Chemie lidského těla A až po Ž

Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ

Aminokyselina – organická sloučenina obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík. Existuje dvacet základních aminokyselin, které v četných kombinacích tvoří základ bílkovin (viz) a peptidů (viz); v nich jsou spojeny peptidovou vazbou.
Bílkovina (protein) – vysokomolekulární látka (makromolekula). Tvoří ji řetězec aminokyselin (viz), kterých může být v jediné molekule až několik tisíc. Bílkoviny jsou důležité pro stavbu organismu i buněk, v metabolismu(enzymy), v imunitě, v krvi (hemoglobiny aj.), v činnosti svalů, transportu látek. Přesné pořadí aminokyselin, které tvoří každou buňku, je zakódováno v dědičné informaci. Tady hraje životní roli DNA (viz).
Cukry (sacharidy) – organické sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Jsou jednoduché (monosacharidy) či složené (polysacharidy); ty vznikají kondenzací cukrů jednoduchých.
DNA (DNK) – deoxyribonukleová kyselina, která je základem dědičné informace. Každá buňka obsahuje kompletní informaci o vlastnostech celého organismu. Bílkoviny (viz) zajišťují stavbu a funkci jednotlivých buněk a organismu jako celku. Obrazně lze DNA přirovnat ke stavebnímu plánu, podle kterého bílkoviny jako architekti staví dům (buňku) a město (lidský organismus).
Enzym – bílkovina, která v malém množství dokáže výrazně urychlit (katalyzovat- tzv. biokatalyzátor) průběh určité biochemické reakce nebo děje. Enzymy mají význam např. pro trávení, srážení krve, obranu organismu proti infekci apod. Řada enzymů pro činnost potřebuje přítomnost další látky – koenzymu (kofaktoru). Tím bývá vitamin či stopový prvek.
Feromony – specializované chemické signální látky, které zajišťují přenos informací mezi biologickými jedinci stejného druhu. „Zpravodajské“ sloučeniny mj. zprostředkovávají sexuální vábení. Feromony jsou nejvíc prozkoumány u hmyzu. Od 70. let 20. století odborníci věnují zvýšenou pozornost lidským feromonům. Často je objevují v potu i jiných tělesných sekretech.
Gen – základní jednotka dědičná informace. Tvoří ji úsek DNA (viz) a je uložena na chromozomu. Na základě této informace vzniká transkripcí (přepisem) molekula RNA (viz).
Soubor genů se nazývá genom. Ten se u člověka podařilo vědcům rozluštit teprve nedávno. Soubor všech dědičných informací o člověku je uložen v 25 – 30 000 genech. (Odhad byl cca 100 tisíc.) Přitom rýže má 46 – 55 tisíc genů. U těch však nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. 
Homocystein (Hcy) – toxická aminokyselina (zvaná „cholesterol 21. století“), která ohrožuje oběti bez ohledu na věk. Vzniká při látkové přeměně; 90 – 95 % vzniklého Hcy se účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve. Hcy ovlivňuje základní životní procesy:hospodaření kyslíkem – buněčné dýchání, řízenou tvorbu energie, její ukládání a využívání, dále mj. rozmnožování buněk. 
Cholesterol – sloučenina povahy lipidů (viz). Nachází se ve všech živočišných tkáních, v krvi a ve žluči.Tělo ho samo vyrábí a také přijímá v živočišné potravě (maso, vaječný žloutek aj.). Vysoká hladina cholesterolu v krvi je rizikovým faktorem aterosklerózy. Vinu na tom má LDL cholesterol, který představuje asi ¾ této sloučeniny v krvi. Zbytek připadá na HDL („hodný“) cholesterol. Ten naopak organismus chrání.
Inzulin – jeden z hormonů, což jsou látky, které vznikají v jedné části těla a prostřednictvím krve se dostávají do jiné části, kde působí. Inzulin je hormonem slinivky břišní. Tento peptid (viz) je důležitý pro regulaci koncentrace cukru v krvi  a pro metabolismus cukrů, bílkovin a lipidů. Při absolutním nedostatku či nedostatečném účinku vzniká (už i v dětství) cukrovka (diabetes mellitus) I. typu.
Jaterní enzymy – vyskytují se v játrech jako největší žláze lidského těla (hmotnost cca 1,5 kg). Hrají významnou úlohu v metabolismu cukrů, tuků, bílkovin, vitaminů aj. Zneškodňují nebezpečné látky vzniklé v těle (např. amoniak) i přivedené zvnějšku (jedy, léky…)
Koagulace – srážení, ztuhnutí. Pro člověka má životně závažný význam hemokoagulace – krevní srážení. Při ní díky speciálním krevním bílkovinách krev přechází z kapalného do tuhého stavu, přičemž vzniká krevní sraženina.
Lipidy – tuky a látky jim podobné (lipoidy). Představují organické sloučeniny , které mají zásadní význam pro náš organismus. V něm tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Lipidy nejsou rozpustné ve vodě a v krvi je přenášejí zvláštní částice – lipoproteiny. 
Mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) – tekutina obklopující mozek a míchu. Likvor (cca 120 ml) cirkuluje centrálním nervovým systémem. Vstřebává se zpětně do krve, takže se za den několikrát obmění. Na rozdíl od krevní plasmy má méně bílkovin, glukózy, víc chloridů a sodíku. 
Nukleové kyseliny – DNA (viz) a RNA (viz) – jsou jedním z univerzálních znaků života. Mají klíčovou úlohu v uložení, vyjádření a přenášení dědičné informace. Základem jejich stavby je různě dlouhý řetězec, tvořený kombinací čtyř základních stavebních kamenů – nukleotidů.
Obsah látek – Analýza těla dospělého muže může být ukazatelem poměru jednotlivých látek nezbytných pro organismus. Hlavními prvky jsou uhlík, kyslík, vodík a dusík, u obratlovců také vápník a fosfor. Pokud jde o sloučeniny, pořadí je následující: Voda (60 %), bílkoviny (18), lipidy (15), minerální látky (5), nukleové kyseliny (1), cukry – sacharidy (1).
Peptid – látka tvořená řetězcem aminokyselin spojených peptidovou vazbou. V organismu mají důležitou roli – patří k nim četné hormony(mj. inzulin) a látky sloužící ke vzájemné komunikaci buněk (např. imunitního či nervového systému).
RNA (RNK) – ribonukleová kyselina. Druh nukleové kyseliny (viz), která plní četné funkce v přenosu a využití dědičné informace uložené v DNA (viz). Účastní se transkripce (přepis vlastní informace z DNA na RNA) i translace (překlad této přepsané informace do určité bílkoviny).
Steroly – přirozené steroidní alkoholy, které jsou velmi rozšířeny v živých organismech, kde tvoří pravidelnou součást lipidů (viz). Názorným příkladem je např. cholesterol (viz).
Toxin – látka produkovaná živým organismem (např. bakteriemi, houbami, ale někdy i v lidském organismu samém při těžší poruše některých jeho orgánů). Má škodlivé účinky, vyvolává zdravotní potíže, někdy i smrt.
Uhlovodany (UV) – zastaralý název pro sacharidy (cukry- viz).
Viriony –částice přenášející virovou infekci. V této podobě přetrvávají viry mimo hostitelské buňky. Viriony projdou nepolévaným porcelánem, kde se zachytí i nejmenší bakterie. Chemicky mají viriony nukleproteinovou strukturu: Bílkoviny tvoří obal (apsid), ve kterém je uzavřena nukleová kyselina 
Žluč – žlutá až tmavě zelená tekutina, která se tvoří (asi 1 litr denně) v játrech. Z nich odtéká do žlučníku, kde se skladuje a zahušťuje. Účastní se zejména trávení tuků.

Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo a kol. – Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2005
R. K. Murray- Harperova biochemie, nakl. H+H, 2002
Zdeněk Vodrážka – Biochemie, ACADEMIA, 1996

Rubriky:  Lidské tělo
;
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak barvitá je mluva chameleonů?

Jak barvitá je mluva chameleonů?

Aby se ochránila, vládnou některá zvířata schopností měnit barvy své fyzické schránky v...
Abychom lépe viděli

Abychom lépe viděli

Oční vady nejsou výsadou moderního člověka. Trpěli jimi už naši dávní...
Češi proti spavé nemoci

Češi proti spavé nemoci

Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k...
Jak mor vylepšil člověka?

Jak mor vylepšil člověka?

Evropou kráčí černá smrt a zanechává za sebou zkázu, poloprázdná města...
S čím se vydat na green?

S čím se vydat na green?

Při golfu se používá speciální golfová hůl. Každá je vyrobena z grafitové nebo...
Kvasarů zatím známe přes 60 000

Kvasarů zatím známe přes 60 000

Kvasar (nebo kvazar) je vesmírné těleso, jež má výrazný rudý...
Jak odolat spavé nemoci?

Jak odolat spavé nemoci?

Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k...
Unikátní technologie recyklace PET obalů

Unikátní technologie recyklace...

S rostoucí produkcí PET (polyethylentereftalát) obalů narůstají problémy s...
Máte rádi lanýže?

Máte rádi lanýže?

Lanýž. Luxusní, vynikající, velmi drahá a velmi vyhledávaná kulinářská...
Lékaři provedli transplantaci kostní dřeně od dárce shodného jen napůl

Lékaři provedli transplantaci kostní...

V pražském Ústavu hematologie a krevní transfúze lékaři transplantovali pacientce...