Budou růst kolem silnic v Česku pomerančovníky?

Tuhá zima, žádné jaro, horké léto. Středoevropané si pomalu zvykají na to, že jejich podnebí se polehounku a nenápadně mění. Změny klimatu však ovlivňují nejen člověka, ale i faunu a flóru. Čeho se tedy můžeme příštích letech v našich zeměpisných šířkách dočkat?Tuhá zima, žádné jaro, horké léto. Středoevropané si pomalu zvykají na to, že jejich podnebí se polehounku a nenápadně mění. Změny klimatu však ovlivňují nejen člověka, ale i faunu a flóru. Čeho se tedy můžeme příštích letech v našich zeměpisných šířkách dočkat?

Rostlinná říše

Pesimistický pohled

Nepůvodní druhy už pomalu ovládají rostlinnou říši kolem nás. Střední Evropa je pro invazi cizích rostlin jako stvořená, zejména kvůli hustotě osídlení a snadnému přenášení semen. V České republice je v současnosti okolo 3000  původních a téměř 1500 nepůvodních druhů. Z těch nepůvodních jsou zřejmě nejznámějšími bolševník velkolepý, jehož původním domovem je střední Asie, nebo borovice vejmutovka, jejíž původní „rodina“ žije v Kanadě. U vejmutovky je obzvlášť nepříjemné, že její jehličí se špatně rozkládá a to ubližuje klasickému lesnímu životu.

Optimistický pohled

Leckterý druh expanduje a rostliny nejsou výjimkou. Ovšem invazní rostlinné druhy mohou být snadno likvidovány. Buď mechanicky nebo biologicky. Některé biologicky neškodné glyfosfáty (mají tu výhodu, že nefungují jako herbicidy a jsou tak šetrné k životnímu prostředí), které nahradily nebezpečné herbicidy, si dokáží s invazními druhy celkem snadno poradit.
Navíc, drtivá většina rostlin, které lze považovat za invazní, k nám nepřišla kvůli změně klimatu, ale jednoduše je sem nevědomky přivedl člověk. Kromě zmíněného bolševníku to lze říci i o netýkavkách, které k nám byly dovezeny již v polovině 19. století, nebo křídlatkách.

Realistický pohled

Již dnes narůstající teploty způsobují, že hranice vegetačních hranic se posunují na sever. Pomerančovníky asi v nejbližší době nebudou lemovat naše silnice, ale i tak je určitý posun patrný. Rostliny, které by v podhůří přežívaly dříve jen těžko se zde dnes cítí jako doma. Je to zřejmě přirozený vývoj. Nebezpečí dřímá v tom, že neofyty, nové druhy rostlin, mohou s sebou zavléct nákazu, vůči které jsou samy imunní, ale místní rostlinná říše nikoliv. A invazní biologie má pro to zásadní poučku: „Invaze bývají objeveny až pět minut po dvanácté“.

Živočišná říše

Pesimistický pohled

To, že se díky teplejšímu klimatu ve střední Evropě usídlí nepůvodní druhy je téměř jisté. Můžeme se těšit na různé druhy hmyzu, které lze v současnosti najít spíše v jihoevropském regionu. Takže, kdo se raději velkým pavoukům vyhýbá obloukem, měl by zvážit přestěhování se dál na sever.
Další nikoliv nepodstatnou záležitostí je to, že hmyz dokáže během prodlouženého léta vyvést místo obvyklých dvou až tři nové generace, což může ekologickou rovnováhu snadno rozvrátit.

Optimistický pohled

Občas se v našich končinách skutečně objeví nějaké exotické zvíře. To ale může být dáno i tím, že je sem neúmyslně dovezeno a náhodou se mu tu i podaří přežít. Migrace živočichů je v evoluční historii běžná a není nutné kvůli ní panikařit. Naopak, svým způsobem to může být i obohacení naší přírody. Ovšem, pravdou je, že s ekosystémy je nutné zacházet opatrně a občas si třeba vzpomenout na to, jakou neplechu v Austrálii provedla přemnožená králičí populace nebo třeba divoké kočky na Novém Zélandě, které během několika málo let zlikvidovaly místní mořské ptactvo.

Realistický pohled

Před několika tisíci let žili v české kotlině lvi nebo nosorožci. To sice dnes nehrozí, protože i kdyby bylo v okolí Prahy tropické podnebí, tak civilizace se už odnaučila žít se šelmami ve volné přírodě. Odstřely medvědů a vlků jsou toho důkazem. Z uvedeného je však patrné, že jakýkoliv živočišný druh, když v některé lokalitě najde vhodné podmínky, nemá problém do ní poté migrovat. Příkladem může být třeba kudlanka nábožná, která se ze své domoviny v jižním Štýrsku v Rakousku postupně stěhuje směrem k severu. Například na jižní ale i střední Moravě se vyskytuje čím dál častěji.

Nemoci

Pesimistický pohled

Oteplení, které postupně středoevropský region ovládá, může způsobit, že se zde objeví nové nemoci. Teplejší klima je ideální třeba pro přežívání viru cholery a v nových podmínkách může vést i k mutacím některých bakterií a virů. Co by potom mohly takové viry způsobit ve chvíli, kdy proti ním není známá obrana, lze jen domýšlet se vstávajícími vlasy na hlavě. Zkrátka, díky změnám klimatu mohou vzniknout nové pandemie, se kterými bude lidstvo bojovat jen z nejkrajnějším vypětím.

Optimistický pohled

Hygienické podmínky v současné Evropě jsou na takové úrovni, že nákaz typu cholery se není nutné bát. Dnešní věda je natolik vyspělá, že si s řadou nemocí poradí ještě dříve, než mohou opravdu vypuknout. Na přežití virů a bakterií by změny klimatu neměly mít nějaký ohromný vliv. Ostatně, pokud se dodržují základní hygienická pravidla, ať už se nacházíme kdekoliv, je riziko onemocnění výrazně minimalizováno.

Realistický pohled

Blíže k pravdě je zřejmě optimistický pohled. Že by se vrátil středověk a s ním dýmějový mor, černé neštovice, cholera a podobné ošklivosti, toho se bát nemusíme. Ale i přesto je dobré mít oči takříkajíc na šťopkách. Jednou z nejoblíbenějších „činností“ takového viru je totiž mutování a poté se z něj může stát neřízená střela. K mutaci přispívá řada faktorů a jedním z nich může být i změna vnějších podmínek. A jednou z nejvýznamnějších vnějších podmínek je právě okolní teplota…

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Německu objeveny ostatky staršího hominida

V Německu objeveny ostatky...

Ve starém korytě řeky Rýn u města Eppelsheim byly nalezeny zuby...
Služba Lyft od Google bude konkurovat Uberu

Služba Lyft od Google bude...

Zřejmě není jediného občana ČR, který by nezaznamenal v poslední době...
Čínská stanice se blíží k Zemi. Kam dopadnou její zbytky?

Čínská stanice se blíží k Zemi....

Experimentální vesmírná laboratoř Tchien-kung 1, která je zároveň vůbec...
Po dvaceti letech otestován třetí blok v Dukovanech

Po dvaceti letech otestován...

Specialisté od sobory testovali v jaderné elektrárně Dukovany hermetický box...
I akvarijní rybičky mají osobnost

I akvarijní rybičky mají osobnost

Akvarijní rybičky mají pověst nechytrých živočichů, kteří pouze plavou v akváriu z...
Nový průzkum: manželství zdraví neprospívá

Nový průzkum: manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Oxford uzavře vjezd do centra benzinovým a naftovým vozům

Oxford uzavře vjezd do centra...

Postupné omezování nebo v některých případech úplný zákaz vozům se vznětovými a...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Plány na osídlení Marsu se z románových a teoretických rovin začínají...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Konspirace: Kdo byl ve skutečnosti první na Mount Everestu?

Konspirace: Kdo byl ve...

Oficiálně se má za to, že na nejvyšší horu světa poprvé vystoupal...
TO má 630 milionů: Děsivý klaun je nejvýdělečnější horor v dějinách.

TO má 630 milionů: Děsivý klaun je...

Je to jasné. Klaun není největší bavič a srandista. Je největší...
Frank Lloyd Wright: Jakým stavbám dal vzniknout architektonický vizionář z Ameriky?

Frank Lloyd Wright: Jakým stavbám...

Historie architektury zná řadu výrazných postav. Ale přece jen,...
Neuvěřitelné: Královně Viktorii šilo závoj 200 švadlen!

Neuvěřitelné: Královně Viktorii...

„Bílá? Proč právě bílá?“ kroutí hlavou lidé, když v roce 1840 informují...
Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček vepřů?

Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček...

Do Cajamarcy, města v dnešním severovýchodním Peru, Španělé v listopadu 1532...
VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi SS Ayrfield

VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi...

Říkají mu Plovoucí les a při pohledu na něj není těžké uhodnout proč. Torzo lodi...
Český skandál: Pyskatá vévodkyně zesměšnila Lucemburky

Český skandál: Pyskatá vévodkyně...

Sotva pětiletý chlapec je polomrtvý únavou, když ho jeho průvodce sundává z koně....
Zásadní objev! Budeme díky němu pít lepší čaj?

Zásadní objev! Budeme díky němu pít...

Lze si představit Anglii, kde zrovna odbíjí pátá hodina, bez čaje? Či ruská letní...
Léčitelka Hava Čelebić: Nechte babku olíznout vám oči!

Léčitelka Hava Čelebić: Nechte...

Drobná, suchá stařenka v šátku se napije alkoholu z plastové láhve a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.