Domů     Vesmír
Deset největších astronomických dalekohledů světa
21.stoleti 17.12.2004

Astronomické optické dalekohledy patří mezi jedny z nejsložitějších zařízení. Největší dalekohled v ČR, o průměru zrcadla 2 metry, je umístěn v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově u Prahy. Časopis 21. STOLETÍ přináší přehled deseti největších optických astronomických dalekohledů světa.Astronomické optické dalekohledy patří mezi jedny z nejsložitějších zařízení. Největší dalekohled v ČR, o průměru zrcadla 2 metry, je umístěn v Astronomickém  ústavu AV ČR v Ondřejově u Prahy. Časopis 21. STOLETÍ přináší přehled deseti největších optických astronomických dalekohledů světa.

1. KECK
Keckův dalekohled je umístěn na 4 000 metrů vysoké hoře Mauna Kea, která se nachází na Havajských ostrovech. Jsou zde ideální pozorovací podmínky, protože v této oblasti je až 65 % jasných nocí v roce. První zrcadlo bylo zprovozněno v květnu roku 1993 a druhé v říjnu roku 1996. Skládá se ze dvou desetimetrových dalekohledů, každý váží 300 tun a pluje v silikonovém oleji. Při uvolnění brždění s ním lze pohnout i rukou. Je schopen natočení s velmi vysokou přesností. Zrcadlo každého dalekohledu má průměr 10 metrů, přičemž zrcadla jsou složena z 36 šestiúhelníkových částí. Keckův dalekohled umožňuje pozorování jak v optické, tak i infračervené oblasti. Systém adaptivní optiky, kterým jsou vybaveny všechny velké dalekohledy, koriguje turbulence v atmosféře pomocí rychle se prohýbajícího malého zrcátka.

2. VLT (Very Large Telescope)
Pravděpodobně největší soustava dalekohledů byla vybudována na hoře Cerro Paranal v severním Chile, a to v nadmořské výšce 2635 m. Soustavu, jejímž základem jsou čtyři dalekohledy o průměru zrcadel 8,2 m, doplněné třemi 1,8 metrovými dalekohledy řídí Evropská jižní observatoř (ESO). Každý z těchto čtyř dalekohledů je umístěn ve vlastní věži a každý z nich využívá tři ohniska, do kterých lze umístit řadu přístrojů. Kromě systému adaptivní optiky, jsou primární zrcadla vybavena systémem aktivní optiky. Tenké primární zrcadlo je ohebné a lze aktivně měnit jeho zakřivení pomocí podpůrného počítačového systému. Dalekohledy mohou pracovat jak samostatně, tak i v kombinovaném režimu. Sběrná plocha každého dalekohledu je 53 metrů. Pokud budou pracovat společně, nahradí dalekohled s průměrem 16 m.

3. HET (Hobby-Rober E. Eberly Telescope)
Dalekohled, který je určen především pro spektroskopii je umístěn na hoře Mount Fowlkes v Texasu v nadmořské výšce 2 072 m. Do provozu byl uveden v roce 1997. Zajímavou vlastností tohoto optického přístroje je jeho nepohyblivé uspořádání. Primární zrcadlo je totiž během pozorování nepohyblivé a natočení umožňuje sekundární zrcadlo, které se může natočit o 12˚ od svých os, kterých je zde celkem šest. Dalekohled je schopen pozorovat část oblohy, která je 55 stupňů nad horizontem. Celý dalekohled se otáčí o 360 stupňů na bezmála metrovém ložisku, a to bez viditelných vibrací. Primární zrcadlo se skládá z 91 vyměnitelných segmentů, poskládaných do šestiúhelníku, tvořících plochu o celkové velikosti 11 x 10 metrů. Tyto segmenty mají kulovou odraznou plochu s přesností lepší, než 1/15 vlnové délky. Každý segment je počítačově ovládán pomocí tří naváděcích servomotorků, které pracují s přesností na mikrometry.

4. SALT (Southern African Large Telescope)
Největší dalekohled na jižní polokouli byl nedávno postaven v Jihoafrické republice, asi 200 km severovýchodně od Kapského města, poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Je osazen objektivem o průměru 11 m, který se skládá z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku. Dalekohled umožňuje astronomům pozorovat hvězdy a galaxie, jejichž záření je miliardkrát slabší, než je možné pozorovat pouhým okem. Kruhová zeď, na které je umístěna kopule dalekohledu, má výšku 17 m a průměr 26 m. Uvnitř je betonový pilíř, na kterém se dalekohled otáčí. Osa dalekohledu je skloněná pod úhlem 37° od svislého směru. Pomocí tohoto dalekohledu je mj. možné pořizovat spektrogramy s vysokým rozlišením, a to vzhledem k relativně klidné atmosféře. Probíhá zde také pozorování slabě zářících kvazarů, které představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru.

5. GTC (Grand Telescope Canaria)
Španělský dalekohled umístěný v blízkosti La Palma na Kanárských ostrovech, pracuje jak v optické, tak infračervené oblasti. Primární 36segmentové zrcadlo má průměr 10,2 m. Ke kompenzaci vlivu atmosféry je použit systém adaptivní optiky. Tento dalekohled, který ještě není zcela postaven, by měl sloužit převážně k výzkumu hnědých trpaslíků, galaxií a objevování exoplanet (planet mimo naši sluneční soustavu).

6. LBT (Large Binocular Telescope)
Toto optické zařízení, které je umístěno v USA nedaleko arizonského městečka Safford, představuje dalekohled s největším celistvým zrcadlem na světě. Dalekohled, který je součástí MGIO (Mt. Graham International Observatory), má dvě zrcadla o průměru 8,4 m, přičemž celkový efektivní průměr obou zrcadel je 11,8 m. Díky binokulárnímu uspořádání by kvalita obrazu měla odpovídat jednomu dalekohledu o průměru 22,8 m. Proti výstavbě teleskopu, který byl uveden do zkušebního provozu v říjnu tohoto roku protestovali jak místní indiáni, tak ochránci životního prostředí. Indiáni z kmene Apačů upozorňovali na to, že hora je pro ně posvátná a ekologové předhazovali politikům, že v honbě za rekordním projektem nebrali ohledy na místní ekosystémy.

7. SUBARU
Subaru představuje další z velkých dalekohledů, které byly vybudovány na hoře Mauna Kea v nadmořské výšce 4100 m. Japonský dalekohled s největším celistvým zrcadlem na světě, které má průměr 8,3 metru, pracuje v optickém a v infračerveném oboru spektra. Primární zrcadlo má průměr 8,3 metru a centrální otvor o průměru 1,2 metru, přičemž efektivní průměr je 8,2 metru. Tloušťka zrcadla je pouhých 20 centimetrů. Aby se nezlomilo, musí jej podpírat celá soustava počítačově řízených servomotorů. Dalekohled váží celkem 555 tun a může se pohybovat maximální rychlostí 0,5 stupně za sekundu. To znamená, že otočení dalekohledu kolem dokola nejvyšší možnou rychlostí trvá celých 12 minut. Navádění zajišťuje speciálně vyvinutý magnetický systém. Budova dalekohledu leží v nadmořské výšce 4139 m. Jedná se o válcovou budovu s průměrem 40 m a výškou 43 m. Vnější obal budovy je z hliníkových panelů, hmotnost budovy je asi 2000 tun. Budova je navržena tak, aby byly potlačeny lokální turbulence vzduchu, atmosférické turbulence pak vyrovnává systém adaptivní optiky.

8. GEMINI
Optický systém Gemini tvoří dvě observatoře se zrcadly o průměru 8,1 m. Na severní polokouli je to Gemini N umístěná na havajské hoře Mauna Kea, v nadmořské výšce 4100 m a na jižní polokouli Gemini S umístěná na chilské hoře Cerro Pachón, a to v nadmořské výšce 2737 m. Oba dalekohledy byly uvedeny do provozu v roce 2000 a využívají tak jako všechny současné velké dalekohledy systém adaptivní optiky. Primární zrcadlo má průměr 8,1 metru s centrálním otvorem o průměru 1,18 metru. Tloušťka zrcadla, které váží 22 tun, je 20 cm a optická plocha má tvar hyperboloidu s přesností 16 nanometrů. Zrcadla mají ohniskovou vzdálenost 14,4 m, přičemž se sekundárním zrcadlem je možné ohniskovou vzdálenost prodloužit až na 128 m.

9. MAGELLAN
Dvojice dalekohledů o průměru 6,5 metrů je umístěna v chilských Andách, a to na observatoři Las Campanas, ve výšce 2300 m. Nejedná se o zcela identické dalekohledy – oba teleskopy se mírně liší, ale přesto se budou navzájem doplňovat. Magellan 1 soustředil své první světlo v září roku 2000 a Magellan 2 se k nebi otočil přesně o dva roky později. Zrcadla vyrobila laboratoř Arizonské univerzity v Tucsonu, která má velké zkušenosti s voštinovými zrcadly. Sekundární zrcadla dodal Vavilovův státní optický institut v Petrohradě. Práci dalekohledu řídí OCIW (Observatories of the Carnegie Institution of Washington), přičemž výzkumných projektů se účastní samozřejmě i několik dalších renomovaných universit. Stejnou velikost zrcadla 6,5 m má i Bolšoj teleskop azimutalnyj na Kavkaze ve výšce 2070m.

10. MMT (Magnum Mirror Telescope)
Dalekohled MMT je postaven na vrcholu Mt. Hopkins v Arizoně, 2 606 m nad mořem. Je první z řady optických přístrojů, které byly složený z více částí. Zařízení se skládalo ze šesti zrcadlových dalekohledů, umístěných na společné montáži, které dávají celkovou plochu zrcadla 4,5 m. Inspirací se pro konstruktéra tohoto zařízení stalo hmyzí oko a jednotlivá zrcadla jsou vyrobena z disků z taveného křemene. Původní dalekohled přestal pracovat v roce 1998, kdy započala jeho modernizace a jeho šest zrcadel bylo nahrazeno jediným zrcadlem.

Související články
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
V sedmdesátých letech někteří badatelé s optimismem říkali, že jsme odhalili 95 procent tajemství kosmu. S kvalitnějšími pozorovacími technikami není od věci si přiznat, že toto číslo bylo značně nadhodnocené. Do toho obrazu zapadá i záhadný signál, jehož původ je mimo naší galaxii. Ne, Jednadvacítka nepřevlékla kabát a nezačíná psát jako naši kolegové z Enigmy. […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz