PANORAMA

Další nové druhy Indonéská džungle skrývala překvapeníDo nepřístupné oblasti novoguinejského horského masivu Foja, který se tyčí do výšky 2200 m se nedávno vydala výprava složená z amerických, indonéských a australských biologů.

Do regionu o rozloze 3000 čtverečních kilometrů (což odpovídá přibližně velikosti Lucemburska), podle výpovědí zdejších domorodců doposud žádný člověk nevkročil.

V bažinatém terénu nalezli druh medosavek (ptáci z řádů pěvců), který byl zatím spatřen jen místními kmeny, a jeden zcela nový druh ptáka – naposledy byl nový pták na Nové Guineji popsán před 60 lety. Objevili tu také kolem 20 nových druhů žab, čtyři druhy motýlů a několik neznámých rostlin (včetně pěti palem).
Vědcům se podařilo pořídit i první fotografie záhadného ptáka s korunkou z šesti dlouhých pírek, známého ze zoologické sbírky z 19. století, u něhož však až doposud nebylo jasné odkud pochází. Ve výčtu dalších vzácností bychom nalezli i stromového klokana, který byl v Indonésii spatřen vůbec poprvé.

Budeme si mobily plést s kreditkami?

Miniaturizace blízké budoucnosti 
Miniaturizace úspěšně pokračuje v mnoha odvětvích techniky a výroba mobilních telefonů není výjimkou. Dávno již odezněly doby, kdy byl mobilní telefon tak těžký, že mohl protrhnout kapsu u kabátu.

Třicetiletý ruský designér Dima Komissarov představil nyní svůj návrh telefonu, který podle jeho tvůrce čeká velká a úspěšná budoucnost. Mobil bude ovládán dotykovou klávesnicí a při některých operacích bude ověřovat otisk prstu svého majitele. Komplexní přístroj využívající systém GPS navíc přehraje zvuk i video nebo například nahradí klíče od kanceláře, domu či vozu.

Byl Ötzi neplodný?

Slavná alpská mumie na genetických testech
Asi nejslavnějším člověkem z mladší doby kamenné (5300 let) je alpský lovec Ötzi, pojmenovaný podle místa svého nálezu (v roce 1991), alpského údolí Ötztal. Proslavil se především díky tomu, že jeho ostatky příroda zmumifikovala a zachovala ho tak v neporušeném stavu.

Italský vědec Franco Rollo delší čas studoval Ötziho DNA a na základě výsledků svých rozborů dospěl k názoru, že Ötzi byl pravděpodobně neplodný. Podle Rolla není tento fakt ještě potvrzen zcela stoprocentně, nicméně výzkumy mitochondriální DNA bývají poměrně přesná a průkazná. Kdyby se tato teorie potvrdila, možná by se tím vysvětlilo, proč lovec zahynul v nehostinných horských oblastech ve výšce asi 3000 metrů nad mořem.
V dobách, kdy Ötzi žil, bylo pro sociální postavení muže ve společnosti velmi důležité, kolik měl potomků. Lze si pak snadno představit, jak se zbytek tlupy díval na muže, který nesplodil ani jednoho potomka. Není tedy vyloučeno, že Ötzi byl ze svého společenství vyobcován a poté se uchýlil do drsných horských krajů, kde zahynul.

Ďábelská rakovina

Co sužuje vzácné australské vačnatce? 
Masožravý vačnatec, kterého přistěhovalci pojmenovali podle jeho hlasitého zvukového projevu ďábel medvědovitý, kdysi obýval celou Austrálii. V současnosti se však vyskytuje pouze v Tasmánii a jeho další přežití navíc od poloviny 90. let ohrožuje zákeřná choroba. Vlivem onemocnění u nich dochází k takovým deformací čelistí a obličejové části hlavy, že zvíře nemůže přijímat potravu a do několika měsíců umírá hladem. Že se jedná o zhoubné bujení, je vědcům jasné už nějakou dobu. Co jim ovšem doposud unikalo, byl způsob, jakým se zhoubné bujení mohlo tak rychle rozšířit na značnou část jejich populace.

V únoru vyšel v časopise Nature článek, který odhalil, že všechna postižená zvířata mají v nádorech stejné buňky. Nejedná se tedy o „zvrhlíky“ vlastních tkání, ale o buňky, které se k nim přenesly při kousnutí jinými nemocnými ďábly. Ty se mohou v ranách ujmout z toho důvodu, že populace ďáblů je značně homogenní. Jejich imunitní systém si prostě myslí, že zanesení vetřelci jsou buňky jejich vlastního těla, a nechají je na pokoji.
Zoologové se snaží ohroženého vačnatce zachránit tak, že izolují zdravou část populace od nakažených zvířat. Podle jiných se však nejedná o nijak znepokojující stav. Rakovina se u ďáblů vyskytovala již dříve v pravidelných cyklech. Vždy povraždila vnímavou část populace a zase odezněla. Zanechala za sebou zdravou část odolných jedinců a vrátí se zase ve chvíli, kdy jejich se jejich vnímavost k chorobě zvýší.

Královna nebo manželka? 

3,5 tisíce let stará socha z Luxoru  
Na počátku letošního ledna byla v chrámu bohyně Mut v Luxoru, v místě datovaném do období kolem roku 700 př. n. l., nalezena socha, povalená obličejem k zemi. Vědcům se nejprve podařilo očistit zadní část podstavce, na které se objevil nápis z období vlády 21. dynastie (kolem roku 1000 př. n. l.). Archeologové z toho usuzovali, že by se mohlo jednat o královnu Henuttawy.

Nicméně poté, co se z nánosu suti a prachu dostala i zbylá část sochy, objevil se na její koruně nápis Amenhotep III. Proto se teď domnívají, že jde pravděpodobně o hlavní manželku Amenhotepa III, krále 18. dynastie (přibližně 1405 – 1367 př. n. l.). Ten se stal jedním z nejproslulejších egyptských panovníků i přesto, že se říše po ukončení jeho vlády nacházela v horším stavu, než v jakém se jí ujímal. Místo rozvážného vládnutí se totiž oddával pouze radovánkám a rozhazoval majetek na všechny strany. Jeho zhýralost se projevovala zejména v budování monumentálních staveb, ale posunula vpřed, a to ve všech podobách, i tehdejší výtvarné umění.
Nejrozsáhlejší komplex staveb se zachoval právě v Luxoru, kde navazuje na slavný Amonův chrám. Na druhém břehu Nilu si pak král nechal vybudovat nejrozsáhlejší zádušní chrám egyptské historie. Do dnešních dnů se z něj však dochovalo je několik zbytků kamenných základů.

Rekordní sezóna pro hurikány

Mohou vznikat i v prosinci
30. prosince 2005 se v severním Atlantiku zformovala tropická bouře Zeta a už tak rekordní statistiku 26 hurikánů z loňského roku vylepšila na 27.

Ačkoli sezóna hurikánů a tropických bouří formálně končí 30. listopadu, mohou se jak vidno tvořit i v prosinci. Zeta se tak na poslední chvíli zapsala ještě do loňské sezóny a rekord z roku 1933 (kdy se zformovalo 21 tropických bouří) byl tak překonán rovnou o šest.

27 nových druhů

Nedostupné jeskyně jako evoluční laboratoř
V těžko přístupných 30 jeskyních v kalifornských národních parcích Kings Kanyon a Sequoia objevili zoologové slušnou řádku (27) nových živočichů. Mezi doposud nepopsanými druhy jsou zástupci pavouků a stonožek či tvorů podobných štírům. Většinou se jedná o organismy, které žijí pouze v temných a vlhkých podzemích slujích a několik z nich se pravděpodobně jinde než v těchto národních parcích nevyskytuje.

Živočichové vázaní na takto specializované biotopy jsou velmi cennými ukazateli změn prostředí. “Jeskyně fungují jako evoluční laboratoře,” řekl k tomu entomolog Steve Heydon z Bohartova entomologického muzea. “Každá změna, ke které v izolovaném prostředí jeskyně dojde, je impulsem pro funkční změny zdejších organismů.”

Na Marsu sněžilo!

Původ ledovců na planetě
V roce 1976 zachytily kamery sondy Viking na Marsu kaňony a krátery vyhaslých sopek a nechyběly ani ledové polární čepičky. Data ze současných sond ukazují na podivná pole roztroušených balvanů na úpatích sopek a hor v rovníkové oblasti Rudé planety. Už dva roky geologové z Brown University spekulují o tom, že Mars nese známky silného geologického působení ledovcových mas. Jak se ale mohl ledovec utvořit tak daleko od pólů? Jednoduše, na rovníku sněžilo.

Před několika miliony let se osa otáčení planety vychýlila natolik, že se póly dostávaly na dlouhou dobu do přímého působení slunečních paprsků. To mělo za následek, že se do atmosféry uvolnilo ohromné množství vody ve formě páry. Pak ji vítr podobný pozemským monzunům zanesl k rovníku, kde vlivem ochlazení vytvářela sněhové srážky. Hypotézu amerických vědců se nedávno, za pomoci počítačového modelu, podařilo potvrdit.

Zemědělský baby-boom

Proč se člověk začal v neolitu rychleji množit?
Průzkum celkem stovky afrických, evropských a severoamerických neolitických pohřebišť dokládá, že s přechodem na zemědělství tehdejší lidé dramaticky zvýšili svou porodnost. Poměr nalezených dětských koster u lovecko-sběračských kmenů činí 20 %, zatímco u zemědělců 30 %.

Přitom právě pro rostoucí populace je příznačné, že zahrnuje více dětí (a tím i více příležitostí k úmrtí v mladším věku a pozdějšímu nacházení jejich kostřiček) než u stagnujících či dokonce vymírajících společností. Antropologové z pařížského Národního centra pro vědecký výzkum, kteří studii vedli, jev vysvětlují usedlým způsobem života. Ten zajišťoval více potravin a dával tak možnost na rychlé obnovení reprodukčních funkcí po porodu.

Závislost na mobilech vzrůstá!

Telefonu – domácí mazlíček
Na přelomu roku proběhlo ve Velké Británii rozsáhlé sociologické šetření, které se zabývalo závislostí lidí na jejich mobilních telefonech. Průzkumu se zúčastnilo 2000 osob.

To, že mnozí lidé jsou na svém mobilu, na internetu a dalších technologiích závislí, není nijak převratný objev. Ale čísla, která britští vědci zveřejnili, jsou skutečně zarážející. 90 % dotázaných totiž uvedlo, že se cítí neklidní, když jim jejich telefon aspoň jednou za hodinu nezazvoní či nezapípá.
Podobně vysoká čísla se objevila i u dalších sledovaných ukazatelů. 80 % respondentů se cítí nesvých, pokud vypadne mobilní síť a 84 % musí mít svůj telefon neustále v zorném poli. Podle odborníků je toto vysoké číslo způsobeno faktem, že mobil bývá stále častěji personifikován,  tedy považován za „lidskou bytost“.

Původ bílé lidské kůže

Evropané za svou barvu vděčí jedinému genu
Homo sapiens, který přišel z Afriky do Evropy, změnil barvu pokožky díky záměně jediného písmene genetického kódu. Podle výzkumu profesora Keithe Chenga z Pennsylvania State University v americkém Hershey nevybledli přistěhovalci z Afriky samovolně. Světlé zbarvení jim pravděpodobně skýtalo větší množství slunečních paprsků pro výrobu vitaminu D. Proto je zřejmě u dnešních Evropanů upřednostněn gen světlejší varianty pokožky.

U člověka se tento gen vyskytuje ve dvou variantách, které se liší jediným písmenem genetického kódu. Evropské „bledé tváře“ nesou ve své DNA takřka bez výjimky jednu variantu, obyvatelé subsaharské Afriky jsou vybaveni druhou verzí.

Na emoce s počítačem

Smysl tajemného úsměvu Mony Lisy
Nicu Sebe z amsterodamské univerzity testoval na slavném úsměvu da Vinciho Mony Lisy nový program na rozpoznávání emocí. Jeho algoritmus, vyvinutý ve spolupráci s vědci z Beckmanova institutu illioiské univerzity, bere v potaz klíčové rysy obličeje, jako je například zakřivení rtů nebo vrásky kolem očí. Software pak těmto rysům porovnáním s neutrálním standardem přiřkne výsledný smysl, zahrnující šest základních emocí. Ona neutrální předloha vzešla ze statistického zpracování rozsáhlé databáze tváří mladých žen. Úsměv Mony Lisy údajně vyjadřoval z 83 % štěstí, z 9 % znechucení 6 % strach a ze 2 % hněv.

Program schopný rozpoznávat lidské emoce podle výrazu tváře na fotografii nebo videozáznamu by se mohl stát základem pro zábavní nebo výukový software, který by v závislosti na uživatelově náladě mohl poskytovat několik různých odpovědí.

Jak převléknout lišaje? 

Jedna housenka se dvěma kabátky
Některé druhy amerických lišajů se může pochlubit „přelétavými“ housenkami. Ty se totiž chovají přesně podle rčení „kam vítr, tam plášť“. V teplých oblastech jsou zelené, aby lépe splynuly s vegetací, zatímco v chladnějších podmínkách se halí do černé barvy, která lépe pohlcuje teplo a housenku tak zahřívá.

Tmavé housenky lišaje tabákového však takové kousky nezvládaly, a tak je to američtí vědci z durhamské Duke University prostě naučili. Vystavovali je vysokým teplotám a z jejich populace vybíraly vždy ty, kterým se podařilo nejvíce přiblížit zelenému nádechu. Po několika málo generacích urychlené evoluce tak získali tabákového lišaje, jehož housenky zvládaly převlékání stejně dobře jako jejich další příbuzní.
Objev zveřejněný v časopise Science dokazuje, že organismy si dokáží po dlouho dobu uchovávat mutaci, která se za běžných okolností nijak neprojevuje. Jakmile se však změní podmínky, může taková skrytá vlastnost znamenat značnou evoluční výhodu.

Z čeho se „vaří“ planety

Podmínky pro vznik života nejen na Zemi
Spitzerův infračervený kosmický teleskop NASA na sklonku minulého roku poprvé odhalil přítomnost ingrediencí nutných ke vzniku aminokyselin, základních složek bílkovin, i mimo Sluneční soustavu. V plynoprachovém disku, oklopujícím hvězdu IRS 46 (souhvězdí Hadonoše), jež je od nás vzdálena 365 světelných let, astronomové nalezli kyanovodík, acetylen a oxid uhličitý.

Podobné disky jsou typické pro mladé hvězdy a postupem času se z nich formují planety. Oba organické plyny, tedy kyanovodík a acetylen, byly již dříve odhaleny v discích velmi hmotných hvězd, ale v jejich blízkosti nejsou pro vznik života nijak vhodné podmínky.
Teplotní údaje z okolí IRS 46 ukazují, že by se zmíněné plyny měly nacházet přibližně ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké Země obíhá Slunce. Vědci předpokládají, že se naše planeta před miliardami let začala utvářet za velmi podobných podmínek. I když je od kyanovodíku a acetylenu k životu ještě opravdu dlouhá cesta, smísením těchto dvou plynů s vodou vznikají aminokyseliny a některá „písmena“ genetického kódu (dusíkaté báze řetězců nukleových kyselin).

Přečtené kočky

Vypočítaný společný předek
Vývojovou větev všech současných kočkovitých šelem sestavili genetici podle analýz DNA. Divoký předek kočky domácí se od svých velkých příbuzných (lvů, tygrů, levhartů…) oddělil před 10,8 miliony let. Vlastně se tak stalo hned poté, co se na Zemi objevil společný předek všech současných kočkovitých šelem. 60 % z dnešních 37 zástupců této čeledi se přitom vyvinulo teprve během posledního milionu let.

Ačkoli se kočky řadí k nejúspěšnějším čeledím savců (rozšířili se po celé Zeměkouli s výjimkou Austrálie a Antarktidy), nebylo popsání jejich vývojové větve nijak snadnou záležitostí. Důvodem byl fakt, že se podařilo nalézt jen velmi málo pozůstatků pravěkých koček.
Američan Stephen O‘Brien z National Cancer Institute v marylandském Fredericku však k původně paleontologickému problému přistoupil zcela jiným způsobem. Porovnal DNA pohlavních chromozomů X a Y z mitochondrií (mimojaderných struktur, které se dědí pouze po matce) a podle toho pak dopočítal společné předky pro jednotlivé zástupce čeledi kočkovitých.

Malé velké informace

Thajwanští vědci vyšlechtili světélkující prase. Tříměsíční selata mají přes den zelenkavou kůži, oči i kopýtka. S příchodem soumraku pak začnou zeleně svítit. Za jejich schopností vězí gen jistého druhu fluoreskující medúzy, který vědci pašíkům do DNA implantovali během zárodečného vývoje. Podobné experimenty napomáhají při sledování drah bílkovin, a tím i k léčení některých chorob.
 V polovině ledna, po sedmi letech strávených ve vesmíru, úspěšně přistála sonda Stardust, první, která na Zemi donesla prach z komety. Na své misi urazila 4,5 miliardy kilometrů. Vědci doufají, že část vzorků, pocházející z ohonu komety, bude obsahovat materiál z doby vzniku sluneční soustavy.

Niger a Egypt hlásí, že za poslední rok nezaznamenaly jediný případ onemocnění dětskou obrnou. V současnosti jsou na celé planetě již jen čtyři země, ve kterých se dětská obrna vyskytuje. Jedná se o Indii, Nigérii, Pákistán a Afghánistán. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že do dvou let bude dětská obrna již jen heslem v lékařských slovnících.

Podle italské tiskové agentury ANSA mají být na Měsíc do roku 2012 vysláni první roboti, aby tu sestavili vesmírný teleskop. Na projekt už údajně Evropská vesmírná agentura vyčlenila v přepočtu 4,5 miliardy korun.

Odborníci spočítali, že výroba etanolu z rostlinných pletiv vyžaduje o 95 % méně fosilních paliv než produkce benzinu přímo z ropy. Další výhodou etanolu je, že při jeho spalování vzniká o něco méně skleníkových plynů než při spalování běžného benzinu. Za pár desítek let tedy možná budeme do nádrží běžně lít třeba vodku.

V polovině ledna odstartovala sonda New Horizons, která má posbírat co nejvíce údajů z nejvzdálenější planety naší soustavy, jejíž povrch zatím známe jen z nepřesných snímků Hubbleova teleskopu. Mise za 700 milionů dolarů je doposud nejdelším plánovým letem NASA s cílem dosáhnout nějaké planety a měla by skončit návratem sondy v červnu 2015.

Člověk je na molekulární úrovni DNA k šimpanzům blíže než šimpanz ke gorile nebo k orangutanovi. Tým biologů, který vede Američanka Soojin Yi, také dospěl k závěru, že naše evoluce se odvíjela zhruba stejně rychle jako šimpanzí. Byli jsme sice o něco „opatrnější“, nicméně rozdíly v rychlosti zabudovávání změn do DNA se šimpanzi od ostatních lidoopů také liší více než od nás. Otázkou ovšem je, jestli my patříme mezi lidoopy, nebo šimpanze budeme muset pasovat na člověka.
Sledování pohybu bankovek může usnadnit modelování šíření nemocí. Fyzikové z Institutu Maxe Plancka v německém Göttingenu a univerzity v americké Santa Barbaře vyvinuli model, který na základě šíření papírových bankovek, vysvětluje způsob roznášení infekcí. Model vychází z ověřeného faktu, že bankovky se rozšiřují na základě dvou pravidel. První pravidlo popisuje vzdálenost, kterou bankovka urazí při jednom přesunu, druhé pak určuje dobu mezi jednotlivými přesuny. To je pak aplikovatelné na pohyb nakažených osob.

Kanadský hokejový tým se na olympijské hry v Turíně chystá v revolučních přiléhavých dresech, jež připomínají cyklistický trikot. Podle výrobců elastický dres získá svému nositeli při pětadvacetimetrovém bruslařském souboji výhodu až osmdesáti centimetrů. Sami hokejisté si pak pochvalovali, že dres ztěžuje fauly hokejkou a jinou nečistou hru.

V bažinatých oblastech ostrovů Sumatra a Jáva objevili vědci nejmenší dosud známou rybu světa. Rybka s latinským jménem Paedocypris, jež je vzdáleným příbuzným kaprovitých, měří v dospělosti necelých 8 mm. Jejím oblíbeným teritoriem jsou tropické močály a rašeliniště. Živí se výhradně planktonem.

Americký federální úřad pro letectví (FAA) chce pro komerční lety do vesmíru zavést přísná bezpečnostní pravidla. Obává se totiž, že by se teroristé mohli pokusit vesmírné lodě s bohatými turisty zničit, nebo si v nich vyzkoušet účinnější obdobu 11. září 2001.

Francouzští archeologové objevili jeskynní malby starší než slavná díla v Lascaux. Zatímco velmi dobře zachovalé a asi nejvíce proslulé Lascaux (jihovýchodní Francie) skrývá díla stará přibližně 13 000 let, nový objev ze západní Francie je zatím předběžně datován na období před 25 000 lety. Nejedná se však o absolutně nejstarší nález. O ten se, také v jihovýchodní Francii (jeskyně Chauvet), postarali archeologové již v 90. letech minulého století.

Stalo se

Před 179 lety, 3. dubna, zemřel Ernst Florens Chladni, německý fyzik slovenského původu. Jako první začal mluvit o meteroritech jako o kosmických tělesech. Také sestavil jejich první sbírku a zavedl jejich klasifikaci.
Před 137 lety se 29. března v Humpolci narodil americký antropolog českého původu Aleš Hrdlička. Na počátku minulého století prokázal společný mongoloigní původ amerických indiánů a eskymáků.

Před 112 lety předvádí 14. dubna Edison poprvé na veřejnosti svůj kinetoskop, přístroj určený ke sledování filmu jedním divákem. Ačkoli se stal předchůdcem kinematografu, bul už předem odsouzen k nezdaru.
Před 97 lety dosáhl 6. dubna Američan Robert Edwin Peary jako první člověk severního pólu. Ačkoli si stejný podíl na prvenství nárokoval i Frederick Albert Cook (který tvrdil, že jej dosáhl o rok dříve), je za dobytí severní točny považován právě 6. duben 1909.

Přesně před 70 lety se 17. března v polské Dziewietlici narodil Jiří Grygar, přední český astrofyzik a jeden z největších popularizátorů české vědy poslední doby. Kromě četného vystupování v televizi a v rozhlase je v současné době i čestným předsedou České astronomické společnosti, členem Mezinárodní astronomické studie a čestným členem
Před 42 lety se 16. dubna vrátila z letu kolem celé zeměkoule Američanka Geraldine Mocková, první žena, které se něco podobného podařilo.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nový průzkum: manželství zdraví neprospívá

Nový průzkum: manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Oxford uzavře vjezd do centra benzinovým a naftovým vozům

Oxford uzavře vjezd do centra...

Postupné omezování nebo v některých případech úplný zákaz vozům se vznětovými a...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Plány na osídlení Marsu se z románových a teoretických rovin začínají...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Kolem Země proletěl asteroid

Kolem Země proletěl asteroid

Včera proletěl ve vzdálenosti 44 000 kilometrů kolem Země asteroid pod...
Budiž světlo!

Budiž světlo!

První chytré hodinky (smartwatch) dobíjené světlem. A to ne pouze tím...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nenávist k pondělkům je nyní vědecky ověřeným faktem

Nenávist k pondělkům je nyní...

Závěr z nadpisu vychází z desetiletého výzkumu amerických vědců na...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!

Proč Stalina pohřbili tajně u zdi?...

I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin...
Strašliví naguálové: Dovedli se indiánští šamani proměňovat v jaguáry?

Strašliví naguálové: Dovedli se...

Španěl následuje domorodého průvodce. Potomek Aztéků mu slíbil ukázat cestu ke...
Objevené bohatství: Nejznámější zlaté poklady všech dob

Objevené bohatství: Nejznámější...

Potopené lodě, zakopané truhly nebo hroby plné cenných...
Historie příborů: V 11. století mluví církev o vidličce jako o ďáblově nástroji!

Historie příborů: V 11. století mluví...

Podle odhadu odborníků používá svatou trojici lžička–vidlička–nůž denně asi...
Děsivé jihlavské popraviště: Bloudí zde duchové odsouzených?

Děsivé jihlavské popraviště:...

Na okraji Jihlavy se nachází kopec přezdívaný Krkavčí vrch. Jihlavané toto místo...
Fascinující zvířata: Proč se pandy naučily žrát bambus?

Fascinující zvířata: Proč se pandy...

Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého...
Civilizační nemoci: Proč jsme proti nim bezradní?

Civilizační nemoci: Proč jsme...

Rakovina, cukrovka nebo obezita. To je jen malý výčet nemocí, kterými...
Příběh prvního anglického mafiána: Potopí ho až obyčejná krajka!

Příběh prvního anglického mafiána:...

Stal se prvním, komu se podařilo jako prvnímu ovládnout takřka celé...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.