Domů     Příroda
Kde vlastně leží Tokio?
21.stoleti 21.9.2005

Oblast Japonska je výrazně tektonicky činná. Dvacet procent všech světových zemětřesení o síle větší než šest stupňů Richterovy stupnice se odehraje právě tam.Oblast Japonska je výrazně tektonicky činná. Dvacet procent všech světových zemětřesení o síle větší než šest stupňů Richterovy stupnice se odehraje právě tam.

Setkávají se zde celkem čtyři mohutné litosférické desky, a proto není divu, že obyvatelé Tokia pociťují slabé otřesy téměř každý týden.

Současná japonská vláda pilně pracuje na přípravách nejrůznějších krizových plánů, které by v případě ničivého zemětřesení použila. Podle jejích odhadů je velmi pravděpodobné (až na 90 procent), že oblast japonského hlavního města zasáhnou v průběhu následujících padesáti let masivní otřesy půdy. S japonskou precizností místní geologové dokonce vypočítali, že pokud by Tokio zasáhlo zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály v době večerní špičky, zahynulo by v metropoli 10 tisíc obyvatel a škody by se vyšplhaly do závratné výše jednoho trilionu amerických dolarů.

Převratné tvrzení vědce!
Vládní programy v nedávné době ale narušil geolog Šindži Toda z National Institute of Advanced Industrial Science and Technology. Ten teď tvrdí, že hlavní město Japonska leží na jiné tektonické desce, než se doposud předpokládalo.
Již čtyři zmiňované tektonické desky jsou Euroasijská, Americká, Filipínská a Pacifická, přitom podle vlády Tokio má ležet na výběžku té Filipínské, při jejím styku s Euroasijskou a Pacifickou deskou. Toda se ale domnívá, že největší město světa se nachází na nové, samostatné tektonické desce, která byla doposud mylně vydávána za část desky Filipínské.  
Svá odvážná tvrzení geolog zakládá na dlouhodobém studiu a analýze zhruba 150 tisíc zemětřesení s magnitudem větším než 2, která oblastí regionu Kanto, kam Tokio patří, zatřásla od roku 1979 do roku 2004. Nová deska má podle Todových odhadů mocnost (tloušťku) až 25 kilometrů a rozlohu 10 tisíc čtverečních kilometrů, je tedy o něco menší než například Středočeský kraj (14 procent území České republiky).

Další geologický šok
Aby toho na obyvatele japonské metropole nebylo málo, tamní vědci z Tokijské univerzity nyní zveřejnili, že tektonický zlom pod Tokiem, kde se podsouvá Filipínská litosférická deska pod Euroasijskou, se nachází mnohem blíže zemskému povrchu. Z původně odhadovaných 20 až 40 kilometrů je podle nejnovějších měření pouhých 26 kilometrů, a v některých místech dokonce jen 4 kilometry pod povrchem, což v budoucnosti může být příčinou mnohem intenzivnějších otřesů půdy.
Pokud se všechny tyto závěry potvrdí, bude třeba všechny dosavadní krizové plány nejspíše přepracovat, protože mají, jak se zdá, výraznou trhlinu, která by mohla ve vládních programech způsobit „zemětřesení“.

Zemětřesení, která otřásla Zemí vycházejícího slunce
Ve 20. století zasáhlo Japonsko několik zemětřesení, jejichž síla přesáhla sedm stupňů Richterovy škály a která si vyžádala tisíce lidských životů.
1923 – Jokohama a Tokio – 143 000 obětí
1927 – Tadžima – 34 500 obětí
1933 – Sanriku – 3000 obětí
1944 – Tonankai – 1200 obětí
1946 – Nankaido – 1330 obětí
1948 – Fukui – 5130 obětí
1995 – Kobe a Osaka – 5500 obětí

Pohyb rychlostí šneka
Řadu zemětřesení po celém světě má na svědomí pohyb tektonických (nebo také litosférických) desek zemské kůry. Tyto desky tvoří vrchní část zemského povrchu, mají nepravidelný tvar a jejich velikost i mocnost jsou proměnlivé. Průměrná rychlost pohybujících se tektonických desek je 5 až 10 centimetrů za rok. V současnosti je odborníky uváděno šest velkých (Pacifická, Americká, Euroasijská, Africká, Indo-australská a Antarktická) a několik menších litosférických desek (např. Nazca, Filipínská, Arabská, Juan de Fuca nebo Scotia).

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz