Domů     Příroda
Králové nebe „přicházejí“ z líhně
21.stoleti 18.8.2006

Největší evropský orel se pyšní se až dvou a půl metrovým rozpětím křídel a typickou anatomií s „prknovitými“, na konci rozeklanými křídly.Největší evropský orel se pyšní se až dvou a půl metrovým rozpětím křídel a typickou anatomií s „prknovitými“, na konci rozeklanými křídly.

Orel mořský (Haliaeetus albicila) hnízdíval v oblasti Moravy ještě ve dvacátých letech minulého století. Poté se na pár desetiletí odmlčel. V současnosti hnízdí na našem území asi 25 párů tohoto velikána. Vybírá si k tomu stromy v blízkosti rybníků a vodních nádrží.
Orly mořské lze spatřit při unikátních zásnubních letech, kdy oba ptáci vykrouží do velké výšky odkud se samec střemhlav spouští na samici. Ta se v okamžiku setkání převrátí v letu na záda a nastaví proti přilétávajícímu samci pařáty. Zásnubní lety provází hlasitý křik obou partnerů. 
Při chovu v zajetí není možné spoléhat na schopnost orlích rodičů a přichází tak na řadu umělá profesionální máma, líheň vajec. Ta je schopná simulovat vlhkost vzduchu v hnízdě, teplotu a v pravidelných intervalech dokonce vajíčky pootáčí, jako by to dělala svědomitá orlice. Asi po 35 dnech elektrického zahřívání slyší chovatel ve vajíčku zřetelné zvuky a poté i snahu orlíka dostat se ven. K prolomení vápnité skořápky slouží kuřeti orla takzvaný vaječný zub na zobáku, který mu časem zakrní. Čerstvě vylíhlý orlík je  nevzhledným a bezbranným holátkem, které budoucí důstojnost dravce nepřipomíná ani náhodou. To se ale velice rychle mění.
Orel mořský dospívá ve věku 4 – 5 let a dožívá se až 34 let. Mezi orly platí za trochu nemotorného letce a tak v přírodě zastává roli zdravotní policie,  vyhledávající hlavně uhynulá, zesláblá nebo poraněná zvířata. Chovu orla mořského se u nás věnují zoologické zahrady a sokolnické stanice. Tam se také setkáme s jejich umělým líhnutím. 

Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz