Osudy ztracených měst a celých civilizací nedají lidem spát. Pátrají po nich světově uznávaní odborníci, profesionální hledači pokladů i naivní záhadologové. Asi největší záhadou, skrývající se v hlubokém dávnověku lidstva, je existence tajemné Atlantidy, národa, který svojí vyspělou civilizací a technikou předčil vše, co si jen dokážeme představit. V posledních týdnech se objevila celá řada překvapivých vědeckých teorií a v letošním roce se po stopách Atlantidy vydávají hned dvě vědecké expedice.
Jako první udal poměrně přesné souřadnice pro pátrání francouzský vědec Jacques Collina-Girard ze Středomořské univerzity v Aix-en-Provence. Ten vychází z poměrně přesného Platónova popisu Atlantidy, která by se měla nacházet na ostrově poblíž Gibraltarské úžiny. Své tvrzení dokládá Collina-Girard výzkumy mořského dna západně od Herkulových sloupů (Gibraltaru) nedaleko jižního pobřeží Španělska. Už při loňských průzkumech dna byly v těchto místech využity nejmodernější techniky, včetně sonarového průzkumu, robotických miniponorek, magnetometrických měření a využití radarového snímkování. Pro letošní expedici byl vyvinut speciální robot vybavený miniaturní vrtnou soupravou, patentovanou v Německu, u které je vrtná hlavice opatřena reproduktory a citlivými mikrofony, které budou přímo předávat odezvy mořského dna a jeho nerovností. To bude třeba zejména proto, že toto místo je pokryto silnými nánosy bahna, které přinášejí proudy z Atlantiku.
Herkulovy sloupy jako orientační bod
Podle této teorie leželo mořské dno na konci doby ledové před 19 000 roky o 130 metrů výše než dnes a při mohutném oteplení před 11 000 roky měla hladina moří stoupnout natolik, že Atlantidu pohřbila v hlubinách. Na předpokládaném místě by se měly dnes nacházet pozůstatky mohutného souostroví, jemuž vévodil ostrov Spartel, rozměrný zhruba jako Korsika. Gibraltarská úžina byla podle vědce mnohem delší a užší, než je dnes, protože pobřeží Španělska se táhlo mnohem dále do Atlantiku. „Hledání Atlantidy dovedlo archeology až do naprosto neuvěřitelných míst, která nemohla mít se skutečnou Atlantidou nic společného. Atlantida se hledá v Karibiku, na Azorech, Kanárských ostrovech, poblíže Kuby, na Islandu, Krétě, ve Švédsku, v západní Africe, na Filipínách a dokonce i na Sahaře. To všechno jsou jen výplody fantazie, proč nevěřit Platónovi, který její polohu určil u ústí Herkulových sloupů?“ říká Collina-Girard. Zároveň tvrdí, že objev udělal náhodně, při zkoumání života lidí v období paleolitu a stěhování národů. Nicméně ani on si nemyslí, že Platónovy údaje jsou naprosto přesné. Platón například tvrdil, že Atlantida byla větší než Libye nebo dokonce Asie, zatímco nalezený ostrov Spartel, pohřbený dnes v hlubinách, měřil jen 14 kilometrů na délku a pět kilometrů na šířku. „Platón také uvádí, že Atlantidu zničila mohutná sopečná erupce, ale to považuji za fikci. Řekové velmi dobře věděli, co dokážou sopečné výbuchy, a jejich zničující účinky byly pro Platóna přijatelnější a dramatičtější než důsledky mohutného vzestupu mořské hladiny, který měl doprovázet tání ledových vrstev, “ říká Collina-Girard. Stejně tak považuje za Platónovu fikci i barvitý popis pokročilé technické společnosti Atlanťanů, kteří měli znát obrábění kovů, ovládali mechaniku, stavění mostů a průplavů, měli i létající stroje.
Most z Evropy do Afriky?
„Jakmile jsem viděl důkazy, které profesor Collina-Girard předložil, vykřikl jsem: Můj bože, to je ono. Nemohl jsem uvěřit, že k tomuto řešení nedošel nikdo už dříve,“ říká jeden z členů výzkumného týmu Paul-Henri Nargolet. Podle Platónových zápisů by měla ležet Atlantida cestou přes další ostrovy až k africkému kontinentu a být tedy jakýmsi mostem, jehož existence skončila s koncem ledové doby. Zánik Atlantidy na ostrově Spartel měl být v souvislosti s oteplováním pozvolný, měla se potápět zhruba rychlostí dva metry za sto let. Většinu hledačů Atlantidy podle Nargoleta zmátly i časové údaje Platóna, který její zánik datoval 9600 let před naším letopočtem. Nargolet, proslulý svojí expedicí k potopenému vraku Titaniku, hledal nová dobrodružství, a když se seznámil s teorií Colliny-Girarda, přijal ji jako velkou výzvu. Na letošní červenec proto připravil velkou expedici, která bude mít ve výbavě dvě podmořské automatické sondy. Ty by měly prozkoumat předpokládanou oblast, kde už předchozí expedice objevily podivné dutiny a základy staveb. Ty by mohly pod silným bahnitým nánosem skrývat ztracené město. „Chceme se spustit přímo do centra předpokládané civilizace. Budeme prostřednictvím robotů nesoucích kamery hledat především podmořské kaverny (dutiny), které by mohly být zbytky staveb. Náklady na expedici odhadujeme zatím napůl milionu dolarů,“ říká Paul Nargolet.
Nekonečné hledání Atlantidy
Pátrání po tajemné ztracené civilizaci jménem Atlantida provází lidstvo vlastně už od dob Platónových, který její existenci popsal ve spisech Timaeus a Critias. Dnešní poznatky o Atlantidě dávají prostor vlastně jen třem základním teoriím: že je Atlantida pouhou fikcí a jedním z antických mýtů, nebo že Atlantida je vlastně popisem zničení ostrova Théra (nyní Santorini) nedaleko Kréty a zániku mínojské civilizace, nebo že Atlantida je historickou skutečností a leží tam, kde určil Platón. Zánik mínojské civilizace na Krétě a sousedním ostrově Théra je poměrně dobře popsanou skutečností. Mohutná erupce sopky 1500 let před naším letopočtem skutečně zničila kvetoucí civilizaci na Théře a ukončila rozvoj mínojské námořní velmoci na Krétě. Více než polovina ostrova Théra, který považoval tehdejší svět za výkvět civilizace, o níž existují i neoddiskutovatelné doklady v egyptských záznamech z té doby, zmizela pod hladinou. Údajům o Atlantidě ovšem už vůbec neodpovídá poloha a rozměry tehdejší Théry. Šlo o malý ostrov a navíc ve Středozemním moři. Platónova Atlantida však měla ležet v Atlantiku a být velká jako celé Středozemní moře. Na území Atlantidy mělo být podle Platóna devět velkých měst s posádkami o 60 000 mužů a dvě megaměsta Metropolis a Královské město. To už by bylo na Théru opravdu příliš a ani v celém Středozemním moři tolik prostoru není. To už mají větší naději teorie, kladoucí Atlantidu do oblasti Kanárských či Azorských ostrovů, které jsou podle teorie považovány za vrcholky potopeného kontinentu. Dokonce se uvádí, že Baskové, původní obyvatelé Španělska a jihu Francie, j sou posledními potomky, zachráněnými při zániku Atlantidy. Důkazem má být jejich výrazně odlišný jazyk.
Atlantida za polárním kruhem
Některé více méně fantastické teorie kladou tajemnou Atlantidu více na sever. Tak se hovoří o tom, že jedním z jejích ostrovů je i dnešní Anglie, a jde se i dále na sever. Za Atlantidu je považován i Island či sever Švédska, kam se klade podivná země Ultima Thule, kterou někteří vědci ztotožňují s Atlantidou. Pro jejich teorie svědčí i podivné příběhy lidí, kteří navštívili, více méně náhodou, tajemnou zemi u severního pólu, skrytou pravděpodobně v podzemí. Je to například svědectví námořníka Olafa Jansena, který se při plavbě v rozbouřených vodách za Zemí Františka Josefa dostal do překrásné země plné kvetoucích stromů, bohaté fauny a flory s tekoucími řekami. Nikdo mu nevěřil a chudák skončil v blázinci. Jeho svědectví se vynořilo opět v roce 1947, kdy známý admirál Richard E. Byrd pátral kolem severního pólu po uprchlých nacistech. Při leteckém průzkumu však došlo k podivné události. Kompas se zbláznil a letadlo nebylo schopno udržet směr. Pak se pod nimi místo věčného ledu a sněhu objevily rozsáhlé lesy, zelená travnatá údolí a letci dokonce rozeznávají chlupatá zvířata podobná slonům. Mamuty! Vnější teploměr na letadle ukazoval 23 °C!!! Byrdovi bylo zakázáno cokoliv bližšího zveřejnit a vyšetřovaly jej celé týmy expertů.
Největší vodopád v historii Země
S jednou z celkem pravděpodobných teorií přišli nedávno američtí geologové Walter Pit-man a William Ryan. Ti kladou území Atlantidy na dno dnešního Černého moře, které bylo v dávných dobách sladkovodním jezerem. To už není jen teorie, ale vědecky podložený fakt. Na černomořském dně se totiž našly nejen pozůstatky osídlení, ale neklamné známky zemědělské činnosti, typické pro sladkovodní pobřeží, sladkovodní rostliny i fosilie živočichů. I zde bude v letošním roce pátrat několik vědeckých týmů, které mají odhalit skrytá tajemství. Pitman a Ryan kladou zánik tamější civilizace do období 7500 let před naším letopočtem, což by se blížilo Platónovým údajům. Tehdy se podle jejich teorie protrhla skalnatá bariéra mezi Středozemním a tehdy sladkovodním Černým mořem. Vznikl tak mamutí vodopád, řítící se do hloubky 140 metrů. „ Voda proudila rychlostí 100 kilometrů za hodinu a každý den zde proteklo pětadvacet kilometrů krychlových vody, což je dvěstěkrát více, než proteče Niagarskými vodopády. To by každý den mohlo pokrýt například srdce New Yorku – Manhattan do výšky 800 metrů. Všechno to trvalo asi 40 let,“ říká Walter Pitman. Tak vznikla Bosporská úžina a podle vědců tak zanikly celé civilizace, mezi nimiž by mohla být i bájná Atlantida. Přitom nejde v historii Země o ojedinělou událost, podobná apokalypsa se prý odehrála i o 20 000 let dříve, kdy se zhroutil předěl mezi Atlantikem a Středozemním mořem a zůstal dnešní Gibraltarský průliv.
ATLANTIDA V ČECHÁCH?
Z našeho hlediska je určitě nejzajímavější, ale i nejfantastičtější teorie, kladoucí Atlantidu na území dnešních Čech. Podle této teorie je právě naše území onou bájnou zemí Ultima Thule, která je některými badateli ztotožňována s Atlantidou. Byla to prý země rozsáhlých hájů a lesů, oplývající nerostným bohatstvím, zejména zlatem a cínem, kde žil šťastný národ zvaný Hyperborejci. O této zemi se zmiňuje celá řada antických autorů, počínaje Pytheasem z Massilie a konče Homérem. Dnešní záhadologové argumentují na podporu této teorie i antickými nálezy v Čechách a dokonce dávají do souvislosti určitou podobnost s bájemi o Apollónovi, Héraklovi, Orfeovi či Perseovi, kteří údajně měli naše končiny při svých cestách navštívit. Středem dávné civilizace, která mohla být Atlantidou, by měl být – světe, div se – dnešní Pražský hrad, založený na ostrohu v podobě delfína, o čemž hovoří i Kosmova kronika. Právě zde se měla nacházet i jakási přistávací plocha Apollónova nebeského vozu taženého labutěmi, který odlétal každoročně na sever a trávil zde své zimní prázdniny. Tuto teorii prosazuje i dánský badatel a pilot Preben Hanson, který se svým letadlem sledoval Apollónovu trasu a zjistil, že skutečně začíná v řeckých Delfách a končí v Praze! To vše už ale patří spíše do říše bájí.
FANTAZIÍM SE MEZE NEKLADOU
Teorií o Atlantidě je neuvěřitelné množství. Jedny jsou podloženy vědeckými expertizami, ty druhé jsou čistou spekulací. Jednou z těch prvních je například teorie profesora Charlese H. Hapgooda, založená na posunech zemských pólů. Ty jsou doloženy a ověřeny. Podle Hapgooda je nejideálnějším kandidátem na Atlantidu dnešní Antarktida, která ležela v daleké minulosti mnohem více na severu. V důsledku obrovského nahromadění ledu na tehdejším pólu došlo podle něho ke katastrofálnímu porušení rovnováhy a sklouznutí celého zemského pláště. Tak se mohla kvetoucí pevnina dostat na jih a zmizet pod masami ledu. V závěru loňského roku se objevila i teorie amerického badatele Roberta Sarmasta, který modeloval na počítači 3D obrazy mořského dna ve Středomoří mezi Kyprem a Sýrií. Lokalizoval přitom tajemné útvary, které by mohly být pozůstatky bájného kontinentu. Atlantida by se podle něho mohla skrývat právě tam. Další z nejnovějších objevů dokládá, že dnešní ostrov Tenerife v Kanárském souostroví by mohl být součástí bájné Atlantidy. První teorie v tomto smyslu vyslovil známý badatel Thor Heyerdahl. Pozůstatky gigantických staveb na Tenrife považuje dodnes celá řada odborníků za díla zaniklé civilizace. Pozornosti hledačů Atlantidy neunikla ani Kuba, u jejíhož pobřeží byly objeveny zbytky megalitických staveb. Pozůstatky asi 6000 let staré neznámé civilizace objevili odborníci z kanadské společnosti Advanced Digital Communications. Při pátrání na mořském dně objevili zbytky pyramid a dokonce jakousi spojnici vedoucí až k poloostrovu Yucatan. Jejich dálkově ovládaný podmořský robot natočil kamerou části města, které se rozkládá na ploše téměř 20 km2. Jedna z nejfantastičtějších teorií klade Atlantidu poblíže bermudského ostrova Bimini. Velký záhadolog Edgar Cayce tvrdil, že zánik Atlantidy u Bimini mají na svědomí sami její obyvatelé, kteří ovládali vyspělé technologie, mezi nimi i kouzelné ničivé krystaly. Ty se vymkly jejich kontrole, došlo ke smrtícímu výbuchu a zkáze civilizace. I dnešní záhadné jevy v Bermudském trojúhelníku připisuje Cayce působení pohřebené Atlantidy. Před několika lety provedla NASA sonarový průzkum oblasti a nenašla nic mimořádného.
