Proč některé pranostiky opravdu vycházejí?

Dnešní meteorologové ke svým předpovědím počasí rádi připojují často i několik století staré pranostiky. Skrývají však tato rčení nějakou použitelnou předpovědní hodnotu anebo jsou spíše úsměvnou záležitostí?Dnešní meteorologové ke svým předpovědím počasí rádi připojují často i několik století staré pranostiky. Skrývají však tato rčení nějakou použitelnou předpovědní hodnotu anebo jsou spíše úsměvnou záležitostí?

To, že pranostika je vlastně jakýmsi pionýrským pokusem předpovědět počasí, napovídá už samotný výklad slova. Termín totiž vznikl zkomolením slova prognostika, souvisejícím s prognózou, tedy předpovědí.

Vůbec nejstarší taková rčení pocházejí zřejmě z oblasti Středomoří, kde se lidé o počasí zajímali kvůli mořeplavbě. Ve střední Evropě zas začali lidé pozorněji sledovat počasí s ohledem na zemědělskou výrobu. Během roku si pečlivě všímali různých přírodních jevů, které pak spojovali s průběhem zemědělských prací. Někdy docházeli k zajímavým a také správným závěrům, takže dnes můžeme říci, že řada pranostik má racionální jádro. Přesto však platí, že mnoho takových „pravidel“ je pouhou pověrou, třeba to, vztahující se k 15. červenci: “Věje-li na den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud věje, velká láce.“

Více než 20 pranostik na některé dny

Taková „pravidla“ ovšem nemáme ke všem 365 dnům roku, ale jen asi ke 45% z nich. Navíc jsou tato rčení rozdělena nerovnoměrně. Na některé dny se neváže žádné, pro jiné je jich zase hned několik, dokonce i přes dvacet.
Po obsahové stránce se můžeme setkat s pranostikami dvojího druhu, hospodářskými a povětrnostními. Mezi ta hospodářská patří pravidla týkající se především různých, řečeno odborně, agrotechnických lhůt. Třeba ke 12.3. známé rčení ”Na svatého Řehoře – šelma sedlák, který neoře” nebo k 28.9. “Na svatého Václava každá pláňka dozrává”. 

Povětrnostní pranostiky si zas pozorně všímají “tradičního” průběhu počasí v tom kterém ročním období a z toho pak odvozují předpovědi, Například k 28.8.: ”Svatý Augustin udělá z tepla stín”. Tato rčení jsou tedy snahou o předpověď počasí, založenou na letitých znalostech jeho obvyklého „chování“ a  pozorování povětrnostních i ostatních přírodních jevů.
Některá pořekadla jsou dokonce tak odvážná, že z charakteru jednoho dne předpovídají počasí na půlrok dopředu. Za všechny příklad k 24.7.: “Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti”.  S tím by samozřejmě dnešní meteorologové v televizních relacích příliš neuspěli, byť je to informace, oproti některým dnešním předpovědím, stručná a jasná.

Zmatené kalendáře

Základním znakem pranostik je vazba určitého typu počasí na jména příslušných světců v kalendáři. Pro naše předky totiž byly dny známých svátků během roku opěrnými časovými body.
Pohromu pro nejstarší pranostiky znamenalo zavedení gregoriánského kalendáře, který u nás v roce 1584 nahradil do té doby používaný juliánský kalendář. Reformou bylo totiž vypuštěno 10 dnů, aby 21. března opět mohla být jarní rovnodennost. Tím byly znehodnoceny naše nejstarší pranostiky, které tak přišly o svůj původní význam.

Další zmatek do povětrnostních pořekadel vnesl nový liturgický kalendář schválený v roce 1969, podle něhož někteří světci zaujali v kalendáři nové místo, ke kterému se však původní pranostiky už vůbec nehodí.

Falešné pranostiky

Další problémy s interpretací pranostik souvisejí s jejich zeměpisným původem, pokud jej ovšem vůbec známe. Řada jich totiž byla přenesena z oblasti svého vzniku do zcela jiné oblasti, například pouhým překladem do místního jazyka. Některá převzatá pravidla tak lze vystopovat až v klasických řeckých a římských spisech.
K nám se pak pranostiky cizího původu dostávaly hlavně překladem z latiny a němčiny. Taková rčení, pocházející z klimaticky odlišné oblasti, ale nemají na našem území pražádnou platnost. Pro příklady takových “falešných” pranostik nemusíme však chodit až za naše hranice. Některé například vznikly na Vysočině a přirozeně tedy nemohou platit v Praze nebo Brně, tedy o 500 m nadmořské výšky níže.

Také kolísání podnebí způsobuje, že rčení správné v době svého vzniku již dnes neplatí.

Zuby na počasí

Jaké jsou tedy pranostiky, na které se můžeme spolehnout? Za fyzikálně opodstatněná povětrnostní pravidla považujeme ta, která vycházejí z tzv. povětrnostních singularit (jedinečností). Co se pod tímto termínem skrývá?
Představme si, že na meteorologické stanici měříme 100 let teplotu vzduchu. Přitom každý rok je svým způsobem specifický, avšak ve stoletém průměru by se tyto jednotlivé odchylky měly zahladit. Roční křivka průběhu teploty by pak měla mít podobu zvonu, tedy vzestup od zimy k létu a naopak. Ve skutečnosti jsou však na ní jakési zuby, narušující její plynulý vzestupný nebo sestupný trend. A právě těmto zubům říkáme singularity.

Má je na svědomí zvýšený výskyt určitých povětrnostních situací, způsobujících, že v období, kdy má například pokračovat pokles teplot (např. na konci prosince), dochází naopak poměrně pravidelně k oteplování. Podobně je tomu i u atmosférických srážek. Ve střední Evropě patří k takovým nejvýznamnějším singularitám medardovské počasí, babí léto a vánoční obleva.

Nikdy neprší čtyřicet dnů!

Medardovským počasím rozumíme převážně deštivé a chladné počasí v červnu a začátkem července. Vyvolává je dlouhotrvající příliv chladného mořského vzduchu z Atlantského oceánu nad teplé evropské vnitrozemí. Název je odvozen od svátku svatého Medarda (8. červen), okolo kterého vlhký ráz počasí obvykle začíná.
V ročním průběhu teploty vzduchu se projevuje zastavením vzestupu, popřípadě poklesem průměrné denní teploty a zvýšením srážek. Naši předci přitom vůbec netušili, že existuje nějaká azorská tlaková výše, která je, spolu s vhodnými teplotními podmínkami nad Evropou, motorem tohoto typu počasí. Vycházeli však ze svých mnoholetých pozorování a dospěli tak k závěru, že “Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má” nebo „Medardova kápě,čtyřicet dnů kape“. Náznaky medardovských pranostik lze pozorovat již na konci 16. století.

Meteorologové ovšem dospěli k úplně jinému závěru! Pro vývoj povětrnosti v červnu není totiž vůbec rozhodující, zda přesně na Medarda prší nebo ne. Deštivý ráz počasí může začít jak před tímto datem, tak po něm. A že by mělo pršet v kuse čtyřicet dnů, to také nelze brát vážně. Číslo čtyřicet v biblickém pojetí, a tvůrci pranostik byli čtenáři Bible, znamená „dlouhou dobu“. Srážky se vyskytují spíše v několikadenních periodách, střídaných pěkným počasím. Faktem však zůstává, že deštivé a chladnější počasí se v tomto období roku vyskytuje skutečně často.

S pavouky odchází léto

Typickým rysem zářijového a částečně i říjnového počasí je zas takzvané babí léto. Pro ně je typické slunečné, suché, málo větrné a přes den velmi teplé počasí. Noci už jsou ovšem poměrně chladné s ranními mlhami a rosou. A co je tedy příčinnou babího léta? Rozsáhlá tlaková výše, která setrvává nad střední a jihovýchodní Evropou.
V lidovém povědomí byl patronem babího léta svatý Václav. Například jedna z pranostik zní: “Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí”. Název “babí” má svůj původ ve volně poletujících pavučinových vláknech, na kterých na začátku podzimu létají pavouci při hledání zimního úkrytu. Barva vláken připomíná šedivé vlasy, a odtud je už jen krůček k názvu „babí léto“.

Vánoce na blátě?

K poměrně stálým středoevropským singularitám patří i pravidelná vánoční obleva.„Na Adama a Evu čekejte oblevu”, praví lidová moudrost, která rovněž není v rozporu s poznáním současných meteorologů a klimatologů.
Poměrně teplé a vlhké počasí, vyskytující se ve střední Evropě obvykle mezi Vánocemi a Novým rokem, je způsobeno přílivem relativně teplého mořského vzduchu od jihozápadu nebo západu. V nižších a středních polohách se projevuje deštěm, táním sněhové pokrývky, zatímco ve vyšších horských polohách vydatné sněžení sněhovou pokrývku zvyšuje.

V jedné studii německých meteorologů se uvádí, že povětrnostní situace, způsobující ve střední Evropě vánoční oblevu, se vyskytují nejčastěji od 23.12. do 1.1., a to s pravděpodobností 72% a průměrným trváním 6 dnů. Roky, v nichž se kolem Vánoc neoteplilo, jsou spíše výjimečné.

Kdo jsou to Zmrzlíci?

Také „ledoví muži“ jsou významnou jarní singularitou náhlého ochlazení v období, kdy by teploty měly naopak růst. Název tomuto období propůjčují tři svatí – Pankrác, Servác a Bonifác (12.-14. května) – “Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka”  říká pranostika.
Pravidelné vpády studeného vzduchu ze severu způsobují v tomto období noční mrazíky, které většinou nastávají již v plném rozvoji vegetace, a proto mají na svědomí značné hospodářské škody. Toho si naši předci nemohli nevšimnout.

Oproti předchozím pranostikám je nástup “zmrzlíků” značně nepravidelný, a v některých letech se dokonce vůbec neobjeví.

Stoprocentní úspěšnost

Předpovědní meteorolog v dnešní době je na svém pracovišti obklopen monitory počítačů, ze kterých na něho blikají družicové a radarové snímky, výsledky nejrůznějších měření a také výpočty až nepřehledného množství numerických modelů. Je přesycen informacemi a neschopen použít při tvorbě předpovědi počasí všech dostupných materiálů. Přesto si při tvorbě předpovědi rád najde čas na prolistování příruček, obsahujících povětrnostní rčení, kterými pak „vyšperkuje“ prezentovanou předpověď.
Pranostiky mají svůj půvab a hlavně, některé výborně vycházejí:  Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil” (14. ledna).

Více se dozvíte:

Jan Munzar, Medardova kápě aneb Pranostiky očima meteorologa, Levné knihy KMa, 2000.
Karel Krška, Pranostiky o počasí jako berly chromých prognostiků. In: Meteorologické zprávy, 1993, č. 6.

Meteorologický slovník výkladový a terminologický, Academia, MŽP ČR, 1993.
Stanislava Kovářová, Rýmované pranostiky, Alda, 1996.

Vousaté pranostiky

Naše zatím nejstarší pranostika je uvedena v českém rukopisu z roku 1471 a vztahuje se k svátku Pavla obrácení (25.1.): ”Bude-li jasný den na sv. Pavla obrádenie, ten rok v ničemž nedostatku nenie. Pakli mlha bude, tehdy zvěři i člověku duše zbude. A budú-li ten den větrové, to sie zbúřie proti sobě národové. Bude-li déšť nebo snieh pršeti, pro draho sie o zdravu starati.”
Toto rčení však není původní, ale jde o překlad z latiny. Nejstarší české pranostiky vznikaly ve druhé polovině 15. století a můžeme je nalézt ve staročeských veršovaných kalendářích, tzv. cisiojanech.

Nejstarší sbírka

Zásluhou moravského rodáka Šimona Partlicia se nám uchovaly české hospodářské pranostiky a lidová pořekadla o počasí ze sklonku 16. a počátku 17. století. Sesbíral je a vydal ve svém hospodářském kalendáři na rok 1617. Všechny pozdější české sbírky pranostik pak vycházejí z tohoto pramene. Stojí za zmínku, že v Partliciově příručce se prakticky všechny pranostiky objevují bez rýmu. Jejich zveršování mají na svědomí až doboví intelektuálové a národní buditelé, protože není možné, aby někdo se zdravým selským rozumem vymyslel rýmovačky “Z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond” nebo “Na svatého Ondřeje mruz, chystej sedláče vůz” apod.

Úspěšnost pranostik

Meteorolog Karel Krška z Českého hydrometeorologického ústavu roztřídil pranostiky do čtyř druhů. Nejdříve na pranostiky se stoprocentním předpovědním úspěchem, třeba “Když na Silvestra sněží, Nový rok není daleko”. Takovému pravidlu opravdu nelze nic vytknout.
Dále máme rčení, která připouštějí určité nebo zcela opačné počasí, takže jejich úspěšnost splnění se blíží 100%. Nejznámější je matějské rčení “Najde-li Matěj led, seká ho hned, nenajde-li led, dělá ho hned”.

Další skupinu pranostik s širším použitím tvoří malý počet výroků, které jsou do té míry nesrozumitelné, že snesou téměř libovolnou interpretaci.
A nakonec máme pravidla s omezeným použitím. Je jich většina a mohou se hodit jen v případě, že skutečně předpovídané počasí je v souladu s vymyšlenou pranostikou.

Měsíční rčení

Kromě pranostik vztahujících se k určitým dnům jsou i rčení, která se vztahují k celým měsícům. Tak třeba rčení “V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.” vyjadřuje kompenzaci mírného ledna studeným únorem. Je však reálné?
Podle měření v Praze-Klementinu následoval v posledních 100 letech po teplém lednu studený únor jen ve 26% případů. Toto pravidlo tedy neplatí.

Oproti tomu rčení “ Červenec nese parna, krupobití a medovice, jesti hojný na bouřky a vichřice” je výstižnou charakteristikou červencového počasí, snad až na ty vichřice. Ty se do průpovídky dostaly zřejmě jen kvůli rýmu.

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Sucho je problematikou, která se v poslední době objevuje čím dál víc. Lesnická...
Posypové soli ovlivňují lesy také během léta

Posypové soli ovlivňují lesy také...

Automobilová doprava zaznamenává každoročně nárůst. Navíc je významným zdrojem hluku,...
Londýn má první ulici, která dokáže vyrábět elektřinu

Londýn má první ulici, která dokáže...

Pokud se chystáte do Londýna, měli byste navštívit uličku Bird Street,...
Nedostatek úrodné půdy v Africe

Nedostatek úrodné půdy v Africe

Je zcela bez pochyb, že růst populace, degradace půdy, eroze, klimatické...
Roční příděl přírodních zdrojů pro letošek vyčerpán

Roční příděl přírodních zdrojů pro...

Minulý týden, přesněji na středu 2. srpna připadal letošní Earth...
Zkáze švýcarských ledovců již nic nezabrání

Zkáze švýcarských ledovců již nic...

Ani ukončení veškeré produkce skleníkových plynů by většinu z 1500...
Blíží se opravdu konec dieselových aut?

Blíží se opravdu konec...

Německá metropole Stuttgart chystá zákaz vjezdu automobilů se vznětovými...
Vědci by chtěli přeprogramovat planetu přímým zásahem do atmosféry

Vědci by chtěli přeprogramovat...

Globální oteplování je na každodenním seznamu odborníků. Jisté kroky se...
Možné riziko? Stovky zaznamenaných zemětřesení v Yellowstonu.

Možné riziko? Stovky zaznamenaných...

Vědci nedávno upozornili na neobvyklou aktivitu v oblasti amerického...
Vědci vystavili les hladinám CO2, které se očekávají v roce 2050.

Vědci vystavili les hladinám CO2,...

Unikátní výzkum provádí vědci v jednom z britských lesů. Ten doslova proměnili...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lze díky vědě předcházet přírodním katastrofám?

Lze díky vědě předcházet...

Jako kdyby nestačily války, násilí nebo třeba dopravní nehody. I matička Země...
6 x největší proutníci, kteří vládli světu: Proč sklízeli u žen takový obdiv?

6 x největší proutníci, kteří vládli...

Vládli světu. Měli moc i peníze – ale také spoustu románků a sexu s mnoha...
Představujeme šokující účinky hub, o kterých jste neměli ani tušení!

Představujeme šokující účinky hub, o...

Houby jsou dobré tak leda jako důvod k procházce po lese a následně do...
Facebook: Jsme sledováni na každém kroku?

Facebook: Jsme sledováni na...

Facebook nám pomáhá navazovat kontakty, poskytuje informace. Na druhé straně nám...
Konspirace: Přežil Elvis Presley svou smrt?

Konspirace: Přežil Elvis Presley...

Zatímco celý hudební svět šílí z jeho smrti, on pod jménem John Burrows...
Odborníci varují: Nenechávejte šedý zákal „dozrát“!

Odborníci varují: Nenechávejte šedý...

Šedý zákal je nejčastější příčinou oslepnutí na světě. Postihne každého...
Proč železný kancléř Otto von Bismarck nesnášel černou barvu?

Proč železný kancléř Otto von...

Kancléř Otto von Bismarck znechuceně odvrátí. Černé šaty. Nesnáší černou. „Ať už je to...
Dvě kočky a labyrint z krabic: Jak to dopadne?

Dvě kočky a labyrint z krabic:...

Každý, kdo má kočky, ví, že zabavit je na delší čas je...
Neuvěřitelný příběh: Tajný agent během donášení stihne zplodit dítě

Neuvěřitelný příběh: Tajný agent...

„Kde je táta?“ ptá se zmateně dvouletý chlapec. Matka by mu to...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.