Domů     Příroda
Průměrnost nebo výjimečnost?
21.stoleti 19.12.2006

Filutové tvrdí, že nejlepší je být takový akorát, ani malý, ani velký, ani moc žhavý, ani moc hladný… Přesně taková je i naše planeta Země. Bez výjimečné průměrnosti by se na ni život nikdy nezrodil.Filutové tvrdí, že nejlepší je být takový akorát, ani malý, ani velký, ani moc žhavý, ani moc hladný… Přesně taková je i naše planeta Země. Bez  výjimečné průměrnosti by se na ni život nikdy nezrodil.

Co zatím víme, široko daleko ve vesmíru je Země jedinou živou planetou. Když se po velkém třesku začala shlukovat vesmírná tělesa a vznikaly planetární soustavy, ta naše byla jen drobným smítkem v celém vesmíru. Z titěrné sluneční soustavy ale jen planeta Země má všechny potřebné parametry pro vytvoření životních podmínek.
Zpočátku to vypadalo beznadějně. Panovaly podmínky přímo pekelné. Když pak na Zemi konečně začala tuhnout první zemská krusta, srazilo se s ní obrovské těleso, které ji opět rozžhavilo. Katastrofa měla ale pozitivní vliv pro budoucnost.
Z vyvrženého materiálu vznikl Měsíc a začaly se tvořit vulkanické plyny a pára, jako prazáklad života. Vznikající atmosféra, vulkanická činnost, četné vodní srážky a časté dopady meteoritů pomohly ochladit povrch Země pod 100 stupňů celsia. Voda se tak mohla hromadit v zemských prohlubních, jako základ oceánů. Vznikal věčný koloběh vody a po další miliardě let se na Zemi objevily první mikroorganizmy.
Kdyby ale Země neměla úplně ty správné rozměry a potřebnou vzdálenost od Slunce, životní podmínky by tu nevznikly. Při menším průměru by například příliš brzy ochladla a nevytvořily by se hory a zřejmě by se tu ani neudržela voda. Ani atmosférický obal by nebyl dostatečně veliký. Při větším průměru by zas byla vulkanická činnost mnohem razantnější a znemožnila by jakýkoli život.  Kdyby byla Země jen o pár procent vzdálenosti blíže k Slunci, veškerá voda by se už dávno vypařila.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz