Domů     Příroda
Podaří se prosadit zboření přehrady?
21.stoleti 19.1.2007

Když v roce 1923 zmizelo kalifornské údolí Hetch Hetchy pod hladinou přehradního jezera, bylo to pro jedny geniálním vodohospodářským dílem, pro druhé smrtelný hřích spáchaný na přírodě. Nyní by se to všechno mohlo změnit!Když v roce 1923 zmizelo kalifornské údolí Hetch Hetchy pod hladinou přehradního jezera, bylo to pro jedny geniálním vodohospodářským dílem, pro druhé smrtelný hřích spáchaný na přírodě. Nyní by se to všechno mohlo změnit!

„Odhaduji, že Yosemite vidělo asi 7000 lidí,“ napsal legendární americký ochránce přírody John Muir v roce 1893 o pozdějším národním parku. „Kdybyste je všechny vzali a vysadili v sousedním údolí Hetch Hetchy, pak jen jedno procento pozná, že nejsou v Yosemitech“.
Sto let po Muirově smrti by se krásy Hetch Hetchy mohly opět vynořit z vody. Stále vážněji se totiž hovoří o zbourání přehrady a navrácení „ztraceného ráje“ přírodě.

Ostře střežená přehrada
Každý návštěvník kalifornského údolí Hetch Hetchy musí počítat s tím, že se jeho tvář a poznávací značka auta dostanou do databází amerických bezpečnostních služeb. Po 11. září 2001 se totiž obrovská betonová hráz O´Shaunessyho přehrady ocitla na seznamu možných cílů teroristických útoků a je bedlivě střežena kamerami.
Už brzy však může být přehrada zlikvidována zcela legálně. Ochránci přírody bojují za to, aby byla zbourána a údolí řeky Tuolomne se vrátilo do původního přírodního stavu. Podle ekologů by mohl pád hráze odstartovat vlnu podobných akcí. „Stržení přehrady a obnova údolí inspiruje lidi nejen v Kalifornii a v USA, ale na celém světě,“ říká americký ekologický analytik Spreck Rosenkrans. 
Bourání takové hráze však představuje samo o sobě grandiózní úkol. Zatím se ještě nikde nebourala tak velká vodní stavba. Demolici zatím padaly za oběť přehrady vysoké nejvýše 20 metrů, přehrada v Hetch Hetchy se ale tyčí nad dnem údolí do výše 100 metrů (naše Orlická přehrada je vysoká 91 m). Půl milionu kubíků betonu by muselo být rozbito na kusy a odvezeno, z vody by se vynořilo 825 hektarů přehradního dna. Technická náročnost a ztráta zdroje pitné vody zatím stačily odsoudit k nezdaru všechny projekty na likvidaci hráze.

Zatopili jsme národní park!
V roce 1987 navštívil ministr Reaganovy vlády Don Hodel Národní park Yosemite a byl šokován davy, které se valí touto přírodní rezervací. Ročně se tu kochá pohledem na impozantními žulové stěny El Capitan či Half Dome asi 3,5 milionu lidí. Strážci parku Hodelovi vysvětlili, že se nedaleko nachází ještě jedno skoro stejné údolí, kam nepřijde ročně více než 50 000 návštěvníků. Ministr nechtěl věřit a jel se do Hetch Hetchy podívat. Pohled na zatopené „dvojče Yosemitů“ jím otřásl.
„Spojené státy nutí země na celém světě, aby chránily přírodu a zakládaly národní parky. A my sami jsme přitom zatopili národní park. To je naprosto nepřijatelné,“ hřímal Hodel, z něhož se stal ze dne na den zapálený stoupenec likvidace hráze.
Brzy se ale přesvědčil, že nápad má mocné odpůrce. Starostka San Franciska Diane Feinsteinová doslova vybuchla. Kromě zdroje pitné vody připomněla ministrovi i 400 megawattů ekologicky čisté elektrické energie, kterou dodává zdejší hydroelektrárna. Podle Hodela tehdy starostka zařídila, aby mu Kongres důrazně připomněl jeho kompetence. „Dokonale nás odstavila,“ vzpomínal Hodel na fiasko.

Existuje spolehlivá náhrada?
Představitelé San Franciska na svém názoru dodnes nic nezměnili. Přesto je v situaci patrný znatelný obrat. Postarala se o něj studie dokazující, že projekt na navrácení Hetch Hetchy přírodě je po technické stránce proveditelný.
Jednou z klíčových otázek je dostatek vody pro 2,4 milionu lidí ze San Franciska a okolí. Odpověď se zřejmě skrývá pod hladinou přehrady Don Pedro, ležící rovněž na řece Tuolomne, 56 kilometrů pod údolím Hetch Hetchy. Přehrada zadržuje dostatek vody a do San Franciska by ji mohl dopravit poupravený akvadukt, přivádějící dnes vodu z Hetch Hetchy. 
Nápad se líbí nejen ekologům, ale také inženýrům. „Don Pedro by byl velmi spolehlivý zdroj vody,“ říká odborník na vodní stavby Jay Lund z University of California. „Zajistilo by se tak spolehlivé zásobování vodou i bez nádrže v údolí Hetch Hetchy.“
Lund bral při svých analýzách v potaz i nárůst počtu obyvatel v celé oblasti, oteplení klimatu a s tím související vysychání krajiny. I tak mu vychází zásobování vodou z nádrže Don Pedro jako dostatečná náhrada. 

Pomník hříchů páchaných na přírodě
Druhá kardinální otázka se týká peněz. Dalo by se ušetřit? Zřejmě ano. Například Don Hobel navrhuje, aby se přehrada prostě jen vypustila a hráz zůstala stát jako pomník hříchů páchaných na přírodě. „Lidé by přišli do údolí a sami sebe by se ptali, jak mohl někdo něco tak nádherného jednoduše zatopit“ 
Zastánci projektu na obnovení údolí Hetch Hetchy argumentují tím, že cena obnovené přírody je v penězích nevyčíslitelná. 

Lze se inspirovat dvojčetem?
Biologové zas mají hlavu plnou vlastních otázek, zejména zda se příroda na dno vypuštěného přehradního jezera vrátí. Původně se na dně údolí Hetch Hetchy rozkládaly mokřady a louky a rozptýlené porosty dubů se tu střídaly s hustými borovými lesy. To vše vzalo za své!
Nové ekosystémy by musely povstat z bahna a člověk by jim musel pomoci. Přitom není tak úplně jisté, jaké ekosystémy by měly vznikat. Zdá se ale, že by se inspirace mohla najít u přírody nedalekého „dvojčete“, údolí Yosemite. Do národního parku  Yosemite však pronikl velký počet cizorodých invazních rostlinných druhů a provádějí se tu zásahy do lesních porostů, které mají snížit rizika požárů. Yosemitská příroda tedy už dávno není panenskou divočinou. Před zahájením obnovy údolí Hetch Hetchy by museli vědci podniknout téměř detektivní pátrání, aby se dopídili jeho původní tváře.

Pomalu a levněji
Když už bude jasné, co by mělo na místě zlikvidované přehrady vzniknout, nastane velký problém s realizací této představy. Do údolí nevedou žádné cesty a to vylučuje nasazení těžké mechanizace. K hubení nežádoucích druhů rostlin nebude možné použít herbicidy.
Biologové proto navrhují postupovat po etapách. Pomalu snižovat hladinu přehradního jezera a obnovovat přírodu na relativně úzkém pobřežním pásu, který se vynoří z vody. Vědcům by to umožnilo průběžně vyhodnocovat výsledky a podle potřeby provádět korekce. „Než provedeme další krok, budeme už o hodně chytřejší, protože se poučíme z chyb napáchaných v předchozí etapě,“ říká odbornice na mokřady Joy Zedlerová z University of Wisconsin v Madisonu.
Postupná obnova má řadu předností. Je lacinější a rozkládá financování projektu na delší období. V neposlední řadě je i přirozenější a dovoluje rostlinám a živočichům, aby se novým podmínkám pomalu přizpůsobovali. Ukáže se například, které invazní druhy rostlin mají tendenci osídlit prostor bývalé přehradní nádrže.
V yosemitském údolí jich správci parku drží s vypětím všech sil pod kontrolou asi 140 a kterýkoli se může stát pro nový ekosystém v Hetch Hetchy pohromou. 
„Stačí pak ale, abychom zase o něco zvedli hladinu jezera a invazní druh na nových lokalitách jednoduše utopíme,“ říká Joy Zedlerová.

Bude se vysazovat lišejník?
Jeden z problémů, který přírodovědce při obnově údolí Hetch Hetchy čeká, je patrný už dnes. V suchých měsících hladina jezera klesá a nad vodu vystupují holé skály. Jejich barva ostře kontrastuje s výše položenými skalisky porostlými lišejníky.
Odborníci odhadují, že plná obnova porostu lišejníků na holých skalách bývalého dna bude trvat 80 až 120 let. Joy Zedlerová doufá, že bylo možné návrat lišejníků urychlit cíleným „vysazováním“ a nástřikem skal prostředky, které pomohou lišejníkům, aby se na kameni uchytily.
Přírodovědci nevylučují, že navzdory všem snahám vznikne nakonec na dně bývalé přehrady ekosystém, který bude sice vypadat jako panenská příroda, ale k původním ekosystémům Hetch Hetchy bude mít daleko.

Generálka na řece Elwha
S obnovou údolí Hetch Hetchy se s vysokou pravděpodobností v dohledné době nezačne. Guvernér státu Kalifornie Arnold Schwarzeneger sice nechal vypracovat některé analýzy, ale místní politické elitě se návrh na stržení hráze nelíbí. Zapřísáhlá odpůrkyně projektu Diane Feinsteinová je dnes senátorkou a má ještě větší vliv, než předtím. 
Zastánci projektu upírají naděje k řece Elwha, protékající Národním parkem Olympic ve státě Washington. Tam by měla začít v roce 2009 demolice dvou přehrad, původně vybudovaných pro výrobu elektřiny. Při jejich stavbě se jaksi zapomnělo, že zcela uzavřou řeku pro lososy migrující do trdlišť na horním toku. Ve snaze o záchranu lososů ohrožených vyhubením vyčlenil americký Kongres peníze na likvidaci obou přehrad.
50 m vysoká přehrada Elwha byla vystavěna v roce 1913 a dnes je z valné části zanesena usazeninami. Přehrada Glines Canyon z roku 1926 je ještě o 10 m vyšší a sedimenty ji zaplnily z jedné třetiny.  
Náročná akce zabere tři roky. Hráz přehrady Elwha bude po vypuštění jezera vyhozena do povětří. Hráz Glines Canyon bude rozřezána na bloky a po částech odvezena. Následně by měl obnovený říční tok odnést nahromaděné usazeniny.
Břehy by měly být osázeny původními druhy stromů a řeka by se měla rychle navrátit do původního stavu. Úspěch projektů na řece Elwha by byl pádným argumentem pro realizaci obnovy údolí Hetch Hetchy.
 
Jak se zrodilo Hetch Hetchy
Jméno údolí pochází z jazyka indiánů kmene Miwok a označuje místo, kde roste tráva s jedlými semeny. Indiáni žili v údolí odnepaměti, protože tu nacházeli kromě semen trav i další zdroje potravy, např. žaludy. Běloši vstoupili do údolí poprvé až v roce 1850 a první průzkumná výprava vedená geologem Charlesem Hoffmannem prošla údolím v roce 1867.
Hetch Hetchy vzniklo působením ledovce vytvořeného před 1 milionem roků. Ledovec modelující Hetch Hetchy překonal velikostí i masu ledu formující nedaleké údolí Yosemite.

Kudy teče Tuolumne?  
Patří k velkým řekám, které ze západních svahů kalifornského pohoří Sierra Nevada stékají k Pacifiku. Spolu se svou o něco menší, severněji položenou sousedkou, řekou Merced, pramení v Národním parku Yosemite.
Na horním toku tvoří Tuolumne nádherné vodopády LeConte a Waterwheel. Následně protéká systémem údolí vzniklých během posledního milionu let  působením obrovského ledovce. Po Velkém kaňonu Tuolumne vtéká řeka do údolí Hetch Hetchy, jež je zatopeno O´Shaunessyho přehradou.

Kdo to byl John Muir?
(1838 – 1914)
Narodil se ve Skotsku. Když mu bylo jedenáct, přestěhovala se jeho rodina do Spojených států a začala farmařit ve Wisconsinu. Muir studoval přírodní vědy na Wisconsinské universitě, ale studia nedokončil. Jak sám říkal, „upřednostnil studium v universitě divočiny“. 
V Kalifornii se doslechl o místě zvaném Yosemite, vydal se tam na týdenní výpravu a vrátil se nadšený. „Žádný chrám vystavěný lidskými rukama nesnese srovnání s Yosemite,“ napsal si po návratu do deníku. „Yosemite je nejvelkolepější ze všech chrámů vystavěných Přírodou.“
V roce 1889 pozval na „čundr“ do Yosemite vlivného nakladatele Roberta Underwooda Johnsona a získal jej tak pro myšlenku vyhlášení národního parku. Dosáhli však jen částečného úspěchu. V roce 1890 byl Yosemite vyhlášen za chráněnou oblast, ale nedostalo se mu federálního statutu, jakému se v té době těšil Yellowstone.
Tohoto cíle dosáhl Muir až v roce 1905. A opět slavil úspěch s „čundrovou strategií“. Pozval do Yosemite samotného prezidenta Theodora Roosevelta a strávil s ním několik dní tábořením v přírodě. Roosevelt na dny strávené s Muirem v Yosemite vzpomínal po zbytek života.
Poslední velkou bitvu svého života Muir prohrál. V roce 1906 požádalo San Francisko poničené velkým zemětřesením o práva na vodu řeky Tuolumne a představilo projekt na výstavbu přehrady v údolí Hetch Hetchy. „To, co se dá zpeněžit, nebude nikdy v bezpečí, ať do střežíte jak chcete,“ napsal Muir v jednom z mnoha otevřených dopisů vyzývajících k záchraně Hetch Hetchy.
Po sedmi letech bojů americký Kongres výstavbu přehrady v národním parku schválil. Zákon o výjimce podepsal  Rooseveltův nástupce Wilson.

Související články
Ostrov Morgan Island, nacházející se u pobřeží Jižní Karolíny, nedostatkem turistického zájmu netrpí. Krouží kolem něj řada vyhlídkových lodí, žádný člen jejich posádky však na ostrov, posetý vzrostlými duby a hustými křovinami a disponující písečnými plážemi, vstoupit nesmí. Jeho obyvateli jsou totiž opice. Jasně viditelné cedule lidem vstup na ostrov zakazují. Obývají jej totiž makakové […]
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz