PANORAMA

Mobilní telefony zabíjejí spermie! Co může za snižování plodnosti?Testy prováděné na přibližně 400 mužích ukázaly, že lidé, kteří telefonují více než 4 hodiny denně, mají přibližně o 40 % spermií méně než průměr populace.

Studie sice zatím není podpořena přesným mechanismem negativního účinku, nicméně autoři předpokládají, že spermie zabíjí elektromagnetické záření z mobilu.

Ke stejnému závěru ostatně došli vědci už před rokem, kdy pohlavní buňky pokusných myší vystavovali elektromagnetickému záření podobné intenzity, jakou musí člověk snášet při telefonování. V konečném výsledku měla většina spermií poškozenu DNA. Vyloučit však nelze ani verzi, že časté telefonování je spojeno s hektickým způsobem života plným stresových situací, nezdravého stravování a nepravidelného spánku, který už sám o sobě pohlavním buňkám nijak neprospívá.

Varující znečištění moří

Zabijácké řasy si libují ve špíně
V posledních dvou letech bylo objeveno celkem 200 mořských zón, kde znečištění výrazně ohrožuje život. Studie OSN, ze které informace o znečištění moří vychází, tvrdí, že před dvěma roky byl počet těchto “mrtvých zón” podstatně nižší.

“Mrtvé zóny” vznikají tak, že ve znečištěném moři se přemnoží řasy, kterým takové podmínky vyhovují. Ty poté ubírají kyslík ostatním živočichům a rostlinám. Odpad totiž obsahuje řadu živin, které sinice nebo řasy k svému životu potřebují. Mezi nejnovější “mrtvé zóny” patří například ústí Perlové řeky v Číně nebo zátoka Elefsis v Egejském moři.

Jak zatočit s plevelem bez herbicidů?

Robot nebo plečka?
Američané nedávno přišli s revolučním pomocníkem zemědělců, robotem na solární pohon, který vytrhává plevel. Právě v těchto dnech by se měl na pokusných políčcích s obilím,  patřícím Illinoiské univerzitě, začít prohánět robot se stříškou ze slunečních panelů. Jeho úkolem bude za pomoci dvou kamer, zajišťujících prostorové vidění robota, pátrat po plevelných rostlinách, a ty posléze vytrhnout.

Robot má k dispozici přesný morfologický popis pěstované plodiny, aby tak mohl sledované rostliny porovnat s odpovídajícím vzorem. Pokud usoudí, že objekt jeho zájmu není obilnina, nekompromisním vyškubnutím ukončí jeho život. Autor robota doufá, že zavedení podobných zařízení do praxe může snížit dávky používaných herbicidů.

Je opravdu na Měsíci voda?

Prozradí to prach!
Vědci byli dlouho přesvědčeni, že na jižním pólu Měsíce jsou zásoby ledu. S tím ostatně počítaly i plány na znovudobytí jediné přirozené družice Země.

Američtí astronomové z Cornellovy univerzity ve státě New York nedávno podrobně zkoumali radarové snímky Měsíce. Podle nich se na Měsíci žádná souvislá vrstva vody nevyskytuje. Odrazy radiolokačního signálu z této oblasti, o kterých se předpokládalo, že pocházejí z ledové vrstvy, jsou zřejmě zapříčiněny jen nerovným povrchem.
NASA se však nevzdává a do některých kráterů chce vypustit hloubkové sondy, které rozvíří měsíční prach. Poté by proběhla jeho analýza a z ní by se dalo zjistit, zda přece jen Měsíc pod svým povrchem nějakou tu vodu neskrývá.

Posmrtná kletba zubařů

Přistižení vykradači hrobek
V létě  roku 2006 se pokusili zloději v Saqqaře (30 km jižně od egyptské Káhiry) prokopat do dosud neodkryté hrobky. Byli však chyceni přímo při činu. Archeologové posléze na místě objevili 4000 let starou hrobku tří osobních zubařů faraóna a jeho rodiny.

Ačkoli poloha místa posledního odpočinku v těsné blízkosti královských pyramid svědčí o velké vážnosti pohřbených osob, pravděpodobně jejich postavení nezaručovalo nezměrné bohatství. Jejich hrobka je totiž zčásti vybudována z levného a nepříliš trvanlivého materiálu, nepálených cihel (namísto honosnějšího vápence).
U vchodu archeologové nalezli hieroglyfy značící pravděpodobně kletbu v podobě útoku krokodýla a hada na každého, kdo se odváží znesvětit posvátnost místo. Zřejmě i proto zůstala hrobka tak dlouho netknuta.

Že se jedná o hrobku zubařů napověděly další znaky, mezi kterými se velmi často opakovaly dva symboly, oko a zub. Bohaté zdobení stěn je pro archeology cenným zdrojem informací o tehdejším životě. Vyjevuje každodenní činnosti pohřbených mužů – práci, hraní společenských her či porážení zvířat. Zobrazeno je zde i přinášení pohřebních obětí včetně tehdy standardních 1000 bochníků chleba a 1000 džbánů piva.

Rekordní velikost ozónové díry

Alarmující novinky z družice Aura
Ačkoliv ještě v srpnu 2006 americký Národní úřad pro výzkum oceánů a atmosféry tvrdil, že ozónová vrstva se zaceluje, měření NASA z konce roku ukázalo pravý opak. Nad jižním pólem dosáhla ozónová díra rozlohy 27,45 milionu kilometrů čtverečních.

Už začátkem října podobný výsledek předpověděla evropská kosmická agentura ESA. NASA k měření použila svou družici Aura. Pokud tedy vědci počítali s tím, že při vytvoření vhodných podmínek by vrstva ozónu mohla být v pořádku okolo roku 2065, nyní budou zřejmě muset své výpočty přehodnotit.
 

Když jeden robot nestačí…
Dokážeme donutit roboty ke spolupráci?

Belgičtí a švýcarští vědci před nedávnem představili skupinku jednoduchých robotů, kteří dokáží za vzájemné spolupráce manipulovat předmětem, na nějž by jeden robot nestačil. Každý ze skupiny robotů je proto naprogramován tak, aby se snažil “přicvaknout” buď přímo k předmětu, nebo k jinému členu skupiny. Ve chvíli, kdy síly spojí celá „smečka“, dají se do pohybu a objekt odtáhnou k určenému cíly.
Marco Dorigo z belgické Free University v Brusselu uvádí, že při programování robotů vycházel jeho tým z chování společenského hmyzu. Stejně jako on tak „krabičky na kolečkách“ dokážou například společně překonat průrvu, přes kterou se samostatně nemohou dostat.

Vývoj spolupracujících robotů směřuje k vytvoření mechanické operační jednotky, která by bez zásahů člověka mohla plnit složité úkoly, například při záchranných pracích nebo při vojenských zákrocích.

Spí migrující ptáci za letu?

Jak odpočívat při stěhování?
Kanadští drozdi malí se každý rok na podzim vydávají na 10 000 km dlouhou cestu z Kanady a Aljašky na zimoviště ve Střední a Jižní Americe. S příchodem jara si pak svou pouť zopakují v obráceném směru. Ve vzduchu bývají dlouhé hodiny a na odpočinek jim nezbývá moc času.

Zatímco v běžném životě spí v noci a přes den si shánějí potravu, v době migrace jsou nucení zcela převrátit své zvyky. V noci letí a přes den se snaží co nejvíce odpočívat. Ale namísto jednoho dlouhého spánku, který by za světla znamenal příliš velké riziko, že skončí v žaludku některého z predátorů, odpočívají jen po krátkých okamžicích. Jejich spánek trvá v průměru pouhých 9 vteřin a dopřávají si jej několikrát denně. Kromě toho odpočívají podobně jako delfíni, vypnou jednu mozkovou hemisféru, zatímco druhá dává pozor, jestli se neblíží nebezpečí.
Jiné řešení spočívá v tom, že upadnou do stavu jakési malátnosti a dění kolem sebe vnímají doslova na půl oka. Mají přitom částečně přivřené obě oči, ale přesto jsou schopni zaregistrovat blížící se nebezpečí. Odborníci z ohajské Státní univerzity Thomase Fuchse a Bowlinga Greena (USA) spekulují o tom, že některé druhy spánku ptáci využívají i za dlouhého letu, nicméně tuto hypotézu se zatím nedokázali dostatečně prokázat.

Pohlaví není nikdy jisté!

Vyvrácený názor genetiků
Že všechny ženy mají dva chromozomy X a všichni muži jeden chromozom X a jeden chromozom Y, už nějakou dobu neplatí. Ale ani verze, že mužské pohlaví má na svědomí gen SRY, za běžných okolností usídlený na chromozomu Y, není úplně přesná.

Italským genetikům se totiž dostala do rukou zvláštní rodina. Vyskytovali se v ní dva bratři, kteří nejenže namísto mužského chromozomu Y měli stejně jako ženy jen druhý X, ale navíc jim chyběl i gen SRY, který je byl až dosud považován za nezbytnou podmínku pro vývin mužských pohlavních orgánů.
Příčinu odborníci objevili v mutaci genu RSPO1. Přišli na to, že pohlaví je určeno spouštěním kaskády genů. Rozhodující prvek představuje gen SOX9, který u mužů zapíná známým gen SRY a odpovídá za vývoj varlat. Jeho činnost je u žen naopak genem RPO1 potlačována, což má díky dalším genům v kaskádě za následek vývoj vaječníků. U sledované rodiny dědily děti mutaci v genu a SOX9 tedy zůstal zapnutý.

Objev tak vyvrací dosavadní tvrzení vědců, že ženské pohlaví je pasivní, tedy že k jeho rozvoji stačí absence mužských genů. Naopak se ukazuje, že pro obě pohlaví jsou důležité určité aktivní geny.

Překvapivé zjištění:

Jen cvičení si s obezitou neporadí!
Současný nárůst dětí s nadváhou je kromě kalorické stravy připisován i nedostatku pohybu. Děti namísto fotbalu hrají počítačové hry, místo výletům za přírodou se věnují sledování filmů. Každý kousek cesty se svezou buď autem, nebo hromadnou dopravou…

Britští vědci tedy připravili studii, ve které pěti stovkám předškolním cvalíků na desítky minut denně naordinovali pohybové aktivity. Po roce pak přišlo na řadu porovnávání tělesných hmotností a rozměrů s běžnými vrstevníky.  
Statistika překvapivě odhalila, že cvičení cvalíkům nepomohlo ani trošku. Děti svou hmotností odpovídaly běžným vrstevníkům bez pohybu a převyšovaly všechny minulé generace dětí.

Nejen Britové tak budou muset hledat řešení jinde, zejména v přístupu k dětské stravě. Mladí Angličani jsou v tomto velmi podobní Američanům. Hamburger považují za každodenní stravu, hranolky za zeleninu a sladké pečivo za oběd. Na základě uvedené studie proto padl návrh britského ministerstvu školství na zavedení povinného předmětu „domácí ekonomiky“, kde by se studenti učili vařit a kupovat hodnotné potraviny.

Převrat v chirurgii?

Krvácení zastaví i laik!
Molekulární biolog Shuguang Zhang z Massachusetts Institute of Technology (USA) objevil, že některé bílkovinám podobné látky s přesně daným pořadím aminokyselin dokáží za určitých podmínek přestavět své molekuly tak, že vzniklá nanostruktura zcela změní původní vlastnosti materiálu. Mezi úspěchy jeho týmu mimo jiné patří kapalina, která vytváří lešení pro buňky nervového systému a urychluje tak obnovování poškozené tkáně. Jeho nejnovější objev byl snem všech chirurgů. Kapalina nanesená na krvácející zranění se totiž během 15 vteřin změní v nepropustnou nanosíť a zcela zacelí narušenou cévu. Okolní buňky přitom nijak nepoškozuje a později se navíc rozloží na zcela neškodné látky. Jednotlivé aminokyseliny po jejím rozpadu může dokonce tkáň vstřebat a využít jako stavební materiál na svou obnovu. Přesný mechanismus celého procesu bohužel zatím bohužel není znám.

Kapalina byla úspěšně vyzkoušena na hlodavcích, kde dokázala bez problémů zacelit i srdeční tepnu. Zhang však věří, že není důvod, proč by to u člověka nemělo fungovat podobně. Znamenalo by to možnost (i pro laika) zastavit prakticky okamžitě jakékoli povrchové krvácení – například při autonehodách, ušetřila by životy zraněných vojáků na bojištích a pomohla chirurgům při komplikovaných operacích.

Nová dominanta Paříže 

Muzeum ve tvaru oblaků
Autory budovy francouzského Muzea moderního umění jsou světoznámí architekti Frank Gehry a Bernard Arnault. Muzeum, jehož výstavba vyjde na 100 milionů eur (necelé 3 miliardy korun), bude vybudováno v Buloňském lesíku v západní části Paříže.

Budova bude převážně skleněná a maximálně průhledná. Podle svých tvůrců spíše připomíná oblaka. Stavba má být zahájena již v roce 2007 a s jejím dokončením se počítá v roce 2010. V novém muzeu by měla být vystavena díla například Pabla Piccasa, Jeana Dubuffeta nebo Damiena Hirsta.

Nový, uměle vytvořený prvek

Nejtěžší, ale zatím neuznaný 
Ruští a američtí vědci společnými silami uměle vytvořili zatím nejtěžší chemický prvek. Stalo se tak laboratořích Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. I proto se tento prvek s atomovým číslem 118 pracovně označuje jako moscovium.

K jeho vytvoření bylo použito kalifornium, bombardované ionty vápníku. Prvek s tak vysokým atomovým číslem není nijak stabilní, jeho existence vydržela jen devět desetitisícin sekundy. Přesto se ho podařilo vyvolat celkem ve třech případech.
Na zapsání do Mendělejevovy periodické tabulky prvků si však moscovium bude muset zatím počkat. Jeho možnou přítomnost musí ověřit ještě další vědecké experimenty.

Malé velké zprávy

Slovinsko se chystá rozšířit nevelkou plochu svého pobřeží (kolem 50 km) o umělý ostrov. Na ploše zhruba čtyř fotbalových hřišť (30 000 m2) přivítají turisty pláže, restaurace bary a fitcentra. Projekt má vyjít v přepočtu zhruba na 2,8 miliardy korun a výstavba by měla začít v roce 2013.

Ve Švýcarsku vzniká za účasti 2000 uznávaných fyziků největší urychlovač částic na světě, Large Hadron Collider (LHC). Do provozu by měl být uveden v roce 2007 a s jeho pomocí by měli být vědci schopni simulovat situace, které jim odhalí zatím nedořešené fyzikální zákonitosti vesmíru. Zařízení, kterému se také přezdívá „stroj na velký třesk“, je uloženo ve 27 km dlouhém tunelu 50 – 150 m pod povrchem země.

Evropská unie vypracovala návrh opatření na snížení spotřeby elektrické energie v domácnostech o 20 %. Chce například rozšířit prodej úsporných žárovek, které spotřebují o 60 % energie méně než běžné typy, nebo apelovat na uživatele, aby nenechávali své spotřebiče v pohotovostním režimu, ale vypínali je „natvrdo“. Údajně by takto průměrná domácnost ušetřila kolem 85 euro za rok.

V Moskvě bylo na podzim otevřeno muzeum vodky, které nabízí nahlédnutí do historie tohoto alkoholického nápoje. V depozitářích je umístěno na 50 000 lahví nejrůznějšího typu a stáří. Mezi kuriozity patří výrobky staré 200 let nebo sběratelská edice, vyrobená na počest obětem havárie první atomové ponorky k-19 v roce 1961. Návštěvníky čeká i ochutnávka.

Australští paleontologové objevili 380 milionů let starou kostru ryby, jejíž morfologie ukazuje na přechod z mořského na suchozemský způsob života. Ryba má na horní části těla dýchací otvory, ploutve jsou opatřeny silnými kostmi, na které se mohly upínat mohutné svaly. Ryba měla i sluchový orgán podobný tomu, jakým byli vybaveni první suchozemští živočichové.

Vědci objevili organismus s doposud nejmenší dědičnou informací. Bakterie Carsonella ruddii má pouhých 82 genů, které jsou zapsány v 159 662 „písmenech“ genetického kódu. Až dosud se předpokládalo, že k životu je zapotřebí přibližně třikrát více genů.

V říjnu byla na oběžnou dráhu Země vynesena evropská meteorologická družice MetOp. Jedná se o satelit nové generace, která bude poskytovat snímky z nízké oběžné dráhy (ve výšce 820 km oproti běžným 36 000 km).

Vědci v Jihoafrické republice objevili ve zlatém dole 4 km pod povrchem první organismus, který ke svému životu nepotřebuje žádnou sluneční energii, ale využívá radioaktivního záření z uranu v okolní hornině. Ta štěpí molekuly a odděluje z nich vodík, který je schopen nahradit kyslík v molekulách oxidu siřičitého. Při této reakci se uvolňuje energie, kterou je bakterie schopna metabolicky využít a postavit si s její pomocí sloučeniny potřebné k výživě vlastního těla.

Italští astrofyzikové jsou přesvědčeni o tom, že vesmír má eliptický tvar. Podobá se tak pilulce. Tento tvar je údajně způsoben magnetickým polem, které se táhne skrze celý kosmos. Toto magnetické pole má mít na svědomí i deformace času. Údaje, ze kterých je tato teorie odvozena, jsou získány z amerického satelitu, pomocí kterého vědci upřesnili stáří vesmíru na 13,7 miliardy let. A nejen to! Z naměřených dat vědci vypočetli, že první atomy se v kosmu objevily 380 000 let po jeho vzniku.

Američna Roel Verhagen představil model svého vznášedla, který vypadá jako hybrid futuristického malého letadla a vodního skútru. Jednomístný stroj by se měl pohybovat 1,5 m nad hladinou rychlostí až 100 km/h.

Stalo se

Před 248 lety, 25. prosince, byla poprvé očekávána Halleyova kometa (v pořádku dorazila). Podle výpočtu oběžné dráhy její objevení na obloze předpověděl v roce 1682, kdy kometu sám spatřil, Edmond Halley.
Před 193 lety, 31. prosince, se o silvestrovské noci v Londýně poprvé rozzářily plynové lampy pouličního osvětlení.

Před 123 lety, 6. ledna, zemřel objevitel dědičnosti a zakladatel experimentální genetiky Johann Gregor Mendel. Narodil se 22. 7. 1822.
Před 116 lety, 26. prosince, zemřel německý archeolog Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann, který v 70. letech 19. století odkryl trosky Tróji.

Před 113 lety, 1. ledna, zemřel německý fyzik Heinrich Rudolf Hertz, který experimentálně prokázal existenci elektromagnetického vlnění a objevil fotoelektrický jev (za jeho objasnění dostal roku 1921 Albert Einstein Nobelovu cenu). Narodil se 22. 2. 1957.
Před 38 lety, 14. ledna, byla v tehdejším Sovětském svazu vypuštěna kosmická loď Sojuz 4, která se 16. 1. spojila se Sojuzem 5 a vznikla tak poprvé v historii vytvořena vesmírná stanice s lidskou posádkou.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nový průzkum: manželství zdraví neprospívá

Nový průzkum: manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Oxford uzavře vjezd do centra benzinovým a naftovým vozům

Oxford uzavře vjezd do centra...

Postupné omezování nebo v některých případech úplný zákaz vozům se vznětovými a...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Plány na osídlení Marsu se z románových a teoretických rovin začínají...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Kolem Země proletěl asteroid

Kolem Země proletěl asteroid

Včera proletěl ve vzdálenosti 44 000 kilometrů kolem Země asteroid pod...
Budiž světlo!

Budiž světlo!

První chytré hodinky (smartwatch) dobíjené světlem. A to ne pouze tím...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nenávist k pondělkům je nyní vědecky ověřeným faktem

Nenávist k pondělkům je nyní...

Závěr z nadpisu vychází z desetiletého výzkumu amerických vědců na...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!

Proč Stalina pohřbili tajně u zdi?...

I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin...
Strašliví naguálové: Dovedli se indiánští šamani proměňovat v jaguáry?

Strašliví naguálové: Dovedli se...

Španěl následuje domorodého průvodce. Potomek Aztéků mu slíbil ukázat cestu ke...
Objevené bohatství: Nejznámější zlaté poklady všech dob

Objevené bohatství: Nejznámější...

Potopené lodě, zakopané truhly nebo hroby plné cenných...
Historie příborů: V 11. století mluví církev o vidličce jako o ďáblově nástroji!

Historie příborů: V 11. století mluví...

Podle odhadu odborníků používá svatou trojici lžička–vidlička–nůž denně asi...
Děsivé jihlavské popraviště: Bloudí zde duchové odsouzených?

Děsivé jihlavské popraviště:...

Na okraji Jihlavy se nachází kopec přezdívaný Krkavčí vrch. Jihlavané toto místo...
Fascinující zvířata: Proč se pandy naučily žrát bambus?

Fascinující zvířata: Proč se pandy...

Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého...
Civilizační nemoci: Proč jsme proti nim bezradní?

Civilizační nemoci: Proč jsme...

Rakovina, cukrovka nebo obezita. To je jen malý výčet nemocí, kterými...
Příběh prvního anglického mafiána: Potopí ho až obyčejná krajka!

Příběh prvního anglického mafiána:...

Stal se prvním, komu se podařilo jako prvnímu ovládnout takřka celé...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.