Golfský proud slábne! Otočí se mořské proudy?

O tom, jak se bude vyvíjet klima na naší planetě, se vědci přou už dlouhou řádku let. Na jedné straně hrozí globálním oteplováním, na straně druhé předpovídají příchod doby ledové. Tu by mohlo způsobit i oslabení mořských proudů, které do jinak chladnějších částí planety dodávají životadárné teplo.O tom, jak se bude vyvíjet klima na naší planetě, se vědci přou už dlouhou řádku let. Na jedné straně hrozí globálním oteplováním, na straně druhé předpovídají příchod doby ledové. Tu by mohlo způsobit i oslabení mořských proudů, které do jinak chladnějších částí planety dodávají životadárné teplo.

Proudy vody neputují mořem jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety. Díky mořskému proudění je zajištěno obyvatelné klima téměř po celé planetě. Jenže paradoxně globální oteplování tato proudění nezanedbatelným způsobem oslabuje. Golfský proud byl ještě před 50 lety o třetinu silnější, než je tomu dnes.
Historie se opakuje nejen v lidských dějinách, ale i v životě samotné planety Země. Zhruba před 55 miliony let se na naší planetě velmi zvýšila sopečná činnost. V ovzduší se tak objevilo obrovské množství oxidu uhličitého a metanu, uvolňovaného při tání zamrzlých rašelinišť (podobný proces dnes probíhá v tajze). Oba plyny totiž hrají zásadní úlohu při vytváření skleníkového efektu a následném zvyšování průměrných teplot.
Na nějakou dobu se tak zvýšila průměrná teplota Země až o deset stupňů celsia. Následné změny klimatu pak vedly nejen ke zvýšení mořské hladiny, ale i k vyhynutí stovek živočišných i rostlinných druhů. Dokonce se obrátily i mořské proudy! Zatímco před touto změnou, která nese označení Paleocenskoeocénské teplotní maximum, hlavní proudy směřovaly na jih, po ní si to namířily přímo k severu. Přestože globální teplota se zvýšila, v některých částech země se naopak ochladilo.
 
Milion elektráren…
V současnosti to nevypadá, že by se prudce zvýšila vulkanická činnost, i když ojedinělé výbuchy mohou určitou část populace ohrozit. Příkladem může být neustále hrozící vulkán Cumbre Vieja na španělském ostrově La Palma (viz 21. STOLETÍ 10/2004). Sopečnou činnost však v jejím negativním vlivu stačí plně „zastoupit“ činnost lidská. Doprava, průmysl, zemědělství, to vše do ovzduší chrlí ohromné množství skleníkových plynů. 
Mořské proudy jsou tak opět v ohrožení! Na Golfském proudu je přitom závislé klima celé Evropy, zejména té severní a západní. K výrobě tepla, kterým každoročně tato „řeka v moři“ Evropu zásobuje, by bylo třeba milion středně velkých elektráren. Pokud by jeho zeslabování postupovalo stejným tempem jako dosud, průměrná teplota by v Evropě během několika desítek let klesla o 4 – 6 oC. Je to stejné, jakoby se člověk žijící u jihočeských rybníků přestěhoval na Vrbatovu boudu v Krkonoších. Plavky si v takovém případě asi příliš neužije, spíš kožich a sněhule.

Hrozí zadření motoru?
Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Pokud začnouve velkém tát „sladké“ ledovce, a ony už nějakou dobu opravdu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích. 
Intenzitu mořských proudů měří vědci již od roku 1957. Provádějí to v různých hloubkách oceánu podél pětadvacáté rovnoběžky od Bahamských ostrovů po Maroko.
K měření se používají například podmořské kluzáky. Ty jsou zhruba dva metry dlouhé a jejich pohonem je samotné mořské proudění. Nevyvinou tak sice žádnou závratnou rychlost (cca 1 km/h), ale jejich měření jsou přesná. Samotný princip předávání naměřených informací probíhá tak, že kluzák se třikrát za den vynoří na hladinu a získaná data odvysílá. Poté se ponoří zpět, do hloubky jednoho kilometru pod hladinou.

K Evropě přitéká méně teplé vody
Výsledek takového měření se udává v jednotkách zvaných sverdrupy (podle norského oceánografa Haralda Ulrika Sverdrupa). Jeden sverdrup odpovídá průtoku milionu tun vody za sekundu.
Hodnoty naměřené v posledních sedmi letech ukazují, že obavy některých klimatologů nemusí být neopodstatněné. Právě tyto roky daly jasný důkaz o tom, že k Evropě přitéká méně teplé vody a do rovníkových oblastí se vrací méně studené. V roce 2004 byl pokles intenzity proudu největší, tehdy se snížila z dvaceti sverdrupů na pouhých čtrnáct. Pro srovnání: při povodních v Praze před čtyřmi roky protékalo Vltavou „jen“ 5 000 krychlových metrů vody za jednu sekundu, tedy 0,005 sverdrupu.
Je dokázáno, že síla Golfského proudu přirozeně kolísá, tvrdí ti, kteří s teorií zeslabovaní Golfského proudu nesouhlasí. A je tomu skutečně tak, jeho kolísání probíhá ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. Jenže, pokud by cykly přicházely tak, jak by měly, Golfský proud by měl od 70. let minulého století postupně sílit. Měření však dokazují pravý opak a to odbornou veřejnost zneklidňuje.

Kam poteče Golfský proud?
Golfský proud však nejen slábne, ale postupně se začíná měnit i jeho směr. Ten určují především arktické vody mířící od pólu na jih. Za posledních patnáct let však vzrostla vrstva chladné vody až o 70 metrů. To je pro Golfský proud bariéra podstatně větší než v minulosti.
Předpovědi vědců nejsou příliš optimistické. Golfský proud by směřoval více na jih, tropické oblasti by se tak mohly ještě více ohřát a rozdíly v klimatu mezi jednotlivými oblastmi světa by se ještě více prohloubily. Evropu by po krátkém oteplení ovládly dlouhé tuhé zimy, léta by byla krátká, ale zato nesmírně horká. V našich nížinách, kde je zatím možné pěstovat obilniny, by se dařilo nanejvýš bramborám. Lesy by ovládly smrky a borovice, listnaté stromy by ustoupily. V podstatě by se jednalo o suchozemské klima, známé například z centrálního Ruska.
Američany by čekal život v tundře, zbytek Země by pak bojoval střídavě se suchem a záplavami. Při poslední době ledové, která skončila před 12 tisíci lety, došlo i k posunu zemské kůry. Ale, jakmile se kůra začne pohybovat ve zvýšené míře, dá se očekávat zvýšená vulkanická činnost. To vše se za jistých okolností může opakovat…
Nemalujme však čerta na zeď! Taková bezprostřední nebezpečí snad zatím nehrozí. Někteří vědci ironicky poznamenávají, že případné ochlazení bude kompenzováno skleníkovým efektem. Vše jsou zatím jen předpovědi, které se a priori nemusí splnit. Ovšem na nebezpečí těchto jevů už poukázala i taková jindy technokratická instituce, jakou je americké Ministerstvo obrany.

Byl Tichý oceán skutečně tichý?
Mořské proudy dokáží divy. Před třemi miliony let byla oblast východní Afriky plná vegetace. Bylo zde vlhké prostředí a tropické klima. Dnes jsou v oblasti Etiopie nebo Somálska spíše písečné pouště. Čím se to stalo?
Dosud se v širokých vědeckých kruzích mělo zato, že vysušení východní oblasti Afriky měl na svědomí nástup doby ledové. Značnou část severní polokoule ovládly ledovce, v důsledku čehož se snížila teplota Atlantiku a následně i úhrn srážek nad Afrikou.
Vědci Mark Cane ze zemské laboratoře Lamonta-Dohertyho v Palisades (USA) a Peter Molnar z technologického institutu v Massachusetts však nyní přišli s jiným vysvětlením této klimatické změny. Pobřeží východní Afriky zásadně ovlivňují proudy Indického oceánu. Podle vědců je tomu asi čtyři miliony let, co se v Indonésii začaly tlakem tektonické desky, na které leží Austrálie a Papua – Noví Guinea, zvedat a posouvat ostrovy. Tím se změnilo spojení mezi Indickým oceánem a Pacifikem a místo teplé vody začala k východoafrickému pobřeží téci voda o poznání chladnější. Změnily se i větry, které pak na východoafrický subkontinent přinášely méně dešťů.
To by však nebyl až tak zásadní objev. Oba vědci ale přicházejí s tvrzením, že před touto změnou vypadal Tichý oceán podstatně jinak než dnes a rozhodně  v té době nebyl „tichý“. Pacifik tehdy ovládal jev, který dnes známe pod označením El Niňo. Poté, co se změnilo klima severně od Nové Guineje, se přemisťování tepla způsobené El Niněm ukončilo a nastala doba ledová.

Scénářů a teorií, které popisují fatální změny zemského klimatu a s ním spojené důsledky pro lidstvo, je bezpočet. Mnohé si dokonce navzájem i odporují. Pravdou však je, že klima s námi v posledních letech hraje podivnou hru. Odpůrci teorie globálního oteplování často tvrdí, že se jedná jen o momentální a přirozený výkyv klimatu. Ani to se samozřejmě nedá vyloučit, stejně jako to, že problém zpomalování Golfského proudu je v podstatě rovněž přirozené. Jenže, není už těch přirozených výkyvů v poslední době příliš?

Ústřední topení pro Evropu
Je to právě Golfský proud, kterému Evropané mohou vděčit za podnebí, ve kterém žijí. V tropech, odkud k nám proud směřuje, se voda ohřeje a díky tomu pak teplo přináší k evropskému kontinentu. Spodními proudy naopak odvádí chladnou vodu zpět k rovníku. Jeho vznik byl v geologických dobách pravděpodobně způsoben přehrazením Panamské úžiny.

Ovlivňuje Golfský proud vůbec Evropu?
Co člověk, to názor a tato teze platí ve vědeckém světě dvojnásob. Existují i teorie, že Golfský proud nemá na evropské klima vlastně žádný vliv. Někteří vědci totiž tvrdí, že Golfský proud přenáší teplou vodu pouze při východním pobřeží Spojených států amerických a zaniká u mysu Hateras. Podle této teorie Evropa za své klima vděčí Severnímu rovníkovému proudu, který unáší masy teplé vody z rovníkových oblastí od západního pobřeží Afriky.

Měli filmaři pravdu?
V roce 2004 se v kinech objevil katastrofický snímek amerického režiséra Rolanda Emericha Den poté. Jeho děj vychází právě z předpokladu, že Golfský proud zkolabuje a díky tomu dojde k nástupu doby ledové.
Německý klimatolog Mojib Latif z Liebnizova oceánografického institutu na univerzitě v Kielu o něm prohlásil, že film byl sice pěkný, ale z vědeckého hlediska nesmyslný. Zároveň však zdůraznil, že snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů je nevyhnutelné. Jinak by nás podle Latifa čekal v příštích letech teplotní vzestup až o 5,8 stupně Celsia, což je více než od poslední doby ledové do současnosti.

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Město stromům zaslíbené

Město stromům zaslíbené

Vegetaci včetně stromů se daří ve městě lépe, než ve volné přírodě a na venkově....
Zavinila zánik starověkého Egypta přírodní katastrofa?

Zavinila zánik starověkého Egypta...

   Vědci mají novou hypotézu o zániku starověkých egyptských dynastií....
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Normu Euro 6 plní devět z deseti dieselů pouze na papíře

Normu Euro 6 plní devět z deseti...

Je to až s podivem, ale podle studie ekologické organizace ICCT plní v současnosti...
Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky

Sucho je problematikou, která se v poslední době objevuje čím dál víc. Lesnická...
Posypové soli ovlivňují lesy také během léta

Posypové soli ovlivňují lesy také...

Automobilová doprava zaznamenává každoročně nárůst. Navíc je významným zdrojem hluku,...
Londýn má první ulici, která dokáže vyrábět elektřinu

Londýn má první ulici, která dokáže...

Pokud se chystáte do Londýna, měli byste navštívit uličku Bird Street,...
Nedostatek úrodné půdy v Africe

Nedostatek úrodné půdy v Africe

Je zcela bez pochyb, že růst populace, degradace půdy, eroze, klimatické...
Roční příděl přírodních zdrojů pro letošek vyčerpán

Roční příděl přírodních zdrojů pro...

Minulý týden, přesněji na středu 2. srpna připadal letošní Earth...
Zkáze švýcarských ledovců již nic nezabrání

Zkáze švýcarských ledovců již nic...

Ani ukončení veškeré produkce skleníkových plynů by většinu z 1500...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Bitvu o ostrov Saipan ukončila hromadná sebevražda!

Bitvu o ostrov Saipan ukončila...

„Jeden člověk nemůže být odpovědný jak za politická, tak vojenská rozhodnutí....
Nepostradatelný radar: Spoléhá na něj armáda i policisté!

Nepostradatelný radar: Spoléhá na...

Občas to u některých vynálezů bývá, že jejich vznik úzce souvisí s...
Šokující tvrzení mladého Rusa: V minulém životě jsem žil na Marsu!

Šokující tvrzení mladého Rusa: V...

Boris Kiprijanovič se narodil 11. Ledna 1996 ve městě Volžskij  a už dlouhá...
Chybí vám adrenalin? Zkuste si krok do prázdna!

Chybí vám adrenalin? Zkuste si...

Závěr roku 2013 udělal radost všem milovníkům bláznivých atrakcí. Ti si ve svých...
Sadistka z Osvětimi Irma Greseová: Satan v sukních!

Sadistka z Osvětimi Irma...

Ženy jsou mezi sadistickými zločinci spíše výjimkou. Ale i takové se mohou...
5x smrt televizních star: Kdo se zastřelil v přímém přenosu?

5x smrt televizních star: Kdo se...

Reportérka televizní stanice WXLT-TV (dnes WWSB) Christine Chubbucková...
Tajemství Reinholda Messnera: Doprovázel horolezce při výstupu strážný anděl?

Tajemství Reinholda Messnera:...

Reinhold Messner šplhá vzhůru po ledem pokryté stěně. Přitom se nemůže...
První zatmění slunce? Před 3000 lety!

První zatmění slunce? Před 3000...

Britský tým vědců z univerzity v Cambridge zjistil, že vůbec první zatmění Slunce...
Megaloman Alexandr Veliký: Porážku neznal!

Megaloman Alexandr Veliký:...

Vojevůdce neznající porážku, krutý tyran i dobyvatel celého tehdy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.