Různými alergiemi je na celém světě ohrožováno stále více osob. V České republice trpí alergickými projevy prakticky každý pátý člověk.
V České republice je přibližně 2 – 2,5 miliónu alergiků a z tohoto počtu má přibližně 1 milión lidí alergickou rýmu, u 600 tisíc se vyskytuje průduškové astma a přibližně 800 000 – 1 000 000 jedinců trpí atopickým ekzémem.
Co to vlastně je alergie?
Je-li možné některé z onemocnění nazvat nemocí jednadvacátého století, je to zcela jistě alergie. Lze ji definovat jako nepřiměřenou reakci imunitního systému na vnější podněty, s nimiž se ve svém okolí běžně setkáváme. Imunitní systém, strážce našeho organismu, má za úkol přiměřeně reagovat na všechny podněty – vnější i vnitřní. Pokud na látky bílkovinné povahy reaguje nepřiměřeně, lze hovořit o reakcí alergické.
Alergeny jsou všude kolem nás!
Alergenů, tj. látek, které mohou alergickou reakci vyvolat, neustále přibývá. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, jsou tyto látky prakticky všudypřítomné. Kromě pylů, prachu, roztočů a plísní patří mezi nejčastější alergeny i zvířata, hmyz, potraviny, léky a dokonce i kovy. Zapomenout pochopitelně nemůžeme ani na sluneční záření.
Nebezpečné květy
Nejčastějšími alergeny v našem okolí jsou pylová zrnka. Jejich velikost je přibližně 0,05 mm a vlastním alergenem jsou jejich bílkoviny. Pylové alergeny bývají často nazývány sezónními, protože se objevují vždy v určitém období, podle doby květu té které rostliny. K vyvolání alergické reakce přitom postačí jejich relativně malá koncentrace – reakci vyvolá již pouhých 10 – 20 zrnek.
Jako jarní časné bývají označovány pyly jarních dřevin: břízy, olše, lísky, habru, javoru, dubu, cypřiše, jasanu, buku, kaštanu, ořešáku, jilmu, topolu, platanu… Jejich čas přichází v březnu a dubnu. Mezi letní pyly trav patří pyly kostřavy, srhy, lipnice, medyňku, bojínku, psárky, kukuřice či jílku… Pylové období trav vrcholí mezi 15. květnem až 15. srpnem, kdy koncentrace pylových zrnek v ovzduší dosahuje až 500 zrnek v krychlovém metru.
Na podzim od srpna do září pak jednoznačně kralují pyly bylin: pelyňku, jitrocele, ambrózie, řepky, tolice, drnavce nebo jetele…
Problémy čekejte i doma
Hned po pylech je jedním z nejbohatších zdrojů alergenů běžný domácí prach, v němž vedle různých chemických látek číhají bakterie, plísně a roztoči. Těmi posledně jmenovanými “škůdci“ jsou členovci o délce 0,3 mm, kteří se živí kožním odpadem a plísněmi. Nejčastěji jsou ukryti v lůžkovinách, kobercích a matracích, kde jich bývá 2000 – 15000 v jenom gramu. Alergenem roztočů jsou jejich výměšky, kterých bývá nejvíce v dubnu a následně pak od poloviny srpna do konce září, kdy se roztoči množí.
Plísně zas uvolňují do ovzduší své alergie vyvolávající spóry. Nejdráždivější jsou tzv. vláknité plísně, kterým se daří v uzavřeném, vlhkém, teplém a temném prostředí. Venku jsou pak nejnebezpečnější v lese nebo v půdě trávníků, převážně ve vlhkém a teplém počasí pozdního léta.
Pozor na zvířata a hmyz!
Řadu problémů vám či vašim blízkým může způsobit i domácí zvířecí miláček. Alergeny jsou totiž ukryty i ve zvířecí srsti, žlázových sekretech, slinách, v moči a také v krvi. Na svém oděvu je pak mohou přenášet i lidé, kteří se zvířaty přicházejí do kontaktu. V místech kde zvíře žilo, mohou alergeny číhat i několik dalších měsíců.
Poměrně nebezpečným protivníkem může být pro alergika bodavý hmyz, včely, vosy a sršně, respektive jejich žihadla. Ani pro zdravého člověka není takové bodnutí ničím příjemným, ale pro alergika znamená opravdové nebezpečí, protože může způsobit šokovou alergickou reakci. Ta v krajním případě může končit i smrtí.
Víte co jíte?
Řadu závažných alergických projevů způsobují u některých lidí jinak neškodné běžné potraviny, zejména mléko, ovoce a zelenina, korýši, měkkýši a také vejce. S alergiemi na mléko, kravské, kozí i ovčí, se setkáváme především u dětí. Častým nositelem alergenů ovoce a zeleniny jsou např. arašídy, sója, celer, hrušky, třešně, lískové oříšky, jablka a broskve a silnou reakci u alergiků vyvolávají alergeny korýšů a měkkýšů. Pacienti, kteří jsou alergičtí na korýše a měkkýše jsou zpravidla přecitlivělí např. i vůči alergenům roztočů, švábů, mravenců a molů.
Velké množství alergenů obsahují také slepičí vejce. Pacienty, u kterých byla prokázána alergie na bílkoviny vajec proto nelze očkovat látkami, které byly připraveny z kuřecích embryí.
Obecně se alergická reakce může projevit i po podání některých léků. Ty však ve většině případů mají tak malé molekuly, že samy o sobě nejsou schopny alergickou reakci vyvolat. Jsou proto pokládány za tzv. hapteny, (neúplné alergeny) a k vyvolání alergické reakce se potřebují navázat na jiné bílkoviny.
Ani kovy se nenechají zahanbit
Mezi silné alergeny, které často a překvapivě vyvolávají kontaktní ekzém, patři kovy. Za nejhorší je možno považovat sloučeniny chrómu, niklu, rtuti, kobaltu a platiny.
Za významný alergen, který umí způsobit ekzém, můžeme považovat i sluneční záření, a to jak ve viditelné, tak i v neviditelné části spektra.
Tělo se brání
Lidský organismus odpovídá při kontaktu s alergenem tzv. alergickou reakcí, mezi jejíž nejčastější projevy patří alergická rýma, zánět spojivek, astma či atopický ekzém. U někoho však může při styku s alergenem dojít i k anafylaktickému šoku.
Alergický zánět nosní sliznice, sliznice vedlejších dutin nebo středouší se projevuje především otokem, výtokem či svěděním a nezřídka i záchvaty kýchání. Alergická rýma může být sezónní (způsobená pyly) nebo celoroční, ta je zpravidla zaviněna roztoči, spórami plísní či domácími zvířaty. Opakovaná a dlouhodobá neprůchodnost nosu, jako projev alergické reakce na pyly, může vést až k chronickému zánětu. Pro alergický zánět oční spojivky je zas charakteristické svědění, zarudnutí očí a nadměrné slzení.
Když plíce nestačí
V některých případech se však může alergická reakce projevit dokonce i astmatem, což je chronické zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích. Při kontaktu s alergenem dochází k zanícení, které zmenšuje objem dýchacích cest a vede ke klasickým projevům, hvízdavému dýcháním a pocitu nemožnosti vydechnout vzduch z plic – postižení takovou situaci popisují jako tíživé sevření hrudníku. Zároveň se dostavují záchvaty dráždivého kašle, provázeného hleny. Poškozené dýchací cesty jsou pak prostupnější pro další alergeny a tím pádem i náchylnější k různým infekcím.
Pokožka se brání
Velmi nepříjemným zdravotním i estetickým projevem alergické reakce je tzv. atopický ekzém, označovaný též jako atopická dermatitida či dětský ekzém. Projevuje se svěděním, zarudnutím, záněty v trhlinkách pokožky, přičemž se poškozená vrstva kůže olupuje. Do 2 let věku dítěte se objevuje na tvářích, ve vlasech, na krku nebo trupu a pokožka je mokvavá. Ve věku od dvou do 12 let převažuje v loketních a podkolenních jamkách, na zápěstích, kotnících, na krku, kolem úst a očí. Kůže je suchá a drsná. Kolem 10. roku věku ve většině případů projevy atopického ekzému postupně odeznívají. Přetrvají-li potíže i po 12. roce, pak bývají postiženy nejvíce ruce.
V ohrožení života!
U člověka, který se již s konkrétním alergenem někdy setkal a vytvořil si proti němu protilátky, existuje nebezpečí spuštění prudké alergické reakce, anafylaktického šoku. Je to vlastně reakce protilátek (IgE), přičemž šok působí na cévy a hladké svaly a ovlivňuje srážlivost krve. Výsledkem může být celkové postižení oběhového, dýchacího, zažívacího, kožního a nervového systému. Vyvolat ho může např. kousnutí či bodnutí hmyzu, protože jeho jed kromě alergenů obsahuje navíc i toxické složky
Mezi příznaky se objevuje nevolnost, slabost, kolaps až bezvědomí, pokles krevního tlaku, dušnost, otoky, zvracení, průjem, zrychlený tep a dech, mravenčení v končetinách či jejich promodrávání, studený pot. Může se také objevit opožděná reakce s horečkou, bolestmi kloubů, zvětšením uzlin, kopřivkami, otoky, zarudnutím, záněty periferních nervů nebo záněty cév.
Dá se alergie léčit?
Ačkoliv se alergie na určité typy alergenů pravděpodobně nikdy nepodaří zcela vyléčit, lze alespoň významně zmírnit jejich projevy. Kromě užívaní léků jsou však důležitá i tzv. režimová opatření, která spočívají hlavně v zabránění styku s alergeny, ale patří mezi ně i fyzioterapie či lázeňská léčba.
Na projevy časné alergické reakce, sekreci hlenu či kýchání, účinkují antihistaminika, což jsou léčiva blokující účinky látek uvolňujících se při setkání alergenu s bílou krvinkou. Na ní jsou totiž navázány protilátky proti konkrétnímu alergenu. K vytvoření a navázání protilátky na bílou krvinku je třeba opakovaného kontaktu s alergenem.
Výrazný účinek na zduřené sliznice nabízejí místně aplikované léky, kortikosteroidy nebo vasokonstrikční látky. Jejich Inhalování působí zejména jako prevence astmatických záchvatů a tam, kde inhalace nestačí nebo při chronickém astmatu, pak nastupují tablety.
Křížová reakce
Alergie na konkrétní potraviny se mohou v některých případech projevit i při požití stravy podobného původu, což je označováno jako tzv. křížová reakce. Kdo je alergický na pyl, reaguje velmi často i na určité druhy ovoce, případně na některé druhy ořechů. Např. alergeny břízy, olše, lísky a dubu jsou prakticky shodné. Stejně tomu je i v případě peckovin (třešní, meruněk, broskví, jablek, lískových oříšků), které obsahují podobný typ bílkovin, a podobnou křížovou reakcí hrozí i alergeny roztočů, korýšů a měkkýšů.
Alergen (antigen)
Látka, většinou bílkovinné povahy, která vyvolává alergickou reakci.
Alergická reakce
Imunologická reakce zprostředkovaná Imunoglobulinem E.
Anafylaxe
Celková systémová reakce přecitlivělosti, označuje se také jako anafylaktický šok.
Astma
Chronický zánět dýchacích cest projevující se dušností, často v záchvatech.
Atopie
Vrozená dispozice ke vzniku alergického onemocnění.
Dermatitida
Zánět kůže.
Edém (otok)
Proniknutí tekutiny do tkání.
Histamin
Látka, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci, zvyšuje prostupnost cév, vyvolává stahy hladkého svalstva.
IgE
Imunoglobulin třídy E – patří do skupiny protilátek odpovědných za alergické reakce.
Imunita
Odolnost organismu vůči zevním vlivům.
Kortikosteroid
Hormon nadledvin.
Protilátky
Na organismu cizí látky reaguje imunitní systém tvorbou specifických bílkovin (imunoglobulinů), které jsou přítomny v krevním séru nebo ve tkáních.
Pseudoalergie
Reakce s příznaky, které jsou podobné nebo totožné s příznaky alergické reakce.
Sérum
Tekutá část krevní plazmy.
Vazokonstrikční léky
Způsobují zúžení cév a tím zamezí otoku sliznice.
