Domů     Medicína
Chemie lidského těla A až po Ž
21.stoleti 18.11.2005

Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ

Aminokyselina – organická sloučenina obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík. Existuje dvacet základních aminokyselin, které v četných kombinacích tvoří základ bílkovin (viz) a peptidů (viz); v nich jsou spojeny peptidovou vazbou.
Bílkovina (protein) – vysokomolekulární látka (makromolekula). Tvoří ji řetězec aminokyselin (viz), kterých může být v jediné molekule až několik tisíc. Bílkoviny jsou důležité pro stavbu organismu i buněk, v metabolismu(enzymy), v imunitě, v krvi (hemoglobiny aj.), v činnosti svalů, transportu látek. Přesné pořadí aminokyselin, které tvoří každou buňku, je zakódováno v dědičné informaci. Tady hraje životní roli DNA (viz).
Cukry (sacharidy) – organické sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Jsou jednoduché (monosacharidy) či složené (polysacharidy); ty vznikají kondenzací cukrů jednoduchých.
DNA (DNK) – deoxyribonukleová kyselina, která je základem dědičné informace. Každá buňka obsahuje kompletní informaci o vlastnostech celého organismu. Bílkoviny (viz) zajišťují stavbu a funkci jednotlivých buněk a organismu jako celku. Obrazně lze DNA přirovnat ke stavebnímu plánu, podle kterého bílkoviny jako architekti staví dům (buňku) a město (lidský organismus).
Enzym – bílkovina, která v malém množství dokáže výrazně urychlit (katalyzovat- tzv. biokatalyzátor) průběh určité biochemické reakce nebo děje. Enzymy mají význam např. pro trávení, srážení krve, obranu organismu proti infekci apod. Řada enzymů pro činnost potřebuje přítomnost další látky – koenzymu (kofaktoru). Tím bývá vitamin či stopový prvek.
Feromony – specializované chemické signální látky, které zajišťují přenos informací mezi biologickými jedinci stejného druhu. „Zpravodajské“ sloučeniny mj. zprostředkovávají sexuální vábení. Feromony jsou nejvíc prozkoumány u hmyzu. Od 70. let 20. století odborníci věnují zvýšenou pozornost lidským feromonům. Často je objevují v potu i jiných tělesných sekretech.
Gen – základní jednotka dědičná informace. Tvoří ji úsek DNA (viz) a je uložena na chromozomu. Na základě této informace vzniká transkripcí (přepisem) molekula RNA (viz).
Soubor genů se nazývá genom. Ten se u člověka podařilo vědcům rozluštit teprve nedávno. Soubor všech dědičných informací o člověku je uložen v 25 – 30 000 genech. (Odhad byl cca 100 tisíc.) Přitom rýže má 46 – 55 tisíc genů. U těch však nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. 
Homocystein (Hcy) – toxická aminokyselina (zvaná „cholesterol 21. století“), která ohrožuje oběti bez ohledu na věk. Vzniká při látkové přeměně; 90 – 95 % vzniklého Hcy se účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve. Hcy ovlivňuje základní životní procesy:hospodaření kyslíkem – buněčné dýchání, řízenou tvorbu energie, její ukládání a využívání, dále mj. rozmnožování buněk. 
Cholesterol – sloučenina povahy lipidů (viz). Nachází se ve všech živočišných tkáních, v krvi a ve žluči.Tělo ho samo vyrábí a také přijímá v živočišné potravě (maso, vaječný žloutek aj.). Vysoká hladina cholesterolu v krvi je rizikovým faktorem aterosklerózy. Vinu na tom má LDL cholesterol, který představuje asi ¾ této sloučeniny v krvi. Zbytek připadá na HDL („hodný“) cholesterol. Ten naopak organismus chrání.
Inzulin – jeden z hormonů, což jsou látky, které vznikají v jedné části těla a prostřednictvím krve se dostávají do jiné části, kde působí. Inzulin je hormonem slinivky břišní. Tento peptid (viz) je důležitý pro regulaci koncentrace cukru v krvi  a pro metabolismus cukrů, bílkovin a lipidů. Při absolutním nedostatku či nedostatečném účinku vzniká (už i v dětství) cukrovka (diabetes mellitus) I. typu.
Jaterní enzymy – vyskytují se v játrech jako největší žláze lidského těla (hmotnost cca 1,5 kg). Hrají významnou úlohu v metabolismu cukrů, tuků, bílkovin, vitaminů aj. Zneškodňují nebezpečné látky vzniklé v těle (např. amoniak) i přivedené zvnějšku (jedy, léky…)
Koagulace – srážení, ztuhnutí. Pro člověka má životně závažný význam hemokoagulace – krevní srážení. Při ní díky speciálním krevním bílkovinách krev přechází z kapalného do tuhého stavu, přičemž vzniká krevní sraženina.
Lipidy – tuky a látky jim podobné (lipoidy). Představují organické sloučeniny , které mají zásadní význam pro náš organismus. V něm tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Lipidy nejsou rozpustné ve vodě a v krvi je přenášejí zvláštní částice – lipoproteiny. 
Mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) – tekutina obklopující mozek a míchu. Likvor (cca 120 ml) cirkuluje centrálním nervovým systémem. Vstřebává se zpětně do krve, takže se za den několikrát obmění. Na rozdíl od krevní plasmy má méně bílkovin, glukózy, víc chloridů a sodíku. 
Nukleové kyseliny – DNA (viz) a RNA (viz) – jsou jedním z univerzálních znaků života. Mají klíčovou úlohu v uložení, vyjádření a přenášení dědičné informace. Základem jejich stavby je různě dlouhý řetězec, tvořený kombinací čtyř základních stavebních kamenů – nukleotidů.
Obsah látek – Analýza těla dospělého muže může být ukazatelem poměru jednotlivých látek nezbytných pro organismus. Hlavními prvky jsou uhlík, kyslík, vodík a dusík, u obratlovců také vápník a fosfor. Pokud jde o sloučeniny, pořadí je následující: Voda (60 %), bílkoviny (18), lipidy (15), minerální látky (5), nukleové kyseliny (1), cukry – sacharidy (1).
Peptid – látka tvořená řetězcem aminokyselin spojených peptidovou vazbou. V organismu mají důležitou roli – patří k nim četné hormony(mj. inzulin) a látky sloužící ke vzájemné komunikaci buněk (např. imunitního či nervového systému).
RNA (RNK) – ribonukleová kyselina. Druh nukleové kyseliny (viz), která plní četné funkce v přenosu a využití dědičné informace uložené v DNA (viz). Účastní se transkripce (přepis vlastní informace z DNA na RNA) i translace (překlad této přepsané informace do určité bílkoviny).
Steroly – přirozené steroidní alkoholy, které jsou velmi rozšířeny v živých organismech, kde tvoří pravidelnou součást lipidů (viz). Názorným příkladem je např. cholesterol (viz).
Toxin – látka produkovaná živým organismem (např. bakteriemi, houbami, ale někdy i v lidském organismu samém při těžší poruše některých jeho orgánů). Má škodlivé účinky, vyvolává zdravotní potíže, někdy i smrt.
Uhlovodany (UV) – zastaralý název pro sacharidy (cukry- viz).
Viriony –částice přenášející virovou infekci. V této podobě přetrvávají viry mimo hostitelské buňky. Viriony projdou nepolévaným porcelánem, kde se zachytí i nejmenší bakterie. Chemicky mají viriony nukleproteinovou strukturu: Bílkoviny tvoří obal (apsid), ve kterém je uzavřena nukleová kyselina 
Žluč – žlutá až tmavě zelená tekutina, která se tvoří (asi 1 litr denně) v játrech. Z nich odtéká do žlučníku, kde se skladuje a zahušťuje. Účastní se zejména trávení tuků.

Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo a kol. – Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2005
R. K. Murray- Harperova biochemie, nakl. H+H, 2002
Zdeněk Vodrážka – Biochemie, ACADEMIA, 1996

Související články
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí si totiž pomalu „ukrajuje“ ze svého duševního zdraví. Metaanalýza zveřejněná v loňském roce v časopise Nutrients je v tomto případě nekompromisní. Strava, které […]
O tom, že kouření škodí zdraví, dnes už nikdo nepochybuje. Zbavit se závislosti však není snadné. Když se to ale někomu přeci jen podaří, jeho tělo se mu za to odvděčí zlepšením jeho zdraví. Některé zdravotní benefity se projeví téměř okamžitě, jiné až po letech, ale rozhodně stojí za to! Podle posledních průzkumů kouří asi […]
Vědci z University of Leeds zanalyzovali zdravotní a stravovací záznamy více než 26 000 žen, aby zjistili, že ty, které se stravovaly vegetariánsky a ze stravy vyřazovaly maso, měly v pozdějším věku o třetinu vyšší pravděpodobnost zlomeniny krčku kosti stehenní než ty, které maso a produkty z něj v průběhu života pravidelně konzumovaly. Důvody, proč […]
Vědeckému týmu pod vedením Katsuhika Hayashiho z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které mají dva otce… avšak žádnou biologickou matku. Jedná se o významný průlom na poli reprodukční medicíny, který by mohl zároveň napomoci při léčbě ženské neplodnosti. „Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ prohlásil […]
Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného psychopata, může být při prvním setkání obtížné. Je totiž zpravidla dobrým manipulátorem a může působit až altruisticky. Ve skutečnosti však druhé využívá ve vlastní prospěch, protože mu chybí empatie a pocit viny. Může se empatii naučit? Empatií se rozumí schopnost porozumět a vcítit se do toho, co prožívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz