Přežili by dnes neandertálci?

Neandertálci nebyli neohrabaní primitivní tvorové – bližší opicím než dnešnímu člověku! Dokázali přemýšlet i o optimálních možnostech obstarání potravy. V něčem dokonce předčili prapředky dnešních lidí, s nimiž (či spíše vedle nich) souběžně po tisíce let žili.Neandertálci nebyli neohrabaní primitivní tvorové - bližší opicím než dnešnímu člověku! Dokázali přemýšlet i o optimálních možnostech obstarání potravy. V něčem dokonce předčili prapředky dnešních lidí, s nimiž (či spíše vedle nich) souběžně po tisíce let žili.

Takové jsou závěry nejnovějších vědeckých bádání, která nenechala bez povšimnutí ani různé hypotézy o životě a zániku neandertálců. Definitivně už padly teorie o jejich příbuznosti s dnešním člověkem. Posledním důkazem byly analýzy DNA, provedené nedávno ruskými a americkými vědci, při kterých byly nalezeny zásadní genetické odlišnosti.

Nejsou to prý naši prapředci

Člověk neandertálský (Homo sapiens neanderthalensis) by měl být považován za specifický živočišný druh, který nemá s dnešním člověkem Homo sapiens sapiens (druh člověk rozumný -Homo sapiens, poddruh člověk rozumný vyspělý – Homo sapiens sapiens,  žádnou přímou souvislost a není tedy jeho poddruhem. Takový je výsledek letošního výzkumu týmu amerických antropologů z univerzity v New Yorku.
Vedla ho paleoantropoložka Katerina Harvatiová. Její tým mj. prováděl počítačové srovnávací analýzy lebek obou zmíněných druhů. „Zjištěné poznatky vykládáme tak, že neandertálci představovali vyhynulý druh, který nemá návaznost v nynějším obyvatelstvu Evropu,“ shrnula výsledky Harvatiová.

Pralidé, později zvaní též neandertálci, obývali naši planetu už před 150 000 roky. Na území Evropy člověk neandertálský prokazatelně žil již v období před 120 000 – 30 000 lety. Dále hojně pobýval v oblastech dnešní Afriky, Blízkého východu i Asie.

Nejspíše je zahubilo počasí

Život živočichů výrazně ovlivňují i klimatické poměry. Při odhalování tajemství neandertálců vznikl po roce 2000 pracovní tým University of Cambridge. Jeho členové – zkušení archeologové, antropologové, geologové a specialisté na klimatické modely –nyní s pomocí moderní techniky vyhodnotili obrovské množství nových důkazů z oblasti životního prostředí, biologie a sociálních vztahů v období před 40 000 – 20 000 roky. Využili poznatky ze 400 archeologických míst, odkud pocházejí stopy po neandrtálcích. Zjišťovali, jaké v určitém období vládlo klima, jaké byly zásoby zvěře, kterou pralidé lovili, jakož i další zásadní skutečnosti.
V Evropě nechyběla mrazivá období, kdy sníh a ledovce zasahovaly až na území naší vlasti. Jindy se výrazně oteplovalo, takže průměrná teplota v průběhu desetiletí mohla vzrůst či naopak klesnout až o několik stupňů. To samozřejmě mělo výrazný vliv i na rostlinstvo a zvířectvo.

Někteří badatelé za příčinu zániku neandertálců považují právě výrazné klimatické změny (zejména v době ledové), kterým se pralidé neuměli přizpůsobit. V tom byli úspěšnější souběžně žijící zástupci druhu Homo sapiens sapiens, kteří se uměli chránit například kožešinami apod.
Jiní badatelé zas kladou důraz na to, že oba druhy bojovaly o stále se zmenšující zdroje potravy.

Kanibalismus nebyl tabu?

Profesor Oxfordské university Paul Petitt tvrdí: „Neandrtálci byli neskutečně vybíraví a konzervativní. Jedli jen několik druhů masa. Když obvyklou kořist, například bizony, v celém okolí vyhubili, začali hladovět.“
Nejnovější důkazy se podařilo získat pomocí izotopů, jejichž hladina se výrazně liší v organismu rostlin a živočichů. Po konzumaci masa, zejména v lebkách a čelistních kostech neandrtálců zůstaly zbytky izotopů dusíku, které potvrzují, že ve stravě pračlověka z 90 % převažovala masitá strava. Zbytek tvořily ořechy a semena. Vědci z Washingtonské univerzity jdou ve svých teoriích ještě dál. Podle nich byl neandertálský člověk na masu tak závislý, až to vedlo po vyčerpání lovišť k jeho záhubě, protože nedokázal přejít na rostlinnou stravu.

Takže kdybychom dnes nabídli neandertálci biftek s oblohou a hranolky, přílohami by opovrhl a zkonzumoval pouze maso.
Vědci usuzují, že tzv. časným neandertálcům nebyl cizí ani kanibalismus. Tak v „jeskyni kanibalů“ u chorvatského městečka Krapina našli pozůstatky asi 20 pralidí. Přepadla je, zabila a upekla cizí hladová tlupa.

Dokonalé smysly a mdlý rozum

V období krutých mrazů se pračlověk přesunoval k jihu nebo se v mírné zimě uchyloval do jeskyní (nejvíce vápencových). Tam musel o přežití často bojovat s jeskynním medvědem (vysokým až tři metry) i s jinými šelmami. Při skupinovém lovu velkých zvířat (ponejvíce mamuti či nosorožci) se pralidé naučili využívat i různých léček – třeba v podobě maskované jámy, do které zvíře spadlo. Jindy zahnali kořist na okraj skály, odkud se zřítila, takže využili její bezmocnosti
Dnes je již známo, že lebeční kapacita neandrtálců činila asi 1415 cm3, u dnešních lidí je to asi o pouhých 20 cm3 více. Ovšem zásadní rozdíl je v kvalitě hmoty mozkové, což umožnilo, aby Homo sapiens sapiens perfektně ovládl řeč, dobře myslel, měl výborné kombinační schopnosti. Překvapivě tomu však odporuje nález na území bývalé Jugoslávie, kde archeologové nalezli hudební nástroj, jakousi flétnu, prokazatelně z dílny neandertálského člověka. Znamená to snad, že měl hudební cítění?

Nedostatek rozumu neandrtálcům kompenzovaly výtečně vyvinuté smysly, které by jistě použili i v dnešní době.
K ní rovněž náleží různé nemoci, které, jako například obyčejná chřipka by byly pro neandrtálce zhoubou. Již neandrtálce sužovaly zvláště bolesti zubů a vinou chladu rovněž revmatismus. Pozůstatky po zhoubných nádorech se však na kostech nenalezly. V tlupě, která mívala 15 – 35 členů, se postupem času vyvíjelo sociální cítění. Pokud člen utrpěl zranění či onemocněl, ostatní o něj většinou pečovali.

Opouštěli svět za málo let

Díky studiu srůstu tří hlavních lebečních švů se dá zjistit i stáří člověka. Nalezené kostry pralidí ze starší doby kamenné napovídají, že asi 40 procent jich zemřelo již v dětském věku, stejné množství pak do třiceti let. Zbytek tvořila populace do padesátky. Častěji umíraly ženy, což nejspíše souvisí se značnou úmrtností při porodu.
Nové podněty přinesl průzkum tzv. shanidarské jeskyně v severoiráckém Kurdistánu. Zjistilo se, že tam pralidé zemřelého obřadně pohřbili a tělo pokryli květy. To je jeden z pádných důkazů toho, že myšlenkový svět jednoduchých představ a symbolů byl lidem vlastní mnohem dřív než věda dlouho připouštěla.

Uměli už používat některá přírodní barviva, přičemž červeň symbolizovala krev – a tak i život. Zdá se, že v posledním stadiu existence pralidé už měli jakési pranáboženství, či spíše kult zvířat, (přednostně jeskynního medvěda.)

Tajemství zániku není odhaleno

Velkým kladem Homo sapiens sapiens oproti neandertálcům bylo, že zhotovovali mnohem dokonalejší nástroje než dokázal pračlověk. Zásadní zvrat však znamenala řeč v pravém slova smyslu. Výlitky mozkoven neandrtálců ukazují, že na jejich mozcích již bylo vytvořeno centrum řeči. Ta asi byla úsečná, složená jen z jednoduchých slov vyjadřujících určité pojmy, kterými se vzájemně dorozumívali hlavně při lovu či obraně před nepřítelem. Tyto výrazy měly původ v odposlouchaných a napodobených zvucích, které vydávala zvěř či příroda vůbec.
Jen menšina vědců tvrdí, že neandertálci zanikli asimilací s druhem Homo sapiens sapiens. Ještě méně časté jsou názory, že předci dnešních lidí neandertálce prostě vyvraždili. Zánik neandertálců byl podle nejnovějších teorií skutečně náhlý a je datován do období před 30 – 35 000 lety.

V jižní Evropě se cca před 30 000 léty objevili tzv. Gravettiani, kteří už měli mj. sítě na ryby, což jim umožňovalo získávání značného množství potravy. Znali rovněž oblečení zajišťující teplo ve zhoršeném podnebí, ovládali různé technologie. Tak v období před 25 – 18 tisíci lety dali podněty k oživení lidské populace, k vývoji moderních Homo sapiens sapiens, které reprezentuje i každý z nás!

Mohli by žít vedle nás?

Pokud by ve vývoji získali převahu neandertálci, byl dnes svět, podle některých vědeckých studií šťastnější, bylo by méně válek a konfliktů, protože šlo o druh mírumilovnější, než je Homo sapiens sapiens. Nedotčeny by prý zůstaly například deštné pralesy, neandertálci by více dbali na zachování přírodního bohatství a životního prostředí. Na vyšší úrovni by prý byla i kultura a umění. Poněkud by však zaostával technický rozvoj a pravděpodobně bychom ani nelétali do vesmíru.
Na otázku zda by dnes mohli existovat neandertálci vedle lidské rasy, můžeme na základě současných výzkumů odpovědět, že ano, ovšem za předpokladu, že by byli imunní proti současným chorobám. Svědčí o tom celá řada společných znaků, kterými by nijak nevybočovali ze současné populace.

1. Mozek neandrtálců byl stejné velikosti jako lidský (některé prameny uvádějí, že byl dokonce o 13% větší).
2. Měli svalnatou, dobře vyvinutou postavu

3. Dokázali žít až do svého podivného zmizení ve společnosti lidí, je dokázáno, že dokonce ve stejných obytných komplexech.
4. Byli manuálně zruční, dokázali používat a vyrábět nástroje i zbraně. (Přitom výrazně upřednostňovali pravou ruku – tak jako dnešní lidé.)

5. Dokázali komunikovat vlastním jazykem
6. Měli vlastní kulturní zvyky, včetně pohřebních a náboženských rituálů

7. Některé nálezy dokumentují i jejich znalosti léčitelské pomocí bylin
8.Protože vyhledávali teplé podnebí, vyhovovala by jim nejspíše oblast Středomoří, v kombinaci s africkými savanami plnými lovné zvěře. Stylem života by se však spíše podobali dnešním Eskymákům, či Evenkům v sibiřské tundře. (Nejen tím, že občas jedli i syrové maso, ačkoli znali oheň, s jehož pomocí si připravovali potravu.)

Více se dozvíte:

http://www.lloydpye.com/DVSc.htm.
http://www.national-geographic.cz/

http://www.science.sk/spravy
Zkamenělá minulost, Albatros, 2001

Jak neandertálec ke jménu přišel

Na počátku všeho byla jeskyně blízko řeky v německém Neanderově údolí (Neandertal poblíž Düsseldorfu). Tady dělníci lámající kameny roku 1856 našli lebku a lidské kosti. Nálezu
v místech vyplněných hlínou však nevěnovali pozornost a shodili ho se zeminou ze svahu dolů. Tam několik lidských kostí a neúplnou lidskou lebku šťastnou shodou náhod našel doktor Fuhlrott. Ukázalo se, že jde o objev naprosto ojedinělý, neobvyklý. Tak podle místa nálezu, vedle původního označení „pračlověk“, – dostala tato bytost i druhé pojmenování – neandertálec.

Pračlověk nebyl krasavec

Expertům z univerzity ve švýcarském Curychu se roku 2001 podařilo „oživit“ neandertálce. Využili fosílií, aby vytvořili trojrozměrný počítačový virtuální obraz jeho lebky (včetně obličeje). Také díky předcházejícím četným nálezům lebek a rozmanitých kostí se dala sestavit přesná podoba neandertálského člověka.
Byl vysoký asi 160 cm, s robustním nahrbeným tělem. Na hrudníku, který se rozkládal spíš do šířky než délky, měl dlouhé silné paže s dobře vyvinutýma rukama. Ty byly mnohem těžší než dnes, protože pračlověk musel vynakládat při svých činnostech mnoho síly: Například na zajištění stálého ohně v ohništi kácel hodně stromů, přičemž neznal pilu ani sekeru.

Nohy byly dost krátké, pokrčené v kolenou . Měl těžkopádný krok, odborně zvaný přísuvný, lidově „šouravý“. Nemohl chodit pružně jako my, protože neměl pružnou nožní klenbu.Chodil převážně po vnějším okraji chodidla –jako dnešní lidoopi.
Rovnováhu vyrovnával mírným pokrčením v kolenou – tak jako malé děti. Ty připomínala i značná pohyblivost jednotlivých prstů na nohou. Odtažený široký palec mu umožnil i skvěle šplhat..

Celou horní polovinou těla se nakláněl dopředu, jako by ho k zemi tížila velká hlava na krátkém širokém krku. Lebka byla jinak utvářena a charakterizoval ji velký a těžký obličej. Týlní otvor, který prochází mícha, byl posunut poněkud dozadu a celá páteř, krátká a masivní, připomínala prohnutý a nerovný oblouk.
Charakteristické bylo neobyčejně silně vyvinuté svalstvo. Neandrtálec měl zvlášť veliké svalové úpony – tedy ohromnou sílu.

Lebka s těžkými kostmi byla nízká, plochá. Ve velkém, širokém a dlouhém obličeji by vás zaujaly zvláště velké kulaté očnice a široký kořen nízkého, ale daleko vpřed vyčnívajícího nosu. Dopředu vystupovaly čelisti (připomínající zvířecí tlamu) se silně vyvinutým chrupem. Pod hustým obočím by na vás zíraly malé oči – uložené v hloubce a daleko od sebe. Samozřejmě výjimkou není ani bohaté ochlupení různých částí těla.
Kdyby dnešní dívky požádal pomocí poskoků a skřeků o schůzku, nejspíš by většinou odmítly!

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Masové nasazení tanků – bitva u Cambrai

Masové nasazení tanků –...

Dnes je tomu rovných 100 let, co došlo k prvnímu masivnímu nasazení...
Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na kolonie. I Češi měli svou expanzivní politiku.

Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na...

České země nikdy pravidelně nepatřily mezi velmoci, které by rozprostíraly moc...
Velká pyramida v Gíze skrývá velký prázdný prostor

Velká pyramida v Gíze skrývá velký...

Pyramidy v Gíze patří k nejnavštěvovanějším místům na světě. I když se je...
Churchillův vojenský kultivátor

Churchillův vojenský kultivátor

Jednalo se o další ze zajímavých nápadů britského premiéra Winstona...
U Ústí nad Labem bylo nalezeno pravěké pohřebiště

U Ústí nad Labem bylo nalezeno...

Stavba skladovací haly u obce Hrbovice poblíž Ústí nad Labem přinesla zajímavý nález...
Zavinila zánik starověkého Egypta přírodní katastrofa?

Zavinila zánik starověkého Egypta...

   Vědci mají novou hypotézu o zániku starověkých egyptských dynastií....
Starověký vrak u řeckého ostrova je zlatým dolem archeologů

Starověký vrak u řeckého ostrova...

Bronzová paže z neznámé sochy je dalším nálezem ze starověkého vraku lodi...
Do zbroje!

Do zbroje!

Zatímco státní hrady a zámky uzavřely na zimu brány, největší skvosty českých...
Bitva v Teutoburském lese: V Německu bylo nalezeno poslední hnízdo římského odporu

Bitva v Teutoburském lese: V Německu...

Bitva v Teutoburském lese proběhla mezi Římany a Germány v roce 9 našeho...
V Německu objeveny ostatky staršího hominida

V Německu objeveny ostatky...

Ve starém korytě řeky Rýn u města Eppelsheim byly nalezeny zuby...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nové planety vhodné pro život? Proxima Centauri je možná má!

Nové planety vhodné pro život?...

Nedávné výzkumy odhalily možnou přítomnost několika planet v blízkosti naší...
Česká stopa ve světě vynálezů: Kontaktní čočky i výbušnina!

Česká stopa ve světě vynálezů:...

I Češi přispěli do pokladnice světových vynálezů svým dílem. Byť je...
Před čím se mít na pozoru: Znáte nejjedovatější zvířata planety?

Před čím se mít na pozoru: Znáte...

Příroda nadělila živočichům různé nástroje, jak zabít nebo se bránit. A jed patří mezi...
Nepravdivý mýtus: Pomáhali Irové Hitlerovu Německu?

Nepravdivý mýtus: Pomáhali Irové...

V roce 1932 se po parlamentních volbách mění v Irsku vláda. Koalici, která...
Unikátní žebříček: 15 nejinteligentnějších celebrit!

Unikátní žebříček: 15...

Některé hollywoodské hvězdy plní titulky novin svými skandály, jiné...
Může Česko zasáhnout ničivé zemětřesení?

Může Česko zasáhnout ničivé...

Na přelomu let 1985 a 1986 zasáhl zemětřesný roj Chebsko. Nejsilnější otřes dosáhl...
Vrah Anders Breivik: Jak se mu žije v luxusním vězení?

Vrah Anders Breivik: Jak se mu žije...

Ulicí Grubbegata ve čtvrti Regjeringskvartalet v Oslu otřese exploze. Je 15.25...
Měl být prezident Edvard Beneš unesen?

Měl být prezident Edvard Beneš...

Komunistický převrat v roce 1948 znamenal pro Československo 40 let politického,...
Podzimní a zimní „epidemie“ nemocí je tu! Jak se s ní vypořádat?

Podzimní a zimní „epidemie“ nemocí...

Sychravé podzimní počasí je v plném proudu a nese s sebou nejen stesk po...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.