Ohrozí planetka Zemi?

Příliš těsný průlet asteroidu! Jen velmi těsně v blízkosti Země proletí malá planetka. Na noční obloze bude viditelná i pouhým okem. Než byla její dráha dostatečně zpřesněna, hrozila dokonce v tento den, 13. dubna 2029, srážka s naší planetou.Příliš těsný průlet asteroidu! Jen velmi těsně v blízkosti Země proletí malá planetka. Na noční obloze bude viditelná i pouhým okem. Než byla její dráha dostatečně zpřesněna, hrozila dokonce v tento den, 13. dubna 2029, srážka s naší planetou.

Astronomové planetku bedlivě sledují a bývalý astronaut Rusty Schweickart dokonce navrhl vyslat k ní automatickou sondu. Rádiový maják umístněný na povrchu planetky by umožnil velmi přesně zmapovat její putování Sluneční soustavou.

Nebezpečí srážky!

Planetku s označením 2004 MN4 objevili astronomové z arizonské observatoře Kitt Peak v červnu loňského roku. Bylo ji možné bohužel sledovat pouze dvě noci. Znovuobjevena byla 18. prosince z observatoře Siding Spring v Austrálii. Následně vydaly dva automatické systémy nezávisle na sobě varování: „Hrozí možnost kolize planetky se Zemí!“
Podobných případů již zaznamenali astronomové v minulosti celou řadu. Dosud ale vždy další pozorování vedla ke zpřesnění dráhy a pravděpodobnost srážky následně klesla na nulu. To ovšem nebyl případ planetky MN4. S přibývajícími pozorováními totiž pravděpodobnost srážky se Zemí, a ještě k tomu v pátek 13. dubna 2029, naopak rostla! Zatímco 23. prosince to bylo 1 ku 300, o den později už vzrostla na 1:60 a 27. prosince dosáhla dokonce hodnoty 1:37. Tak nebezpečný objekt dosud astronomové nezaznamenali.

Na turínské škále rizika (obdobě Richterovy stupnice pro měření síly zemětřesení)  dosáhla 4. stupně z 10 možných. To v řeči odborníků znamená “blízké setkání s 1% a větší šancí na lokální devastaci.” Astronomové odhadují, že planetka má průměr asi 320 metrů, a tak velké těleso by se už v atmosféře nerozpadlo a zasáhlo by zemský povrch. Síla takového úderu je odhadována na 1000 megatun klasické trhaviny, což je pro srovnání 100násobek ničivé síly tunguzského meteoritu z roku 1908. Vzniklý kráter by snadno pohltil menší město a rázová vlna zdevastovala obrovské území v okolí. V případě dopadu do oceánu by vznikla obří tsunami, která by zničila pobřežní oblasti podobně, jako v případě nedávného zemětřesení v jihovýchodní Asii.

Uklidnění situace

Navzdory vánočním svátkům vyvinuli astronomové horečné úsilí k získání dalších dat o podezřelé planetce. Kromě nových pozorování se v takových případech prohledávají i archivní data, z nichž se pak často vynoří dřívější záznamy o pozorování dotyčného tělesa. Tak tomu bylo i v případě MN4. Archivní záznamy programu Spacewatch ukázaly, že tato planetka byla poprvé zachycena už v polovině března. Nové výpočty pak konečně přinesly potěšující zprávy. Setkání v roce 2029 bude velmi těsné, ale ke srážce nedojde! Planetka kolem nás prosviští jen desetinu vzdálenosti Země od Měsíce. Dosud se pouze dvě tělesa přiblížila na menší vzdálenost, ale v obou případech se jednalo o asteroidy o velikosti domu, tedy nesrovnatelně menší objekty než MN4.

Viditelná pouhým okem

Na počátku února se na planetku zaměřila radarová anténa observatoře v Arecibo na Portoriku. Shodou okolností je průměr této antény srovnatelný s velikostí planetky (cca 320 m). Nová data pomohla upřesnit detaily setkání v roce 2029. Planetka proletí asi 30 000 km nad Zemí, tedy dokonce pod úrovní geostacionární dráhy, na které jsou umístněny telekomunikační družice. Vzácnost tohoto jevu dosvědčuje i Jon Giorgini z americké JPL (Jet Propulsion Laboratory): “Těsná přiblížení objektů o velikosti 2004 MN4 se podle současných odhadů odehrávají v průměru jednou za tisíc let.”
Je to právě kombinace relativně velkých rozměrů a velmi malé vzdálenosti, která 13. dubna 2029 umožní sledovat planetku pouhým okem. Máme dokonce štěstí, protože úkaz bude viditelný pouze z Evropy, Afriky a západní části Asie. V době nejmenšího přiblížení se bude planetka pozorovatelná jako objekt 3. hvězdné velikosti,  pohybující se rychlostí 2,5 stupně za minutu souhvězdím Raka. Vysoká úhlová rychlost bude bohužel znamenat velké obtíže pro sledování planetky dalekohledy.

Proletí planetka klíčovou dírkou?

Tak těsné setkání se neobejde bez významného ovlivnění dráhy planetky gravitačním polem Země. Vědci dnes odhadují, že planetka “zahne” o 28 stupňů. Co bude dál, se nyní určuje jen velmi těžko. Schopnost určit další vývoj dráhy planetky je rozmazána právě tímto blízkých setkáním. “Nevíme jaký bude gravitační efekt Země,” řekl Brian G. Marsden z amerického MPC (Minor Planet Center). A právě proto Rusty Schweickart, pilot lunárního modulu Apollo 9, navrhuje vyslat k planetce sondu a umístnit na ni rádiový maják, který by umožnil přesně sledovat její dráhu.
Hrozí totiž efekt tzv. klíčové dírky. Pokud by totiž planetka prolétla prostorem o průměru asi 550 metrů ve výšce zhruba 30 tisíc kilometrů, dostala by se do rezonance 7:6 se Zemí. To znamená, že šest oběhů planetky kolem Slunce by se rovnalo sedmi oběhům Země. Rezonance by planetku přivedla do nebezpečné blízkosti Země opět v roce 2036. Dnešní technika přitom neumožňuje astronomům určit vzdálenost s přesností lepší než 50 km. Rádiový maják na povrchu planetky by umožnil získat data s “dostačující přesností” řečeno Schweickartovými slovy.

Postrčení planetky

Současné odhady hovoří o pravděpodobnosti 1:10000, že ke srážce dojde v roce 2036. Pravděpodobnost je to velmi malá, ale je nutné si uvědomit, že podobná situace by se opakovala každých sedm let. Astronomové s vysláním sondy k planetce souhlasí. “Je to opravdu velmi dobrý nápad přemýšlet o vysílači.” řekl Brian Marsden.
Může se sice už v roce 2013 ukázat, že riziko zmizelo, ale přesto by vědci získali cenná vědecká data a sonda by navíc mohla nést i další vědecké přístroje. A pokud by se naopak hrozba budoucí srážky zvýšila, je dostatek času na odklonění planetky z její současné dráhy. Už jen středně silný raketový motor by stačil ke změně rychlosti planetky o 0,3 cm/hod. Pokud by byl na povrch planetky vysazen v roce 2014, stačila by tato změna k naprostému znemožnění jejího průchodu klíčovou dírkou.

Planetka 2004 MN4

Planetka oběhne kolem Slunce každý 323 dnů.
Její dráha leží převážně uvnitř dráhy Země.

Ke Slunci se přibližuje téměř na úroveň oběžné dráhy Venuše.
Dráhu Země kříží během každého oběhu dvakrát.

Nedávné a současné sondy ke kometám a asteroidům

NEAR  USA  planetky Matylde (1998) a Eros (2000)
Deep Impact USA  kometa Tempel 1 (2005)

Deep Space 1 USA  planetka (9969) Braille (1999) a kometa Borrelly (2001)
Stardust  USA  kometa Wild (2004)

Hayabusa  Japonsko planetka Itokawa (2005)
Dawn   USA  planetky Vesta a Ceres (start 2006)

Rosseta  ESA  kometa Čurjumov-Gerasimenko (start 2004, přílet 2014)

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čínská stanice se blíží k Zemi. Kam dopadnou její zbytky?

Čínská stanice se blíží k Zemi....

Experimentální vesmírná laboratoř Tchien-kung 1, která je zároveň vůbec...
Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Kdo má židli, ten bydlí… na Marsu.

Plány na osídlení Marsu se z románových a teoretických rovin začínají...
Kolem Země proletěl asteroid

Kolem Země proletěl asteroid

Včera proletěl ve vzdálenosti 44 000 kilometrů kolem Země asteroid pod...
Další družice Galileo se chystají na start

Další družice Galileo se...

Další dvě nové družice evropského navigačního systému Galileo...
Evropská cesta do vesmíru

Evropská cesta do vesmíru

Výsledky druhé světové války vykreslily na mapu světa dvě supervelmoci:...
Chlormetan? Ve vesmíru žádná velká vzácnost

Chlormetan? Ve vesmíru žádná...

Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy...
60 let od startu první družice

60 let od startu první družice

Východní blok jásal, západ překvapeně kulil oči. Ale lidstvo jako...
Záhada methanu na Marsu: důkaz života nebo jen chemie?

Záhada methanu na Marsu: důkaz...

Objev methanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci...
Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Které hvězdy se blíží ke Slunci?

Pohyb více než 300 tisíc hvězd pozorovaný observatoří ESA Gaia ukázal,...
8 největších výzev kosmického věku

8 největších výzev kosmického věku

Je to již více než 60 let, co lidstvo vstoupilo do kosmické éry. Z...

Nenechte si ujít další zajímavé články

První moderní genocida: Víte, kdy k ní došlo?

První moderní genocida: Víte, kdy...

Osmanská říše bývala silným hráčem na evropském poli. V druhé polovině 19....
Johann Gregor Mendel: Málem zapomenutý génius!

Johann Gregor Mendel: Málem...

Genetika je v současnosti uznávanou vědou, bez které se biologové či lékaři...
Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Říká se jí výměšek ďáblův – el excremento del diablo. Taky se jí...
Konspirace: Potopil se Titanic kvůli pojistnému podvodu?

Konspirace: Potopil se Titanic...

Tragédie Titaniku je jedna z nejznámějších lodních katastrof. Dodnes je...
Beethovenova Eliška: Je slavné dílo plodem zakázané lásky?

Beethovenova Eliška: Je slavné dílo...

Německý hudební génius Ludwig van Beethoven sedí u klavíru. Opakovaně do jeho kláves...
Šílená výzva na Facebooku: 1000 lajků, nebo pustím dítě z okna!

Šílená výzva na Facebooku: 1000...

Drží rok a půl staré dítě v okně bytu v 15. patře věžáku. Pod ním se...
Co jste určitě nevěděli: Největší tajemství Karlštejna!

Co jste určitě nevěděli: Největší...

Karlštejn. Český skvost tyčící se nad Berounkou. Hrad, který byl pokladnicí...
Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!

Proč Stalina pohřbili tajně u zdi?...

I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.