu a tím šance na léčení lidí nejvíce?Medicína je neobyčejně živý obor, kde se snad každý den děje něco nového a mnohdy převratného. Které objevy posledních let však obohacují medicínu a tím šance na léčení lidí nejvíce?

Není tajemstvím, že mnohé převratné objevy se zrodily náhodně. Také v tom je jedno z kouzel vědy. Jindy se úspěchy dostaví až po dlouhém zkoumání. Nabízíme šest, podle názoru odborníků i redakce, nejvýznamnějších medicínských poznatků. O spolupráci i názor tentokrát 21. STOLETÍ požádalo dva světově známé odborníky:

prof. MUDr. Evu Sykovou, DrSc., ředitelku Ústavu experimentální medicíny AV ČR, přednostku Ústavu neurověd UK a vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK v Praze a
prof. MC (Medical Genetics) Jaroslava Červenku, PhD., světoznámého  amerického genetika českého původu, který nám své hodnocení zaslal z domovské Floridy. 

Za redakci hodnotil PhDr. Milan Koukal

1. místo:

Genetické inženýrství

Syková: Genetické inženýrství jistě v budoucnu ještě více pomůže potřebným.

Hodnocení: 4

Červenka: Žijeme v době molekulární biologie a molekulární genetiky aplikované v genetickém inženýrství, které ovlivňuje mnoho oblastí – zemědělství, vývoj nových léků, léčbu zhoubných a chronických onemocnění, ovlivnění stárnutí, vývoj vakcín a imunologii. Soubor genů určitého organismu nazýváme genom. U mnoha organismů (včetně člověka) byl rozluštěn, ale stále existuje mnoho neznámých, zejména v regulaci genové aktivity.

Lze si jen zhruba představit obrovský potenciál manipulace genů, když víme, že všechny druhy rakoviny a leukémie jsou způsobeny produkty mutovaných genů, že většina neinfekčních nemocí je buď genetická nebo z větší části genomem ovlivněna. Lze tedy očekávat, že genové inženýrství podstatně ovlivní medicínu budoucnosti a náš život i v jiných oborech.
Hodnocení: 6

Koukal: Genetické inženýrství je vědeckou disciplínou biotechnologie. V principu jde o přenos jader z buňky jednoho organismu do buňky druhého  s cílem získat jedince nebo více jedinců s alespoň jednou požadovanou vlastností, která je však původnímu organismu cizí.

Hodnocení: 6

Celkem: 16 bodů

2. místo:

Kmenové buňky

Syková: Studiem embryonálních kmenových buněk můžeme získat hlubší porozumění průběhu obnovy buněk lidského těla. Možnost využít tyto znalosti pro léčbu je veliká a sahá od produkce nových neuronů (nervových buněk) pro léčbu pacientů s Parkinsonovou chorobou až po poznání procesů na molekulární úrovni, které řídí vývoj nádorů..

Hodnocení: 5

Červenka: Nejnovější objev amerických vědců z letošního ledna, kteří získávají kmenové buňky z plodové vody, zásadně posunuje výzkum dopředu. Kmenové buňky embryonální, které dosud pocházely jen ze živých embryí, lze tedy snadno získat z amniové tekutiny, a to i později při porodu!

Tento objev také ukončí etické debaty o ničení embryí. Současně umožní získání neomezeného množství embryonálních kmenových buněk pro lékařské účely. Už se ukázala možnost jejich využití u mnoha desítek nemocí.
Hodnocení: 5

Koukal: Laicky řečeno jde zejména o „neutrální“(„naivní“) embryonální (zárodečné) buňky, které se mohou podle potřeby přetvářet v různé buňky specializované. Vedle embryonálních známe i jiné druhy kmenových buněk, jejichž zdrojem může být hlavně kostní dřeň, krev apod. Tyto buňky mají obecnou schopnost přeměňovat se v buňky orgánu, do kterého byly za speciálních podmínek dodány nebo ve kterém byly aktivovány.

Hodnocení: 5

Celkem: 15 bodů

3. místo:

Výzkum ribonukleové kyseliny (RNA)

Syková: Důležitost této oblasti dokazuje i udělení Nobelovy ceny.

Hodnocení: 6

Červenka: Jako genetik tento objev považuji za velice významný.

Hodnocení: 4

Koukal: Nobelovu cenu za medicínu v roce 2006 získali Andrew Fire a Craig Mello z USA. S týmem spolupracovníků objevili zásadní mechanismus pro kontrolu toku genetických informací. Jejich výzkum ribonukleové kyseliny (využili k tomu upravenou RNA) může v budoucnu pomoci při léčbě virových onemocnění, ale i rakoviny. 

Hodnocení: 4

Celkem : 14 bodů

4. místo

Syntetická krev

Syková: Tady jde spíše o nový produkt, podobně jako je nový typ automobilu.

Hodnocení: 3

Červenka: Spojil jsem se s Jed Gorlinem, ředitelem Krevní banky Yale University. Podle něj krev připravovaná v prášku z lidské krve je velmi užitečným prostředkem, ale nenahradí krev skutečnou. Proč? Je připravována ze skladované prošlé krve, které však není dostatek (alespoň v USA).

Největší nadějí v transfúzi je dodávání hemoglobinu, tedy bílkoviny vázající a přepravující do tkání kyslík. Známe tři druhy hemoglobinu:
Dobytčí  – může vyvolávat nepříznivé imunní reakce (je povolen jen v JAR.). Lidský – zatím není schválen k užívání nikde. Způsobuje zvýšení krevního tlaku. Jinak je dobře snášen, ale působí pouze jeden den.

Rekombinantní – plně syntetický, vyráběný genetickým inženýrstvím. Zatím se jeví jako nepraktický kvůli vysokým výrobním nákladům.
Poslední výzkumy ukazují velké možnosti umělé krve, zvlášť při kombinaci s jinými substancemi (albumin aj.), které prodlužují jeho účinnost a snižují krevní tlak.

Hodnocení : 3

Koukal: Krev má formu prášku, který může být léta skladován a těsně před použitím se rozpustí. K přípravě se používá krev „skutečná”, která má však mnohem menší trvanlivost. Imunitní systém krev vítá, rozvod kyslíku je rychlejší než u krve skutečné (výhoda např. při infarktu) a dokonce nezáleží ani na krevní skupině pacienta.

Vývoj začal v 80. letech 20. století, kdy kulminovaly obavy z epidemie choroby AIDS. Vědci uvažovali o tom, zda není lepší vyrobit syntetickou krev, takže by už nebylo zapotřebí krevních transfúzí. Některé umělé náhražky krve se vyrábějí z chemikálií založených na fluóru, které jsou příbuzné teflonu. Jiné jsou geneticky pozměněným lidským či zvířecím hemoglobinem. Dokážou zastoupit funkci krve, tedy přenášet kyslík do srdce a odnášet od něho kysličník uhličitý.
Další výhodou umělé krve je dlouhá životnost (až šest měsíců), kdežto u skutečné krve je to pouhých šest týdnů. Umělá krev nemusí rozlišovat krevní

skupiny, takže je vhodná mj. pro nouzové, rychlé operace, např. při velkých nehodách.
Negativa: Podobné látky nepřenášejí tolik kyslíku jako opravdová krev. Modifikovaný hemoglobin má potenciálně určitou toxicitu. Neví se, jak by na takový hemoglobin reagoval lidský imunitní systém.

Hodnocení: 3

CELKEM: 9 bodů

5. místo

Preventivní působení kyseliny listové

Syková: Toto zjištění známe už 20 let, ale stále zůstává  velice aktuální.

Hodnocení 2

Červenka: Nynější studie se rovněž zabývají vlivem kyseliny listové na snížení rizika demence, srdečních nemoci (díky snížení homocysteinu), ale i rakoviny prsu, střeva a plic. Lidský organismus absorbuje syntetickou kyselinu listovou lépe než z rýže, čočky, špenátu..

Hodnocení: 2

Koukal: Kyselina listová je běžným jednoduchým vitaminem. Žena před početím by měla denně zkonzumovat 0,4 mg kyseliny listové, v těhotenství 0,6 mg. Tak se výrazně snižuje riziko, že porodí potomka s různými deformacemi –mj. rozštěpem páteře, poškozením mozku. Kyselina listová, kterou obsahuje mj. listová zelenina, pomáhá i proti zákeřnému homocysteinu.

Hodnocení: 2

Celkem : 6 bodů

6. místo:

Rehabilitace organismu pomocí endogenního (vnitřního) dýchání

Syková: Rehabilitace pomocí endogenního dýchání je pouze jakousi hypotézou, která zatím nemá dostatečný vědecký podklad.

Hodnocení: 1

Červenka: Způsob dýchání nemá nejmenší vliv na dlouhý věk. Dlouhověkost je totiž výsledkem genetické konstituce. Ovlivňuje ji i způsob stravy, výskyt chronických onemocnění, intenzivní cvičení, fyzická práce a jiné okolnosti.

Hodnocení:1

Koukal: Považuje se za objev ruského vědce a biochemika Vladimíra Frolova. Při rakovině byl léčen cytostatiky a velmi trpěl, operaci však odmítl. Na základě pozorování způsobu dýchání lidí v oblastech, kde se dožívají vysokého věku, jogínů a různých živočichů. sestrojil dýchací trenažér. Díky němu lze dýchat tzv. endogenním (vnitřním) způsobem a překvapivě regenerovat organismus (vyznavači jógy tvrdí, že tento princip jóga uplatňuje už stovky let.)

Hodnocení: 1

Celkem: 3 body

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Ve Spojených státech vynalezli “detektor” nádoru

Ve Spojených státech vynalezli...

Texaská univerzita v Austinu vynalezla speciální pero, které odhalí tumor během...
Kterak lékaři sledují zdravotní stav přistěhovalců

Kterak lékaři sledují zdravotní...

V polovině září uběhne rok od chvíle, kdy se členské státy EU, včetně...
U cukrovkářů je riziko infarktu třikrát vyšší

U cukrovkářů je riziko infarktu...

I když se diabetici v důsledku svého onemocnění nejvíce obávají pozdních...
Genová terapie Kymriah dokáže zabít rakovinu

Genová terapie Kymriah dokáže...

Ve Spojených státech zřejmě dochází k dalšímu významnému pokroku v boji s...
Vědci popsali unikátní evoluční mechanismus

Vědci popsali unikátní evoluční...

Tým českého vědce Petra Svobody soustředil svůj výzkum na regulaci...
Lupénka má negativní dopad na život pacientů

Lupénka má negativní dopad na...

Podle celosvětového průzkumu má psoriáza neboli lupénka negativní dopad na...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...
Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě očního lékaře

Až třetina Čechů se vyhýbá návštěvě...

Optimální frekvence návštěv očního lékaře je jednou za dva roky. Preventivní...
Dobytek je odolný vůči viru HIV

Dobytek je odolný vůči viru HIV

V poslední době přibývá stále více nejrůznějším výzkumů. Ten nejnovější, který...
Jakým způsobem reagují buňky na poškození DNA?

Jakým způsobem reagují buňky na...

Co se děje v lidských buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“, kterým je...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tajemství parního stroje: Krok k průmyslové revoluci!

Tajemství parního stroje: Krok k...

James Watt (1736–1819) nebyl prvním mechanikem, který chtěl přimět páru k...
Šílenství ve Rwandě: 800 000 mrtvých za 100 dní!

Šílenství ve Rwandě: 800 000...

Městečko Kibeho najdete na jihu africké Rwandy. 22. dubna 1995 se tahle malá...
Leží ve štolách nedaleko Prahy stovky beden nacistického zlata? Možná ano!

Leží ve štolách nedaleko Prahy...

V českých zemích bylo od 18. století dodnes objeveno více než 4500...
Pozor! Na těchto místech prý lze vkročit do jiné dimenze

Pozor! Na těchto místech prý lze...

Mladí lidé se utáboří mezi kameny. V noci zuří strašlivá bouře. Chvíli se ozývá...
Caesar & ženy: Senátory poráží i v ložnicích

Caesar & ženy: Senátory...

„Pozor na manželky! Vedeme plešatého smilníka!“ rozkřikují po Římě...
Čeká nás zombie apokalypsa? Vyhladila by lidstvo za 100 dní!

Čeká nás zombie apokalypsa?...

Živí mrtví by mohli vyhladit lidstvo za neuvěřitelně krátkou dobu....
Edward Snowden: Muž, jehož kufřík, změnil svět

Edward Snowden: Muž, jehož kufřík,...

Telefony v sídle americké tajné služby CIA zvoní jako na poplach. Píše se...
Katyň: Na cestu smrti dostávali Poláci tři sledě

Katyň: Na cestu smrti dostávali...

Uličkou mezi svými spoluvězni ze sovětského zajateckého tábora Kozelsk (zhruba 200...
Krimi z Ameriky: Nejhorší masakr spáchá pomstychtivý účetní

Krimi z Ameriky: Nejhorší masakr...

První pohled připomíná válečnou zónu. Všude je prach. Jarním vzduchem zní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.