Běsnění matičky Země

Oheň, voda a vzduch disponují větší ničivou silou, nežli jakákoli lidmi vyrobená zbraň. Bohužel erupce, tsunami, zemětřesení a další jevy se vědcům ještě stále nedaří spolehlivě předvídat a už vůbec jim nedokážeme zabránit.Oheň, voda a vzduch disponují větší ničivou silou, nežli jakákoli lidmi vyrobená zbraň. Bohužel erupce, tsunami, zemětřesení a další jevy se vědcům ještě stále nedaří spolehlivě předvídat a už vůbec jim nedokážeme zabránit.

Prvním rokem tohoto století pocítil každý třicátý člověk na vlastní kůži, jaké destruktivní síly má naše planeta k dispozici. Bouře, uragány, erupce sopek a další živelní katastrofy usmrtily během 20. století asi 3,5 milionů lidí. Vzhledem ke změnám globálního klimatu a houstnoucí populaci se dá předpokládat, že množství obětí přírodních katastrof se dále zvýší. Snahy vědců o předpovídání příštího zemětřesení, sopečné erupce, tsunami a podobných zemských překvapení popisuje tento článek.

Zemská kůra se zachvěje tisíckrát za rok, ale přesně určit okamžik a místo dalšího otřesu je téměř nemožné

Tlaky a otřesy

V době Samurajů Japonci věřili, že otřesy země jsou způsobeny pohyby obrovského sumce žijícího v podzemí. Dnes máme o příčině zemětřesení lepší představu. Otřesy země jsou způsobeny náhlým uvolněním napětí, vznikajícího vzájemným tlakem proti sobě se posouvajících ker zemské kůry. Mohou se objevovat podél existujících zlomů, ale také vytvářet zlomy nové. Výsledek je ovšem vždy stejný – náhlé uvolnění mohutné energie, která se šíří od epicentra zemětřesení na všechny strany.
Tato energie se uvolňuje ve formě vln a to podélných (P) a příčných, které způsobují samotné otřesy (S jako shake-třást). Podélné vlnění se šíří rychleji, nežli příčné a mohli bychom je přirovnat ke vzájemnému strážení se železničních vagónů, zatímco příčné, pomaleji se šířící vlnění, pohybuje zemskou kůrou ze strany na stranu (a nahoru dolů). Právě příčné vlny způsobují největší škody a mění silnice, mosty a železnice ve svíjející se hady. Zemský povrch se pak vlní stejně, jako třeba mořské vlny a pohybuje mrakodrapy i menšími budovami.

Nebezpečné zlomy

Každým rokem se na naší planetě odehraje na půl milionu zemských otřesů. Drtivá většina z nich je natolik slabá, že je zaznamenají jen seismometry. Potenciálně ničivý otřes se vyskytne v průměru jednou za tři dny, ale skutečně ničivý otřes, v síle 8 Richterovy škály, jen jednou či dvakrát ročně.
Zemětřesení jsou celosvětovou hrozbou a může k nim dojít kdekoliv, ovšem nejčastější a nejsilnější jsou na okrajích tektonických desek. V letech 1811 až 1812 zasáhlo několik takovýchto zemětřesení New Madrid na řece Mississippi a hrozba podobné katastrofy nyní děsí Memphis, Tennessee a St.Louis v Missouri.

Podle frekvence otřesů v místě zlomu lze odhadnout kdy by asi mohlo dojít k dalšímu zemětřesení, ale přesná předpověď je prakticky nemožná. Nedávno sice Panayotis Varotsos a jeho kolegové z Athénské Univerzity publikovali úspěšné předpovězení série otřesů v Řecku, které provedli na základě měření seismických elektrických signálů, ale jejich důkazy byla odmítnuty jako příliš vágní a nepřesvědčivé.

Ohrožené Turecko

Obecnější předpovědi jsou založeny na poznatcích o vzájemném působení otřesů v jednom zlomu a budoucí otřes v jiném. Ross Stein a dlaší vědci z United States Geological Survey prokázali, že zemětřesení, které nastalo v roce 1999 v tureckém Izmitu zvýšilo napětí v tektonické poruše s severní Anatolii jihovýchodně od Istanbulu. Hrozba velkého zemětřesení je velice vážná a Steinův tým předpovídá s pravděpodobností 62%, že k silným otřesům v Istambulu dojde do 30 let a s 30% pravděpodobností již do deseti let.
Předpovídat zemětřesení je důležité, ale stavět budovy tak, aby případné zemětřesení vydržely, je ještě užitečnější. V Kalifornii, kde jsou předpisy určující vlastnosti domů přísné, způsobilo zemětřesení v Northridge o síle 6,7 Richterovy škály smrt 61 lidí a škody za 44 miliard dolarů. Na jiných místech světa, zejména v rozvojových zemích, kde jsou lidé chudí, působí značné škody na životech i majetku již zemětřesení střední síly. Zřícení školy během zemětřesení v Itálii a Turecku prokázalo, že problém se týká i rozvinutých států. A pokud se odpovědné autority neztotožní s heslem seismologů – „zabíjejí budovy, ne zemětřesení“ – bude počet obětí zemských otřesů dále narůstat.

Nejničivější zemetřesení

Lisabon 1755

Nejhorší zemětřesení v Evropě zdevastovalo Lisabon na Svátek všech svatých o půl desáté ráno. Tři otřesy v rozmezí 12 minut zničily 17 000 budov,  jejichž ruiny následně zalila tsunami. Zahynulo 75 000 lidí.

Tokio 1923

Prvního září v poledne srovnaly mohutné otřesy města Tokyo a Yokohama se zemí. Hroucení budov a následný požár zahubily na 200 000 lidí.

Gujarat 2001

Severovýchodní indický stát Gujarat byl 26 ledna postižen mohutným zachvěním zemské kůry. Zhruba 400 000 špatně postavených domů, které nikdy neslyšely o zabezpečení proti otřesům, se zhroutilo a pohřbilo 100 000 lidí.

Fakta o zemětřesení

Mezi roky 1904 a 1986 se země zachvěla asi sedm milion krát. Ovšem většinu seismické energie uvolnil jeden otřes v Chile a čtyři další na Aljašce a na Kamčatce.
Nejsilnější zemětřesení všech dob postihlo čínskou provincii Shenshi v roce 1556 a zahubilo asi 800 000 lidí. Většinu z nich zaživa pohřbila sesouvající se zemina.

Nejsilnější zaznamenané zemětřesení o síle 8,6 Richterovy škály otřáslo 22. května 1960 Chile. Uvolněná energie odpovídala síle 500 hirošimských bomb.
Zemětřesení vznikající v hloubce do 15 km od zemského povrchu způsobují největší škody a uvolňují asi ¾ veškeré zaznamenané seismické energie.

Zemětřesení, které zničilo v roce 1995 japonské Kobe, bylo nejdražší katastrofou všech dob. Způsobené škody byly odhadnuty na 200 miliard dolarů, zahynulo 6000 osob a zřítilo se 140 000 budov.
V roce 1970 uvolnilo zemětřesní v Huascaránu v Peru svah hory, který se sesunul dolů a během čtyř minut zaživa pohřbil 25 000 lidí.

Marriott Hotel v San Franciscu se slavnostně otevřel 17 října 1989, přesně v den, kdy město postihlo zemětřesení o síle 6,9 Richterovy škály s epicentrem v Loma Prieta. Veškeré sklo v  hotelu, do poslední skleničky a poslední okenní tabule bylo roztříštěno, ale díky spolehlivé konstrukci nebyl hotel nijak poškozen.

Často kladené otázky

Jak se měří síla zemětřesení?

Existuje několik měřítek, ale nejznámější je Richterova škála z roku 1935, jejímž autorem je kalifornský vědec Charles Richter. Je to logaritmická škála, to znamená, že každá hodnota je o řád (tedy 10x) výše, nežli ta přecházející. Je ve svém principu nekonečná, nicméně síla otřesů je limitována kapacitou zemské kůry a nikdy nebyla naměřena hodnota vyšší, nežli 9.

Co je to intenzita zemětřesení?

Richterova škála udává sílu zemětřesení a nezávisí na místě epicentra. Intenzita zemětřesení nám pak udává projev zemětřesení v daném místě. Závií tedy na vzdálenosti námi sledovaného místa od epicentra, ale i na vlastnostech zemské kůry a podobně. Intenzita zemětřesení se udává v modifikované Mercalliho škále.

Jak silné bylo nejsilnější zemětřesní v České republice?

Na našem území jsou silná zemětřesení řídkým jevem. Jedno zaznamenal ve své Kronice Kosmas, v roce 1201, slovy kronikáře, se „všude třásla země“. Silné zemětřesení zažila 4. a 5. srpna 1328 Morava, kdy po hrozném zemětřesení zanikly doly v dnešních Velkých Losenicích. Citelné zemětřesní postihlo v roce 1901 východní Čechy a Moravu. Nejčastěji posthují tak zvané zemětřesné roje oblast západních Čech. Největší zemětřesení posledních let zasáhlo západní Čechy 21. 12. 1985, kdy bylo v řadě obcí poškozeno na 15% budov. Poslední velké zemětřesení bylo rovněž v této oblasti a to 11. 7. 2000.

Kdy se dá očekávat příští silné zemětřesení v Tokiu?

Od roku 1923, kdy město poničilo velké zemětřesení, je v oblasti relativní klid. Ovšem Tokio a Yokohama leží v místě potenciálně ohroženém pohyby nejméně čtyř významných tektonických poruch. Velké zemětřesení se očekává v příštích desítkách let a i když se vláda snaží o co nejúčinnější ochranná opatření, ztráty na majetku i životech budou zřejmě značné. Pojišťovny počítají se škodami ve výši 7 trilionů dolarů (210 000 000 000 000 Kč – současný státní rozpočet ČR na více než 300 let).

Žhavý dech Země

Na půl miliardy lidí žije v oblastech přímo ohrožených třemi tisíci aktivními vulkány. Vulkány jsou pojistnými ventily Země, kterými uniká přebytečná energie, vznikající radioaktivním rozpadem hluboko v srdce naší planety.

Takto vzniklé teplo se nejvýrazněji projevuje neustálými změnami zemské kůry a vzájemnými pohyby kontinentů. V hloubkách od 30 do 150 km pod povrchem země panuje teplota přes 1000ºC, při níž se taví horniny a mění se tekuté magma. Právě mohutné síly, které tlačí magma na povrch, vytvořily oněch více než 3000 aktivních sopek.

Nitro Země je vroucí kotel

Klasickou představou sopky je hora Fuji v Japonsku. – zasněžený, symetrický kužel. Ovšem ve skutečnosti mají sopky nejrůznější tvary a velikosti. Fuji je jedním z nejhezčích stratovulkánů, jiné jsou méně impozantní a některé jsou velice těžko rozeznatelné. Do posledně jmenované skupiny patří vulkanické kotle – ohromné, nízké krátery široké až 100 km, vytvořené během mohutných explozí. Velký kotel Yellowstoneského parku ve Wyomingu (USA) je tak velký, že byl odhalen až na základě satelitních snímků.
První zaznamenanou erupci nám popisuje Plinius Mladší, který přežil výbuch Vesuvu v roce 79. Tento výbuch zasypal Pompeje. První stálá stanice na výzkum vulkánu byla otevřena před 150 lety, ale ani století a půl trvající výzkum neodhalil všechna tajemství sopek a každým rokem přicházejí nová a nová zjištění.

Jednou z posledních zodpovězených otázek byla záhada vzniku vulkánů s množstvím malých vývěrů lávy, jaké jsou na Hawaii nebo v Yellowstone. Dlouho se věřilo, že tyto útvary byly vytvořeny postupným propalováním se žhavého magmatu přes zemský povrch, který se přes ně pomalu posouval asi stejnou rychlostí, jakou nám rostou nehty na rukou. Ale Don Anderson z California Institute of Technology a Gill Foulger z University of Durham přišli s alternativním vysvětlením, podle kterého se jedná o magma pronikající podél tektonických zlomů. Pokud by to byla pravda, nastolila by tato teorie novou otázku a sice zdali dříve předpokládané ohromné kotle magmatu, působící na zemský povrch vůbec existují a geologové by museli přepracovat teorii zemských desek.

Sopky a počasí

Výzkumy také pomáhají vulkanologům pochopit, proč k erupcím vůbec dochází a jak je lze předpovídat. Asi jen málokdo by předpokládal, že k tomu může napomoci i studium počasí, ale souvislost mezi počasím a erupcemi je čím dál tím zřetelnější. V Beringově úžině, mezi Aljaškou a Ruskem, se nachází vulkán Pavlov, ve kterém magma vyvíjí natolik ohromný tlak, že erupce může být způsobena zimními bouřemi. Sopka Soulfriere na karibském ostrově Montserrat může začít chrlit lávu díky působení tropických dešťů, jak prokázal výzkum Adriana Matthewse z University of East Anglia a jeho kolegů. Přesný princip ještě není znám, ale zřejmě dochází k prosakování dešťové vody do prasklin v kráteru a vzniklá pára svým tlakem napomáhá jeho prolomení.
Vědci své předpovědi erupcí stále zpřesňují. Chritopher Kilburn z University College London předpověděl na základě trendů v tektonické aktivitě výbuch sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991 a monseratské sopky Soulfriere na konci roku 1990. Velkým problémem však zůstává, jak dlouho bude erupce pokračovat a jak bude silná. Obtížné je i určit přesný okamžik výbuchu. Úřady tak nemají dostatek informací k rozhodování, kdo je ohrožen a jak možnou krizi řešit.

Od doby Plinia Mladšího se vulkanologie posunula o notný kus kupředu, ale k zajištění bezpečí půl miliardy lidí, žijících mezi aktivními sopkami, je ještě daleko.

Typy vulkanických erupcí

Havajské

Havajské erupce jsou typické poměrně klidným vytékáním vysoce žhavé lávy, která rychle stéká dolů. Této lávě se říká pahoehoe a klasickým příkladem jsou sopky Kilauea a Mauna Loa.

Plinianská

Tato erupce se vyznačuje ohromným množstvím sopečného popela, který dosahuje až do stratosféry a je nazvána podle Plinia Mladšího, který zaznamenal výbuch Vesuvu a zkázu Pompejí v roce 79. Plinianské erupce jsou ze všech nejničivější.

Vulkánské

Vulkánské erupce vymršťují na vzdálenosti mnoha kilometrů obrovské kusy žhavých skal. Jsou charakteristické pro sopku Vulcano nedaleko Sicilie, v současnosti neaktivní, ale byly zaznamenány i při výbuchu sopky Monserrat.

Fakta o sopkách

Největší erupce všech dob nastala zřejmě na Sibiři před 250 miliony lety. Vytrysklá láva zničila plochu více než milionu čtverečních kilometrů.

Největší známá erupce nastala na ostrově Toba v Indonésii před 73 500 lety. Do vzduchu uniklo asi pět miliard tun oxidu siřičitého, který dramaticky snížil sluneční záření, dopadající na Zemi a nastala drsná vulkanická zima.

Největší sopkou na světě je Mauna Loa na Havajském Velkém Ostrově. Tyčí se ode dna Pacifiku do výše 4 km nad mořem.

Nejosudnější erupce nastala na ostrově Tambora v Indonésii v roce 1815. Dvanáct tisíc lidí, žijících v okolí sopky bylo zalito žhavou lávou a dalších 80 000 zemřelo hlady kvůli zničení veškeré úrody sopečným popelem.

Nejvyšší sopkou na světě je Nevados Ojos del Salado na hranicích Chile a Argentiny. Tyčí se do výše 6 887 metrů nad mořem. Přestože z ní uniká kouř, není známa žádná její erupce.

Nejaktivnější sopkou na planetě je Stromboli, malý sopečný ostrůvek na západním pobřeží Itálie. Je aktivní již asi 2000 let.  

Často kladené otázky

Kde se vulkány vyskytují?

Sopky nejsou rozmístěny všude na Zemi. Nejvíce jich najdeme na okrajích tektonických desek. Klidné výtoky lávy jsou v místech, kde se od sebe kry zemské kůry vzdalují, ty nebezpečnější pak v zónách, kde se o sebe kusy zemské kůry třou nebo se podsouvají pod sebe, což je případ tichomořského Prstence ohně. Některé sopky vznikají v místech tektonických poruch a vytváření řady vulkánů, jako na Havaji.

Na základě čeho jsou předpovídány sopečné erupce?

Sopky, podobně jako zemětřesení, mají svůj zdroj a tak se vždycky objevují nějaké známky hrozícího výbuchu. Magma deroucí se na povrch Země musí prolomit horniny nad sebou. To způsobuje řadu malých otřesů, které je možno zaznamenat seismografy. V posledním stádiu, když magma dosahuje sopky, zvedá povrch Země kolem sebe a to je možno zjistit kupříkladu satelitními snímky nebo systémem GPS (globální systém určování polohy).

Existuje nějaká stupnice vulkanických erupcí?

Síla sopečného výbuchu se stanovuje na obdobné stupnici, jako je Richterova škála pro sílu zemětřesení, nazývané index vulkanické explozivity (VEI). Začíná od nuly a je teoreticky nekonečná, i když nebyla zaznamenána erupce silnější nežli VEI 8. Každá hodnota na stupnici je desetkrát vyšší, nežli ta předcházející, takže erupce Pinatuby na Filipínách o síle 6 VEI byla desetkrát silnější, nežli výbuch St. Heleny v roce 1980 s VEI 5, ale desetkrát slabší, nežli výbuch Tambory v Indonésii v roce 1815 s VEI 7.

Jak sopky zabíjejí?

Sopky způsobují smrt několika způsoby, z nichž každý je velice nepříjemný. Asi nejhorší je výron žhavých plynů a kousků lávy, nazývaný proud pyroklastů. Ten zahubil roku 1902 během výbuchu sopky Mont Pelé na ostrově Martinik v Karibiku 29 000 lidí. Stejně hrozný je proud vulkanického bahna, který roku 1985 při výbuchu vulkánu Nevado del Ruiz v Kolumbii zabil 23 000 lidí.

Teror smrtících vln

Nenápadně se blíží hlubokým mořem, aby se jako smrtící vlny tsunami vyšplhaly na pobřeží do výšek několika desítek metrů.

Tsunami jsou obrovské mořské vlny, které nevznikají díky přílivu, ale díky zemětřesení. Většinou jsou dílem středně silných zemětřesení o síle nejméně 6,5 Richterovy škály s epicentrem v plytkých vodách. Záchvěvy desítek kilometrů čtverečních mořského dna vyvolají vlnění šířící se všemi směry. Jednou z jejich typických vlastností je, že v hlubokých vodách jsou prakticky nezjistitelné a mohou nenápadně projít přímo pod kýly lodí. V okamžiku, kdy se dostanou k pobřeží, začne se vlna šplhat do výšky až několika desítek metrů. Proto je Japonci nazývají „přístavní vlna“. Rybáři na moři nezaznamenají zemětřesení ani tsunami, ale při návratu domů naleznou zničené přístavy, zdevastované vesnice a své rodiny mrtvé.

Řítí se rychlostí tryskáče

Tsunami mají svou ničivou sílu z několika důvodů. Jsou velice rychlé. V hluboké vodě se mohou šířit rychlostí až 800 km/h a proletět přes oceán stejně rychle, jako tryskové letadlo. Navíc vzdálenost vlny od vlny může být až několik set kilometrů, na rozdíl od několika metrů běžných vln. To způsobuje, že tsunami při střetu s pobřežím pokračuje směrem do vnitrozemí, klidně i deset či více minut, zatímco obyčejná vlna se po pár vteřinách vrací do moře. Síla tsunami je obrovská, dostačuje na zničení zděných budov, na jejich převrácení a na usmrcení lidí svým tlakem.
Není pochyb o tom, že tsunami jsou zabijácké vlny, které během 20. století zahubily 50 000 lidských životů. Je ovšem nebezpečí, že v budoucnu budou ještě horší, protože bortící se podmořské vulkány mohou způsobit vznik takzvaných mega-tsunami. Obavy vzbuzuje zejména ostrov La Palma v souostroví Kanárských ostrovů, kde se během erupce v roce 1949 utrhl kus země dvakrát větší než ostrov Man a propadl se asi o čtyři metry. Od té doby pomalu klesá rychlostí asi jednoho centimetru za rok, ale Bill McGuire a jeho kolegové z University College London vyslovili obavu, že při příští erupci se jeho propad zrychlí. Podobné úkazy většinou svědčí o přítomnosti mořského vulkánu. Jedná se o vzácné jevy, které v moderních dějinách ještě nebyly zaznamenány, ale stopy na Havaji a Kanárských ostrovech jasně svědčí o jejich existenci.

Čeká Evropu katastrofa?

Nedávno publikovali Steve Ward z University of Carolina v Santa Cruz a Simon Day z University College London model tsunami, kterou vyvolá příští erupce Cumbre Vieja. Vykreslili hrůzu nahánějící vzedmutí vody skoro kilometr vysoké, která vyvolá sérii tsunami o výšce 100 m. Během několika hodin dorazí na pobřeží severozápadní Afriky a Jižní Evropy 50m vysoké vlny a o šest hodin později potká totéž Jižní Ameriku. A devět hodin po výbuchu se obětí tsunami stane i východní pobřeží USA. Pokud nebude podniknuta evakuace, počet mrtvých překročí 10 milionů.
Ale zkoumání jsou podrobovány i menší, běžnější tsunami. Richard Schweickert a jeho kolegové z University of Nevada v Renu se zaměřili na opomíjené jezerní tsunami.

Podle nich hrozí zlomy pod pobřežím jezera Lake Tahoe mezi Kalifornií a Nevadou vyvoláním tsunami o výšce 10 metrů. Kromě toho, protože tyto vlny budou uzavřeny v březích jezera, budou se přelévat z jednoho konce na druhý po dobu 12 hodin a způsobí ohromné škody na všem kolem jezera.

Co způsobuje tsunami?

Zemětřesení

Velká zemětřesení v mělkých vodách vzedmou ohromná plochy mořského dna a ty vyšlou na všechny strany mohutné vlny. Naposledy se tak stalo v roce 1998 u Papuy New Guiney, kdy pod vlnou 17m vysokou zahynulo 3000 lidí.

Hroucení pobřeží

Obrovské kusy skal padající do moře jsou častými zdroji tsunami. V roce 1792 se zřítil kus Japonského vulkánu Unzen. Vzedmuté vlny zpustošily pobřežní vesnice a zabily na 15 000 lidí.

Sopečné erupce

Mohutné erupce podmořských nebo ostrovních sopek mohou vyvolat ničivé tsunami, které putují stovky kilometrů. V roce 1883 po výbuchu Krakatoy udeřila obrovská vlna na pobřeží ostrovů Sumarta a Jáva a zahubila 36 000 lidí.

Fakta o tsunami

Tsunami se jen výjimečně vyskytují osaměle. Většinou se jedná o série vln připomínající vlak. Tyto vlny pak útočí na pobřeží po dobu tří až čtyř hodin, nejčastější rozmezí vln je pak od 10 do 60 minut.

Nejničivější tsunami udeřila na pobřeží Awy v Japonsku v roce 1703, kdy o život přišlo přes 100 000 lidí. Jiné zdroje ovšem hovoří jen o 6000 obětí.
Největší pozorovaná tsunami byla vyvolána zhroucením skal v zátoce Lituya Bay na Aljašce v roce 1958. Vlna vysoká 516m se převalovala od jedné strany zátoky ke druhé a zmítala dvěma rybářskými loděmi, jejichž posádky se jako zázrakem zachránily.

Japonsko trpí útoky tsunami více, než jakékoli jiná země na světě. Během 1 200 let zde přišlo o život přes 100 000 lidí.
V Atlantiku se tsunami téměř nevyskytují (ze všech světových tsunami se zde odehrají jen 2%). Největší pozorovaná tsunami, způsobená sesuvem mořského dna u Newfoundlandu zabila 29 osob.

Zvýšení tsunami o 100% zvýší její účinek o 400%, ztrojnásobení výšky pak znásobí její ničivou sílu devět krát.
V roce 1868 udeřila na pobřeží Peru tsunami a na pevninu do vzdálenosti tří kilometrů do vnitrozemí odnesla válečnou loď USA Wateree. O patnáct let později, při výbuchu Krakatoy, zanesla vlna tentokrát holandskou válečnou loď Berouw kilometr do vnitrozemí.

 

Často kladené otázky

Kde se tsunami vyskytují?

Většina tsunami vzniká v pacifickém oceánu, kde pro ně jsou ideální podmínky. Jsou zde nejsilnější zemětřesení a oceán je široký a hluboký, takže tsunami se mohou rychle šířit, což zvyšuje jejich ničivou sílu. Poslední pacifická tsunami byla pozorována v roce 1998 a způsobilo ji zemětřesení severně od New Guiney. Vlna o výšce 17m zabila 3000 lidí.

Jak daleko se tsunami dostanou?

Tsunami mohou působit na ohromné vzdálenosti od místa svého vzniku. V roce 1960 vyslalo velké podmořské zemětřesení jižně od Chile vlny na všechny strany. Rybářské vesnice na pobřeží Chile zaplatily 25m vysokým vlnám daň ve výši 2000 lidských životů. O patnáct hodin později zabily tsunami 60 lidí na Havaji. A o čtyři hodiny později dorazily až k Japonsku, kde usmrtily 180 lidí.

Jsou tsunami známy z Evropy?

Existují záznamy o tsunami, která byla způsobena zřícením pobřeží Norska. 1 700 kilometrů čtverečních dopadlo do oceánu a vyvolalo vlny, které dorazily až na místo dnešního skotského města Aberdeen 700 km daleko. V roce 1929 malá tsunami neznámého původu připravila o život jednoho člověka v Brightonu v Británii a další zranila.

Jaký je nejstarší doklad o tsunami?

Okolo roku 1626 př.n.l. se rozpadl řecký ostrov Théra (dnes Santorini) při jedné z nejničivějších erupcí ve Středozemním moři. Předpokládá se, že tato katastrofa byla osudnou pro Krétskou civilizaci, která se nacházela jen 100 km odtud. Dopadající kameny a vlny až 500m vysoké úplně změnily povrch tohoto ostrova.

 

Dalibor Matušinský

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

I akvarijní rybičky mají osobnost

I akvarijní rybičky mají osobnost

Akvarijní rybičky mají pověst nechytrých živočichů, kteří pouze plavou v akváriu z...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Jaké jsou důvody hromadných vymírání druhů?

Jaké jsou důvody hromadných...

Život na naší planetě je křehký i odolný zároveň. Důkazem tohoto tvrzení...
Útěk na vesnici už není nesmyslným romantismem

Útěk na vesnici už není...

Ještě před několika lety byl odchod z města na vzdálenější a klidnou vesnici,...
Jak Darwin předpověděl existenci věrného opylovače?

Jak Darwin předpověděl existenci...

Ideální opylovač je takový, který je věrný a poletuje pouze mezi květy jednoho...
Jakým způsobem psi vnímají zemské magnetické pole?

Jakým způsobem psi vnímají zemské...

Netradiční předmět výzkumu zvolili badatelé z České zemědělské...
Čeští vědci zkoumají mimořádně důležitého mořského prvoka

Čeští vědci zkoumají mimořádně...

Českobudějovičtí parazitologové získali další americký grant na výzkum mořského...
Jak se těží český granát?

Jak se těží český granát?

České granáty jsou díky své krvavě červené barvě nezaměnitelné a po špercích z nich...
České středohoří nabízí díky vulkanické činnosti ojedinělý ráz krajiny

České středohoří nabízí díky...

Můžeme být v klidu, všechny sopky na našem území jsou naštěstí již neaktivní....
Jak se utvářel povrch naší země?

Jak se utvářel povrch naší země?

Česká a moravská krajina rozhodně nejsou jednotvárné. Zemský ráj to...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Říká se jí výměšek ďáblův – el excremento del diablo. Taky se jí...
Konspirace: Potopil se Titanic kvůli pojistnému podvodu?

Konspirace: Potopil se Titanic...

Tragédie Titaniku je jedna z nejznámějších lodních katastrof. Dodnes je...
Beethovenova Eliška: Je slavné dílo plodem zakázané lásky?

Beethovenova Eliška: Je slavné dílo...

Německý hudební génius Ludwig van Beethoven sedí u klavíru. Opakovaně do jeho kláves...
Šílená výzva na Facebooku: 1000 lajků, nebo pustím dítě z okna!

Šílená výzva na Facebooku: 1000...

Drží rok a půl staré dítě v okně bytu v 15. patře věžáku. Pod ním se...
Co jste určitě nevěděli: Největší tajemství Karlštejna!

Co jste určitě nevěděli: Největší...

Karlštejn. Český skvost tyčící se nad Berounkou. Hrad, který byl pokladnicí...
Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!

Proč Stalina pohřbili tajně u zdi?...

I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin...
Strašliví naguálové: Dovedli se indiánští šamani proměňovat v jaguáry?

Strašliví naguálové: Dovedli se...

Španěl následuje domorodého průvodce. Potomek Aztéků mu slíbil ukázat cestu ke...
Objevené bohatství: Nejznámější zlaté poklady všech dob

Objevené bohatství: Nejznámější...

Potopené lodě, zakopané truhly nebo hroby plné cenných...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.